Who are u?

15.den Pravdivé lži-part 2.

"Tati?" Vykulila jsem na něj oči,které se zalévali slzami.Padla jsem mu po dlouhých devíti letech do obětí."Co tady děláš?" Pohladil mě po tváři a setřel si svojí slzu,která stékala po jeho tváři."Jsem tady se školou.Ale co tady děláš ty?" Setřela jsem si poslední slzy štěstí a ještě jednou mu padla kolem krku."Už několik let tady pracuji" Usmál se a do ruky mi podal svoji visitku."Kdy odjíždíte?"

Spočítala jsem si na prstech jak dlouho už tady jsem."Za patnáct dní" Posmutněla jsem nad tím jak krátká doba už mi zbývá.Líbí se mi tady."Tak si příští týden zajdeme na oběd.Mám těd'důležitou schůzi tak mi napiš až budeš mít čas" Usmál se a odešel.Sledovala jsem jak se vzdaluje a cítila jsem slzy štěstí na mích tvářích.

"Ahoj Van" Pozdravil mě Jungkook,který přišel o pět minut později."Děje se něco?" Nejistě se na mně podíval."Ne,ne jsem v pořádku.Tak kam mě vezmeš?" Zasmála jsem se a věnovala mu svoji plnou pozornost."Na místa,která se školou neuvidíš" Zazubil se a mile  mě pobídl abych šla."Mám se bát?"."Máš mi věřit"

Vlastně....proč s ním chci někam jít?Ani ho neznám.Vím pouze jeho jméno a vypadá jako stalker.Nebo na sebe prostě máme jenom štěstí?Z nějákého důvodu s ním ale být chci.Z nějákého důvodu mu věřím i když nechci. Tyhle myšlenky jsem měla do té doby než jsme došli na opuštěneé místo k malé skromné budově,kterou ozařovali jak světla tak i měsíc."Proč jsme tam kde nikdo není?" Trochu nejistě jsem se na něj podívala."Řekl jsem aby jsi mi věřila" Věnoval mi krásný úsměv.Vanesso!Ne!Žádný vychvalování tady.Věnoval mi úsměv důvěry a milosti.

Vzal mě za ruku a šel se mnou kamsi na lavičkou,která byla na břehu u vody.Sedli jsme si a dívali se na nebe."Řekni mi o sobě něco.Vím jen tvé jméno.Řekni mi třeba co tě baví.Tanec?Zpěv?Umění?"

Otočili jsme k sobě vzájemně zrak."Tanec ne a zpěv taky ne umění už vubec.Jinak mě baví asi všechno a mám 19 let." Opět se podíval na nebe a ukázal k němu prstem."Vidíš těch 11 hvězd do kolečka?" Podívala jsem se směrem kterým ukazoval a přikývla."To se jmenuje jižní koruna.Je to první souhvězdí kterého si vždy všimnu jako první." Ukázal ještě na pár souhvězdí a pak se zadíval hluboko do mích očí.

"Zajímáš se o astrologii?" Jeho propalující pohled jsem se snažila ignorovat ale iritoval mě."Co je?" Zasmála jsem se a nervozně zatikala očima."Nic jenom máš krásný oči v měsíčnim svitu" Zasmál se a pak to přišlo."Jdu pozdě!" Vyjekla jsem a vyskočila na nohy.

* * *

Když jsem se vrátila na hotel učitelka mě seřvala jako psa."O dvě hodiny!" S tím že zítra zůstanu tady mě poslala na pokoj kde jsem rovnou zalehla do postele.Já viděla svého tátu po devíti letech!Pořád tomu nemůžu uvěřit.






Když jsem splnila ranní sprchu zabalila jsem se do ručníku a vyčistila si zuby.Třída už odešla.Dneska šli na nějáký film tak mi to může být jedno."Co tady děláš?!" Vyjekla jsem když jsem vyšla ze dveří koupelny do pokoje."Dneska budeme spolu.Včera jsem přišel pozdě" Zasmál se Ryan a přišel ke mně blíž."Bude sranda.Je tu s námi učitel a ten nás rušit nebude,protože spí" Pro jistotu jsem si přitiskla ručník blíž k tělu."Rušit při čem?" Přecedila jsem skrz zuby."Však ty víš.Tak si ho sundej" Usmál se Ryan a prstem ukázal na krátký ručník.Rychle jsem popadla hromádku s oblečením a zamkla se v koupelně,kde jsem se převlékla do čistého domácího.


Když jsem vešla do pokoje Ryan ležel na posteli a četl si deník,který jsem už rok nevytáhla ale beru si ho všude."Je cute že sis vedla záznamy i nás" Zasmál se a deník odložil na noční stolek.

Odešla jsem z pokoje a Ryan mě následoval.Když jsem byla u pátého patra chytl mě za ruku a přitáhl k sobě."Pojd' se mnou ven"  Kývl hlavou k otevřenému oknu a šibalsky se na mně podíval."S tebou?Ne.A učitel by nás zabil" Vytrhla jsem se mu a došla do jídelny která byla prázdná což mě znepokojovalo,protože Ryan je schopný čehokoliv."Stejně jdeme" Chytil mě silně za ruku a vyšel se mnou z hotelu."Ryane!Pust'!!" Snažila jsem se mu marně vykroutit."Zase ty?" Zastavil a stále si mě silně držel u těla.Koukla jsem se na Jungkooka,který stál čelem k Ryanovi a zabíjel ho pohledem."Debile" Řekl korejsky což Ryan nepostřehl."Hele možná ti ji nechám až mě bude nudit" Zasmál se a povolil moje zápěstí."Okamžitě jsem se mu vytrhla."Uvidíme se pak Van" Odešel někam do pryč."Omlouvám se že jsem tě včera zdržel.Nepřišla bys pozdě" Pohladil mě po rameni a věnoval mi ten zabíjející úsměv.

"To je v poho.Ale měla bych se vrátit." Ukázala jsem na vchodové dveře a otočila se k nim."A vynahradíš mi dnešek?Třeba tím že si vevnitř budem povídat?" S mým souhlasem jsme si sedli do prázdné jídelny.

"Takže už na tebe mám jen 15 dní?" Zasmál se když jsme došli k tomu kdy odjíždím.Opět se naše pohledy střetli.Díval se mi hluboko do očí a tak i opačně.Naklonil se ke mně a svoje rty přitiskl na ty mé.





Ayo <3 Tak další díl byl později než jsem čekala :/ Klekl mi počítač a tam jsem to už měla napsané tak se nedivte že tohle je trochu odfláklé a chybné xD :/ Jinak víte kdo nejde v pátek do školy?xD Ano já :DD Nechce se mi totiž a prázdniny mám až za 14 dní tak budu písat :) <3 

VOTE<->KOMENT 

Suginko <3