„Ahoj." Řekla a sedla si na židli naproti mně.
„Ahoj." Odpověděl mi s úsměvem.
„Jak se máš?" zeptala se mě a já se na ni udiveně podíval.
„Normálka." Odpověděl mi.
„Fuj." Řekla a oddělala z brambory cibuli. Hned mi připomněla Connora.
„Není to tak zlé." Řekl mi a já jsem se ušklíbla, tenhle blaf se nedal jíst. Nechápu, co mají pořád s tou cibulí, je tak hnusná.
„Je to horší, nechápu, proč všude dávají cibuli." Odvětila.
„Co je na cibuli zlého?" zeptal se mě a já jsem vykulila oči. Co je na cibuli zlého, on se ještě ptá?
„Ty se ještě ptáš?" vyprskla po chvíli a zhnuseně se na mě podívala.
„Já to nevím." Pokrčil rameny a já jsem nevěřícně zakroutila hlavou.
„Je to ta nejodpornější věc na světě." Odpověděla mi vážně.
„Cibule?" uchechtl se.
„Jo." Řekla vážně a odnesla svůj tác i s celým obědem.
ČTEŠ
Osudem zklamáni (Kamarádova Sestra pokračování)
Short StoryPřemýšlím, proč dál žít, když jsem ztratil to nejlepší, co mi může život dát. Její kaštanové vlasy, její hebká tvář, její oči, které jsou jí k ničemu. Ztratil jsem ji a už ji nikdy nedostanu zpět... Pokračování Kamarádovy sestry Short story
