Really?!

Kapitola 2. - Problém?

Nina

Cestou do ředitelny, jsem přemýšlela co mi ředitelka chce. Byla jsem tím tak zabraná, že jsem si ani nevšimla že zvonilo. Rozeběhla jsem se a pomalu jsem si  uvědomovala, že mě ředitelka asi roztrhne.

Zastavil mě náraz. Spadla jsem na zadek a sykla bolestí. Okamžitě jsem sesbírala učení, které jsem si vzala ze skřínky. Uslyšela jsem nad sebou hlas.

„Ale, ale někdo je tady neohrabanej."
Vzhlédla jsem a uviděla vysokého tmavovlasého sexy kluka, který měl na tváři povrchní úšklebek.

„Omlouvám se, pane zvýšené ego." odpověděla jsem drze.

„Tady je někdo příliš drzý." řekl a přimáčknul mě na zeď. Zaskočil mě to. Prohodil se mnou sotva dvě věty a už se mnou zachází jako s kusem hadru?! Takové kluky jsem nenáviděla! Proto jsem se nad tím jenom usmála a on pokračoval.

„Měl by ti někdo přistříhnout křidélka." pošeptal mi do ucha svůdně. Znovu jsem se usmála a on se přiblížil. Naše rty byly sotva centimetr od sebe. Vzrušovalo mě to. Ale nechtěla jsem to na sobě dát znát. A tak jsem řekla.

„Jo to jo, ale nikdo to zatím nedokázal."
Při posledním slově jsem se otřela o jeho rty a proklouzla jsem z jeho sevření. Ještě jsem mu sladce zamávala a utíkala k ředitelně.

                                 ✳️✳️✳️

Zaklepala jsem na dveře a vešla.

„Dobrý den." řekla jsem sekretářce a pokračovala:
„Volala mě paní ředitelka."

„No jistě čeká na tebe ve své kanceláři." odpověděla a ukázala na dveře.
Znovu jsem zaklepala.

„Dále." ozvalo se a já vešla.

„Dobrý den paní ředitelko. Sháněla jste mě? "

„Dobrý den slečno Neelová posaďte se."
Posadila jsem se a chtěla něco říct, když v tom někdo zaklepal na dveře.

„Dále." řekla ředitelka úplně stejně jako předtím. Na toho kdo stál ve dveřích jsem hodila vražedný pohled.

„Dobrý den paní ředitelko." řekl a podíval se na mě.

„Dobrý den posaďte se."

On se samozřejmě posadil vedle mě. Zamračila jsem se na něj.

„Slečno Neelová, tohle je Henry Miller. Pane Millere, tohle je Nina Neelová, bude vaším průvodcem pro tento týden. Ukáže vám jak to tu chodí a tak. " představila nás a já se zděsila.

„Cože?! Proč já?"zeptala jsem se.

„Pamatujete na ten incident s paní Parkerovou?"

Na ten průšvih jsem si moc dobře pamatovala. Od té doby co paní Parkerová schytala mou pomstu s vodou která byla určena pro Jacka. Jen tak pro info Jack je můj spolužák který, mě minulý týden "vyprankoval" s tím, že si uřízl prst a že to strašně krvácí a prý musím okamžitě přijet atd.... No a co já jsem udělala? Jela jsem. A když jsem k nim dojela bylo zhasnuto, a ze sklepa se ozývaly děsné zvuky. No.. a já tam šla. Volala jsem jak pitomec Jacku, Jacku a od regálu kde byl med na mě vybafl Jack s klauní maskou. Děsně jsem se lekla a vyběhla z domu. Chtěla jsem mu to oplatit. No, ale místo toho je na mě paní Parkerová zlá. Omluvila jsem se ji asi stokrát, ale asi to nestačí. Tak jsem nakonec paní ředitelce jen přikývla.

„Je dobře že si rozumíme slečno Neelová. " řekla a pokračovala.
„Ze zbytku dne vás omluvím, a teď běžte." dokončila svůj proslov a my jsme odešly.

Ahoj! U 1. části jsem toho moc neřekla. Každopádně jsem tu nová a doufám, že se vám můj příběh bude líbit. S touto částí mi pomohla eliška_e_ určitě jí dejte follow. No..... A co bych ještě řekla 😂😂😂 Doufám že se vám tahle část líbila aaaa

Ahoj!