Nadechla jsem se a otevřela oči. Ta vůně je jenom tady, ve městě ji nikdy nezažiji. Rozhlédla jsem se, nikde nikdo, miluji to ticho. Sedla jsem si do písku a sledovala moře. Dotkla jsem se ruky, kde byly malé jizvy, dělala jsem si bolest, protože to pomáhalo. Vítr se mi opřel do vlasů, povzdechla jsem si, život je těžší než by měl být.
ČTEŠ
Osudem zklamáni (Kamarádova Sestra pokračování)
Short StoryPřemýšlím, proč dál žít, když jsem ztratil to nejlepší, co mi může život dát. Její kaštanové vlasy, její hebká tvář, její oči, které jsou jí k ničemu. Ztratil jsem ji a už ji nikdy nedostanu zpět... Pokračování Kamarádovy sestry Short story
