TOP SECURITY h.s.

-11-

Chtěla jsem si zavolat taxíka, ale po zjištění kolik hodin je, jsem tento nápad zavrhla.

Tak tedy jdu po svých až k Harryho bytu.

Asi bych to nenašla, naštěstí jsem si na mobilu do GPS zadala adresu a vydala se. Zjistila jsem, že se nacházím poměrně blízko od Harryho bytu, což je celkem zvláštní, když dům, nebo co to je, Jacka Stylese se nachází tak daleko.

Normální člověk by došel k Harrymu cca za 15 minut, ale já v mém stavu jdu už 35 minut.

Když už konečně dojdu se slzami v očích, aby jste věděli tahle cesta byla nehorázně náročná. Všechno mě bolí, klidně bych se i vsadila, že mám modřiny na obličeji či břichu. Možná jsem holka co chrání ostatním životy a měla bych toho hodně vydržet, ale tohle se nedá. Vážně mě to moc bolí.

Opravdu by mě zajímalo, co se Harrymu stalo, protože já kvůli tomu trpěla a trpím fakt dost drsně. Bože proč si zrovna mě musel vybrat Jack a ty jeho gorily mě museli opít a já podepsala ten pitomý papír. Možná, že kdybych ten papír našla a spálila ho, tak by tohle všechno skončilo. Možná..

Konečně se výtah zastaví před Harryho dveřmi do bytu. Až teď mi došlo, že vlastně nemám klíčky. Jak se mám tedy dostat dovnitř? Jsou tři ráno. Harry určitě spí. Teda myslela jsem si to, dokud mi neotevřel dveře.

,,Sakra Caro kde jsi byla?" zašeptá přísně a vtahne mě do bytu.

,,Harry? Jsi v pohodě?" zašeptám. Musím dojít na to, co mu je, když je tma a nemůžu na něj vidět.

,,Jo, jen mám zlomený nos. Já- Já jsem spadl, když jsem utíkal za Jenny po schodech." Jo jasně, lháři.

,,Aha, takže si byl doma a dodržel si slib?" zeptám se.

,,Ano," odpoví. Dobře teda. Otočím se a jdu do svého pokoje. Nemám na něj náladu. To fakt ne. ,,Jdu spát."

,,První by jsi mi měla říct, kde jsi sakra byla?!" zpřísní hlas.

,,Jsi můj fotr? Nejsi," zavrčím, ,,A navíc, jsem ti říkala, že tobě a Jenny nechám soukromý, ať máte spolu krásný den v tomhle bytě. Nikde jinde jen tady uvnitř, protože jen tady je bezpečno. A když si tady, tak se nikomu nic nestane." Dobře, tak trošku moc narážím na to, že mi lže a já to vím, ale to je jedno.

,,Ne nejsem, ale jsou tři ráno, všichni už teď spí. Jen ty jdeš teď domů."

,,Noa." Projdu kolem Harryho, no spíš se o to pokusím, protože mě všechno bolí a já se opravdu nedokážu normálně pohybovat. A kdo za tu může? Pan Harold lhář Styles. Idiot.

,,Ehm, jsem tu sám a bál jsem se o tebe," zašeptá Harry do útrob bytu.

Uchechtnu se. Jo jasně. ,, A kde máš Jenny?"

,,Je někde v clubu. Nechápu, jak tam může furt chodit a pít alkohol. Někdy je to až odpuzující."

,,Aha, no to je jedno jdu spát, není mi dobře," řeknu a v té hrozné tmě, na kterou si mé oči už naštěstí zvykly, jdu po schodech do mého pokoje.

,,Ukaž pomůžu ti," Harry mě chytne za bok, ale strašně to zabolí.

,,Au, ne. Harry nedotykej se mě, zvládnu to." S těmito slovy se od Harryho vzdálím a vcházím do pokoje, zatím co on stojí nehybně na schodech.

Pohled třetí osoby

Harry stojí na schodech a přemýšlí nad tím, co se právě děje. Má silné výčitky, že Caře lhal, ale nemohl jí říct o porušeném slibu. Už by mi Cara jindy nevěřila, ale cítí, že Cara ví pravdu. Zároveň nechápe, proč ji bolí jeho dotek. Proč chodí, jakoby přežila vlastní smrt. To má všechno z tréninku? Rozhodně ne. Musí zjistit co se to stalo.

Harry co nejtišeji vyjde po schodech do patra a vejde do jeho tajné místnosti, kde má kamerový systém. Ano, Harry má v každé místnosti několik kamer, a tak má přehled o veškerém dění u něj v doma. Doslova skočí na pohodlnou židli a ihned se přepíná na obraz, kde je záběr Cary v pokoji.

Mezitím ,bez naprostého tušení, se Cara právě prohlíží v zrcadle. Jemně jezdí po podlitinách a zkoumá své, místy fialové a modré, tělo. Ona sama je mírně zděšena, ale ví, že její tělo zažilo už i horší rány, takže to zvládne.

Harry se to však nese uplně jinak, je vysloveně vystrašený a zaskočený. Vůbec nechápe, který člověk by dokázal, tak křehkému stvoření jako je žena či dívka ublížit. Ví, že jeho otec ubližuje lidem, mlátí je, zabíjí, vyhrožuje..., ale ženě nebo dívce by neublížil. Možná nějaké, která by ho hodně nasrala ano, ale Caře určitě ne. Z tréninku to mít taky nemůže. To by ty modřiny určitě měla i předtím a to si Harry ničeho neobvyklého nevšiml. Kdo jí teda mohl takhle ublížit. Je mu Cary líto a ví, že ji nesmí lhát, aby jí víc neublížil. Vždyť ona ho chrání, sice neví před čím, ale ona je jeho anděl. Asi.

Cara se převléká z mírně poničeného oblečení a u toho občas sykne, protože je opravdu náročné se vysléct bez pocitu bolesti. Když je konečně ve velkém triku a kalhotkách, tak se opatrně lehne do postele a se slzami v očích, které se jí vytvořili při přeslékání, usíná.

------------------------

Jo..eh..je to trošku kratší, ale dneska sem toho poměrně dost stihla. Napsala jsem cca 850 slov, zkoušela příjmačky z matiky(2), češtiny, dějepisu a všeobecného předpokladu a ještě k tomu slavíme :DD wooouu.

No, snad se vám díl líbí a doufám, že vám nevadí ten pohled třetí osoby.

xx