TOP SECURITY h.s.

-8-

,,Vstávej dělej!" uslyším nepříjemný hlas. Agrr který idiot mě chce budit v tak nekřesťanskou hodinu? Kolik vlastně je? Harry. Shit. Ihned vyskočím na nohy a v mém, dalo by se říct, pyžamu, které se skládá z nátělníku a kraťásků jdu za hlasem, který se bytem ozývá jako siréna. 

,,Harry co se děje?" zeptám se Harryho, který běhá jako slepice s useknutou hlavu, která se snaží zachránit, ale už je moc pozdě. 

,,Je jedenáct hodin, pět minut a patnáct sekund. To se děje."  ,,A co je na tom tak špatného?" zvednu obočí. ,,Co je na tom tak špatné? Co je na tom tak špatné? Ty se mě ptáš co je na tom tak špatné?" zasměje se. Celkem mě děsí. ,,Caro sakra vždyť sem ti říkal, že vstávám v devět. To je pravidlo a pravidla se neporušují, chápeš? Teď je všechno špatně," Harry si zajede jeho potetovanou rukou do vlasů a jemně za ně zatahá. ,,Harry jejda mane. Stejně dneska nikam nejdeš, tak co to tak hrozně hrotíš? Teď když dovolíš bych šla ještě spát. Nikam nechoď buď jen doma prosím nechci aby ti někdo ublížil," protože by pak ublížil tvůj otec mě. ,,Co? Nenenene ty nejdeš spat. Teď hned jdeme spolu snídat a potom se dívat na ranní show a pak chystat oběd." ,,Bože. Chápeš, že se na všechno můžeš vykašlat a  ted začít chystat oběd? Ranní show už dávno skončila, teď chystat snídani je naprosto zbytečné protože za necelou hodinu chceš obědvat a to jsem zvědavá co uvaříš krasavče." ,,Uhm. Tohle ale sakra nejde. Nemůžeme tohle takhle udělat," zamračí se Harry. Tohle nevypadá dobře. 

Jak Harry řekl, tak se dělo. Opravdu nechápu, jak jsem na tohle mohla přistoupit. Jako první sem se s Harrym musela do pěti minut nasnídat, potom sme si pustili rychle ranní show, která trvala dvacet minut a nakonec Harry objednal čínu k obědu, kterou jíme ještě teď. 

,,Harry? Ty si nějaký nemocný nebo trpíš nějakou poruchou?" zeptám se po nějaké době přemýšlení. Oprvdu by mě to zajímalo, protože který normální člověk by chtěl mít takhle nadiktovaný život? ,,Cože? Kde si k tomu došla? Já nejsem žádný nemocný debil," zasměje se Harry a vyletí mu z pusy kousek nudle. ,,Fuuj. Prase," zasměju se, ,,Ale tak já myslela, že máš nějakou poruchu když musíš mít to dopoledne tak nalinkované přesně na minutu." ,,To ne. Jen, když jsem byl menší měl jsem chůvu a ona to takhle vždycky dělala a jelikož jsem ji měl strašně moc rád a ona už umřela, tak je tohle něco jako památka na ni. Jen mi teda chybí její osoba, která mě milovala a starala se o mě." ,,Aha, to jsem nevěděla promiň," uhnu pohledem od jeho očí. ,,No jo, hold jsem měl dětství bez rodičů," prohodí suše. ,,Ale měl si aspoň chůvu," dodám. ,,Ale ne rodiče. Nikdo to neměl tak špatné jako já." ,,V čem si ho měl špatné Harry?" zeptám se. Možná jsem až moc zvědavá, ale chtěla bych vědět proč tohle říká. ,,Táta s mamkou furt někde jezdili a já neměl rodiče. Naštěstí jsem měl do svých 15 let chůvu, ale potom umřela. Někdo ji zastřelil, můžu se vsadit, že to byl nějaký gang mafie, který se chtěl pomstít otci.  Od té doby jsem tak nějak sám, ale jako zas se otec s mamkou začali víc o mě zajímat, někdy to trošku přehánějí." ,,Harry, ale tohle není zas tak strašné dětství," odmlčím se a dám si do pusy vidličku s nudlemi, ano neumím jíst s hůlkami. ,,Opravdu si myslím, že nikdo to těžší neměl," řekne Harry prostě a vstane od stolu.

