Kapitola 9. Díky Bohu!

222 16 4
                                    

Nina

Ztuhla jsem. Kroky se blížily je mně. Cítila jsem teplý dech na mém krku. Potom mi někdo pošeptal do ucha. Henry. Doprdele.
„Stýskalo se ti pusinko?"
Zavzdychala jsem.
„Vrušuje tě to?"
„Ani ne." zalhala jsem. V té chvíli mě přimáčknul na skříň.
„Teď se nehodí bejt drzá pusinko." Jen co to dořekl spojil naše rty. Okamžitě jsem začala spolupracovat. Přiblížil se. Vzdychla jsem. On se pousmál. Nevěděla jsem co dělám. Nechala jsem se unést jeho rty. Nemůže mě zlomit! Proč mi plete hlavu! Jedno moje já říkalo. Přestaň! Zlomil tě! Chceš aby to takhle dopadlo! A to druhé Polib mě! Chci víc! Chtěla jsem se odtáhnout ale nešlo to. V té chvíli jsem jsem byla v sedmém nebi. Vzdychla jsem a on toho využil. Rozevřel mi jazykem rty, a začal si hrát s mím jazykem. Naše jazyky spolu bojovaly. Bylo to úžasné. V celém těle mi projíždělo vzrušení a vášeň. Byl o hlavu větší než já, a taky byl strašně blízko. Obmotala jsem mu nohy kolem pasu. Chytil mě za zadek. Ani mi to moc nevadilo, ale ruce jsem mu dala zpátky na záda. Kupodivu je tam nechal. Musíš se od něj dostat! Řeklo mi moje podvědomí. Zkoušela jsem to. Prostě to nešlo. Najednou někdo otevřel dveře od koupelny. Elis. Díky Bohu!
„Je, pardon. Já jsem nechtěla rušit." Okamžitě jsem slezla s Henryho, ten se jenom usmíval.
„Ne nemusíš se omlouvat. Stejně jsem už chtěla jít." zalhala jsem a vydala se k Elis. Zavřela dveře a pískla
„Ty vole! Co to bylo? On? Ty?"
„J-Já nevím. Chci odsud vpadnout!" Elis přikývla. Šly jsme po schodech dolů a pátraly jsme očima po Sarah a Andy. Najednou se mi zatočila hlava, neustála jsem to a spadla na zem.
„Nino!" zakřičela Elis. „Jsi v pohodě?" pokračovala.
„Jo, jen, musím na vzduch. Zvládneš je najít?
„Jo jen jdi." pohladila mě po vlasech. Byla asi trošku opilá. Mířila jsem na lavičku. Všechno mi najednou začalo docházet. Líbala jsem se Henrym Millerem?! 2x?! Za tři dny?! Panebože to ne! Zlomil tě!
Co to děláš Nino?!" řekla jsem nahlas a dál pozorovala noční oblohu.

Asi po třiceti minutách konečně přišly. Už se mi udělalo líp.
„Konečně." vydechla jsem.
„Jeee. Ahoj Nino! Ty máš fialový vlasy? Ale slušej ti." řekla opilá Sarah.
„A co támhle ten velkej komár? Vidíš to?" zeptala se Andy a začala se děsně smát.
„Co jste to pily?!" zakřičela jsem.
„Holčičko, nekřič na mě!" okřikla mě Andy. Plácla jsem se do čela a šla podpírat Sarah. Elis vzala Andy, a šly jsme domů.

Dorazily jsme ke dveřím. Předpokládaly jsme že všichni spí. Celou cestu Andy se Sarah zpívaly
„Psst." utišila je Elis a odemkla dveře. Už jsme byly na schodech, když v tom se rozsvítilo světlo. Na gauči seděl Victor. Elisin o pět let starší brácha. Měl blond vlasy a byl vysoký. Bydlel někde hodně daleko od New Yorku. Přijížděl jenom na víkend se svou přítelkyní Holly.
„A doprdele." sykla Elis.
„Aaaa sestřička a její kamarádky? Byly jste se projít?" zeptal se.
„Ne, byly jsme na vesmírný lodi ty idiote." řekla Andy a začala se smát. Přidala se i Sarah.
„Brácho, prosím nic neříkej. "
„Když slíbíš že mi pokaždý budeš dělat snídani, tak nic neřeknu."
„Fajn!"
„Ale aby si neřekla že jsem tyran. Tak pro dnešek to neplatí."
„Děkuju." odpověděla mu a vláčila za sebou opilou Andy.

