Špatná volba

VIII

„Vítá vás Cukrová vata ala Rap Monster," objevil se za přepážkou Nam-joon s falešným knírkem, kuchařskou čepicí, bílým rondonem a dost zvláštním výrazem. Jedno obočí měl vysunuté nahoru a to druhé naopak nízko. Pusu měl taky zkřivenou do podivně směšného šklebu. Překvapeně jsem otevřel pusu a pak se mi na tváři rozhostil široký úsměv.

„Tak, jakou barvu, pánové?" zeptal se Nam-joon a nahodil už normální úsměv.

„Ty s tímhle opravdu umíš?" hodil po něm podezíravý pohled Taehyung.

„Ne, a proto doporučuju vybrat si z těch, které tu předpřipravil majitel," Nam-joon se zatvářil smířeně, ale mě bylo jasné, že by teď nejradši Taemu vrazil. Přiložil jsem si k ústům ruku, abych tak zakryl svůj pobavený výraz.

„Tak jakou barvu? Červenou? Modrou? Bílou? Ta, co vypadá jako J-hopova žába?" otočil se na mě Taehyung a různě ukazoval po cukrových vatách v sáčcích zavěšených nad našimi hlavami.

„J-hopova žába?" nechápal jsem.

„Jo, J-hope jednou přitáhl domů ropuchu a nevěděl, že se na ropuchy nemá sahat. Když jsme mu jí vyhodili, tak se rozbrečel a tejden s námi nemluvil," vysvětlil Nam-joon.

„Aha," vypadlo ze mě chápavě, pak jsem se ještě jednou rozhlédl po barvách a ukázal na sáček s růžovou vatou: „Ten."

„Dobře jedna Sladká růžová už se nese," usmál se Nam-joon a na chvíli zmizel v dodávce. Vrátil se společně s růžovou vatou v sáčku, převzal si od Taeho nějaké peníze a sáček pak podal mě.

„Děkuju," uculil jsem se a společně s Taehyungem jsme se vydali k nejbližší lavičce ve tvaru ležící pandy. Posadil jsem se a berle si postavil tak, aby nikomu nepřekáželi. Taehyung se posadil vedle mě a plyšovou pandu položil za sebe, aby mezi námi nic nebylo.

„Líbí se ti tady?" zeptal se po chvíli ticha, kdy já žvýkal vatu a on si mě prohlížel.

„Ano," přikývl jsem s úsměvem a dal si do pusy další kus vaty. Byla moc dobrá. Pak jsem kus odtrhnul a ruku s vatou nastavil před Taeho pusu.

„To bych na tvém místě nedělal," uchechtl se Tae s šibalským výrazem. Jen jsem pokrčil rameny a rádoby bez zájmu nasměroval svou ruku ke svojí puse. Zavřel jsem při tom oči, rukou pohyboval opravdu pomalu a otevřel pusu. Slyšel jsem jak Taehyung něco syknul, pak jsem ucítil tlak na zápěstí a vlhkost okolo svých prstů. Otevřel jsem oči a spatřil Taeho pusu, jak se v ní noří moje prsty. V tu chvíli jsem za tím nic zvláštního nehledal a tak jsem se jen rozesmál. Taehyung po chvíli osvobodil moje prsty a zakřenil se.

Když jsme dojedli a Tae vyhodil sáček do koše, vzal mě na kolotoč s pandy místo poníků.

„Vítejte na Pandím kolotoči," zasmál se Suga a na tváři se mu rozhostil úsměv od ucha k uchu. Na sobě měl modré montérky s vyšitou kytičkou na kapse vepředu, zvláštní čapku a nahusto žluto-bíle pruhované tričko.

„Dobře, ale tam se nevejdu," poznamenal jsem, když mě Taehyung vzal do náruče a nesl po schodech na kolotoč.

„Kecy, určitě se tam vejdeš," utrousil Tae, když mě začal soukat do jedné z pand. Opravdu jsem se tam vešel, což mě kapku překvapilo. Taehyung se posadil hned do pandy vedle a kývnul na Sugu, že to může spustit.

„Je pozdě říct, že moc atrakce nemusím?" zeptal jsem se, když se kolotoč pomalu rozjel a začala vyhrávat otravná dětská písnička. Taehyung se jen zasmál, pak se posadil na opěradlo, takže se nohama zapřel o sedačku, zavřel oči a rozpřáhl ruce. Otevřel jsem pusu a čekal, co se mu stane, ale když tak vydržel tři otočky, začal jsem se smát a užívat si jízdu. Nebylo to nakonec tak špatné.