,, Co budeme dělat teď? " ,,Já nevím Harry. Třeba filmy?"rozhodím rukami. Mám to divné zvyky. Vždy když se ptám, tak rozhazuju rukami.

,,Ehh Harolde to si tam nemohl pustit něco normálního? Takovouhle blbost ah. Příště vybírám film já a běž aspoň udělat popcorn když už se na tu hrůzu musím dívat." ,,Ale Caro, to není blbost. Je to pěkný film." ,,Harry? Ty jsi fakt psychicky labilní ne? Každý říká, že 50 odstínů šedi je jako film naprostá blbost," zavrčím. ,,Podle mě je to dobré, navíc ty mě máš hlídat a ne rozkazovat. Přeci jen jsem tvůj šéf, měla bys mě poslouchat." No to si děláš srandu. Najednou to tady začne vytahovat. 

,,Harry to je nuda," začnu bouchat do Harryho. Teď si tam pustí želvy ninja. Opravdu přemýšlím nad jeho psychickým zdravím. ,,Co máš zas za problém?" zamračí se na mě. ,,Nudím se," udělám smutný výraz. ,,Hm...." přisedne si ke mně a začne mě lechtat na břicho. Teda pokusí se o to. ,, Co to  sakra?" zakleje a tentokrát se mě pokusí lechtat na nohách a poté pod pažemi. ,,Ty nejsi lechtivá?" zeptá se zmateně. ,,Jsem," zasměju se ,,Ale ty nikdy nedojdeš na to, kde. Jako odplatu za to, že mě chtěl lechtat ho praštím polštářem. ,,Polštářová bitka?" zeptá se s úšklebkem na tváři a já jen kývnu. Myslím že to co se bude dít dál už všichni víme.  

Teď jste si mysleli, že se budeme líbat co? Tak to jste na omylu, protože mi běháme po Harryho bytě jako dva postižení kohouti  a snažíme se jeden druhého bouchnout co nejvíc. Tohle je konečně zábava. Nebo teda aspoň byla, dokud nám ji nepřekazil zvonek. Na Harryho tváři jsem zahlédla zklamaný výraz, když šel otevřít.  Ovšem když se vrací, už mu na tváří hraje úsměv. Oh přišla Jenn.

,,No a tak jí povídám, Paní ale já nemám umělé řasy to jsou moje nařasenkované a ona mi nechtěla věřit a pak  když se jí ukázala tu řasenku tak byla strašně ráda a smály jsme se obě dvě ," říká se smíchem Jenny už asi padesátou historku, která se jí dnes přihodila a není vůbec vtipná ale oni se smějí. Mezitím co se oni dokonale baví, já pomalu uklízím jejich špinavé nádobí do myčky. Potom už ale není co k práci. ,,Harry ehm, nerada vás ruším v tak úžasném rozhovoru," řeknu 'smutně' ,,Ale já se celkem nudím a jsem unavená, takže půjdu do sprchy a spát. Dobrou noc." ,,Uh, už? To už je tolik, že jdeš spát?" zeptá se Harry. ,,Je skoro půl noc," falešně se usměji a už mizím. 

Vlezu si do sprchového koutu a nechám na sebe dopadat kapičky teplé vody. Opravdu nechápu jak Jenny může takhle Harrymu lhát. Podvádí ho s Maxem a Harryho o ničem neví. Neměla bych mu to říct? Asi ne. Je to jejich věc. Nechci se jim do toho pléct. Po nějaké době vylezu ze sprchy, provedu večerní hygienu, převleču se do pyžama a jdu do 'svého' pokoje. Zajímalo by mě, jak Harry bude ráno vstávat v devět.Z obýváku jde slyšet ještě nějaký smích a taky hlasy.  Achjo. Rozhodnu se proto, že si lehnu hlavou na matraci a polštář,na kterém bych měla mít hlavu, si dám na hlavu abych utlumila zvuky. Je to o hodně lepší a tak neváhám a po několika minutách upadám do říše snů.

----------------------------

Už tady bude skoro 2K reads páni :33 Děkuju ♥

Tentokrát celkem rychle nová část ne? :DD 

Takžee konečně se ten děj trochu posunul :D 

Se @Simally máme společný ptofil harryz_girlz kde budem psát novou společnou story:3 tak tam dejte follow prosíím <3 Děkujem <3

xx