Dnes se u mě stavila Sam, donesla balíček bílého prášku a říkala, že tohle ji dělá šťastnou. Nedůvěřivě jsem si prohlížel balíček a pak jsem se rozhodl, že tohle nechci. Položil jsem to na stůl a dlouho pozoroval Sam. Byla bílá jako stěna, její oči nezářily štěstím, kdybych ji neznal, tak bych ji nepoznal. Moc se změnila, její slova byla smysluplná a plná bolesti. Řekl jsem jí, ať to nebere, že by tohle Connor nechtěl, při slově Connor ji ukápla slza. Chtěl jsem ji pomoct, ale netušil jsem jak. Ty bys určitě věděla, jak jí pomoct, ale já jsem tam jen seděl a díval se na ni, jak pláče. Potřeboval jsem tě tady jako oporu, ale ty jsi tu nebyla. Kde asi teď jsi? Vidíš mě? Odpovíš mi někdy? Posílám tyhle dopisy pokaždé na stejnou adresu, tam kde jsi bydlela předtím, je mi jedno jestli si to někdo čte. Je to pro mě důležité, zabíjím tak dni bez tebe, bez tvého hlasu, bez tvého úsměvu, bez tvé vůně, která vždy voněla po jahodách a připomínala mi léto. Měl jsem být s tebou každý den, co jsi tady byla, ale přesto by to bylo pro mě málo. Tay ničí mě to, cítím, jak pomalu umírám, protože bez tebe to nemůže být život.
Ten co tě jednou potkal
ČTEŠ
Osudem zklamáni (Kamarádova Sestra pokračování)
Short StoryPřemýšlím, proč dál žít, když jsem ztratil to nejlepší, co mi může život dát. Její kaštanové vlasy, její hebká tvář, její oči, které jsou jí k ničemu. Ztratil jsem ji a už ji nikdy nedostanu zpět... Pokračování Kamarádovy sestry Short story