Podívala jsem se na hodiny. Jedna ráno. Elis vytáhla rezervní klíč a odemkla. Vešly jsme do pokoje, Andy a Sarah sebou třískly na matrace. Já si to namířila do koupelny. Opřela jsem se o umyvadlo a hlasitě dýchala. Ozvalo se zaklepání a do koupelny vlítla Elis. Okamžitě se mi vrhla kolem krku. Neudržela jsem to a začala brečet. Podlomila se mi kolena. Byla jsem tak slabá. Tak zmatená. Elis mě utišila a podala mi z tašky pižamo. Poděkovala jsem. Nemyla jsem se ani neodličovala, jen jsem si natáhla svou bílou košily. V koupelně jsem se vystřídala s Elis. Uviděla jsem spící Andy a Sarah. Pousmála jsem se a zalehla na matraci. Usnula jsem.

Uviděla jsem před sebou dort a na něm byly čtyři svíčky. Seděla jsem tam a hrála si z nějakým psem. Máma byla oblečená do krásných červených šatů, které měly dva překřížené pásky, ty byly sepnuté růží. Byla krásná. Nějaký muž mě zvedl a posadil mě před dort.
„Něco si přej má malá Ninaty (Nynaty)." Sfoukla jsem svíčky. Ten muž mě zvedl a objal mě.
„Miluju tě má malá Ninaty. Pamatuj si! Budu vždycky s tebou i když budu daleko." dořekl to a políbil mě na tvář. Já jsem seskočila ze židličky a utíkala na zahradu. S někým jsem se srazila.
„Au." křikla jsem. Ten malý klouček mi vlepil pusu na tvář. Začervenala jsem se.
„Henryene! Ninaty! Pojďte sem. Fotíme se. Běžela jsem k mé „rodině". Byla jsem tak šťastná. Než fotograf zmáčkl spoušť ozval se výstřel. Všichni se vrhli k zemi. Až na mě. Najednou mě někdo popadl. Brečela jsem a křičela. Pak jsem ucítila jak padl k zemi a já s ním. Uviděla jsem toho muže jak drží v ruce palici.
„Uteč Ninaty! Uteč!" Pak jsem uviděla jak padá k zemi. Mezi brekem jsem vzlykla
„Tatínku."
„Běž!" Poslechla jsem a běžela k lesíku.

Henry

Potom co mi dala hlínu do obličeje, jsem zuřil. Vrátil jsem se za Joem s hlínou na ksichtu.
„Co? Co to máš na obličeji?" zeptal se a začal se smát.
„Nina. Na nic se neptej. Potřebuju od tebe aby si jí nenápadně dal tendle papírek. " Podal jsem mu kus papírku. On přikývl.

Šel jsem do pokoje, zhasnul světlo a šel se schovat za dveře. Věděl jsem že přijde.

Ani ne pět minut a ona stála v pokoji. Byla krásná. Zamknul jsem a šel k ní. Cítil jsem jak stuhla. Po pár větách, jsem se na ní prostě vrhnul. Okamžitě začala spolupracovat. Sakra Henry ovládej se! Je to princezna! Nechal jsem se vést svým tělem. Zkoušel jsem jí chytnout za zadek, ale na to nepřistoupila. Chtěl jsem z ní všechno oblečení ztrhnout ale v tom někdo otevřel. Doprdele! Řekl jsem si v duchu. Byla to nějaká brunetka. Elis? Myslím. Nina se okamžitě odtáhla a šla s ní. Bouchl jsem pěstmi do zdi.
„Sakra!" vydechnul jsem nahlas. Po chvíli jsem šel zase dolů. Hledal jsem jí ale nenašel. Proto jsem se sebral a šel domů.

Doma jsem si to ještě jednou probral v hlavě. Že je princezna, že jse se s ní líbal (a bylo to úžasný), že jsem s ní ve třídě, že jsem s ní v Dancu. A tak nějak jsem přemýšlel o svém dětství a o královi.
A pak mi to došlo.

Ahoj!
Máme tu další část. Je trošku kratší než ostatní. Ale snad nevadí. Jinak doufám že se vám tadle část líbila. Děkuju za votes reads. No a. Mějte se krásně aaaaaaaaaaaa

Ahoj!❤❤❤

Really?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat