Who are u?

Krutá realita part 2.

"Ahoj Van" Ryan si sedl na volné místo vedle mně a opřel si hlavu o mé rameno.
"Už znám odpověd'" Zašeptala jsem a podívala se do jeho tmavých očí.Sice jenom už jsem to jednou zažila a byl to pěkný vztah.Jungkook je pryč a už k němu nemůžu nic cítit.Takže už po druhé nechci zažít vztah z jedničkou jako je on.A už vůbec ne se zlomeným srdcem,které mi pozůstalo z výletu do Korei."Moje odpověd zní ne"

Chvíli se mi jen tak koukal do očí a pak mírně nadzvedl jeden koutek."Bud'  nejseš tak uplně blbá nebo si něco začala cítit k tomu volovi" Ironicky se zasmál a podíval se na jednoho z jeho kámošů,kterému dal nějáký znamení rukou."Tak ted' to půjde z tý špatný stránky." S těmito slovy odešel a jeho místo nahradil Kyle."Co ti chtěl?" Naštvaně zatnul zuby a nenávistně se na Ryana podíval.

"Nic,je to jenom namyšlenej krypl to si hraje s lidskýma životama." Opět sem si nasadila jedno sluchátko a hlavu si opřela o kénko,ze kterého sem koukala na nekonečnou tmu mraků."Děje se něco?Už od včerejška si nějáká smutná.Nebo naštvaná?"S pouhým "hm" jsem zavřela oči a ignorovala okolí. Vzpoměla jsem si na Ryanova slova,která mi radil když sem nemohla usnout.

Nemám vnímat tu tmu,kterou "vidím" když mám zavřené oči.Ale když jsem si řekla že nesmím,tak jsem musela.Nekonečná tma,kterou vidím když mám zavřené oči mě udržela ještě pár hodin vzhůru.Ale pak mě pomalá písen' donutila usnout.

***

No to snad neee!!!!Není nic horšího když vás probudí ten neh'jhorší hlas a k tomu dech,kterej páchne jak zdechlá krysa,kterou ještě namočili do nějáký tekutiny,která musí být bezpečně uzavřená.
"Vanesso!Si jediná kdo ještě spí!" Měla sem chut' jí z toho letadla vyhodit.Ale bohužel by to bylo k ničemu když už jsme přistáli."Moje uši" Rychle sem se za ně chytla.To mám z toho že sem neměla žvejkačku.Nesnáším přistávání.Popadla sem batoh a pak následovala řadu lidí ven z letadla."Moje milovaná L.A!" Zapískala sem a drtila Kyla v sevření mích paží.

Společně jsem odešli do hlavní haly,kde se všichni rozprchli ke svým rodičům.Jenom já stojím sama uprostřed letiště."Vaness" Otočila jsem se na Ryana a jeho mámu,která mě oslovila."Dobrý den" Věnovala sem jí úsměv a Ryana jsem krátce probodla pohledem."Tvoje maminka memohla přijet.Tak pojedeš s námi." Nechápavě jsem se na ní podívala,ale na nic jsem se neptala.Nasedly jsme do auta a po hodině jsme zastavili u jezera.Zůstala sem jen tak stát a prohlížet si to tady.

Tak dlouho jsem tady nebyla.Naposled to bylo ten den,kdy se mi táta omlouval za to co provedl.Litoval toho,ale věděl že to nevrátí.Počase jsem mu odpustila ale následky mám do dnes.A tím je má klaustofobie."Vanesso!" Máma na mě volala od našeho domu,který je hned naproti toho Ryanova."Zdá se že z nás jsou zase sousedi" Zasmál se Ryan a se svým kufrem odešel stejně jako já.


"Nemohla sem se ti dovolat." Vzala si mě do pevného obejmutí a vtiskla mi pusu do vlasů.
"Promin' mám novej telefon" Zasmála jsem se a ukázala jí ho."Víš mami musím ti něco říct" Trochu jsem posmutněla,protože jsem se s tátou nestihla rozloučit.Bude mi chybět ale mám na něj někde kontakt.Když jsme vybalili věco do mého starého pokoje,vylíčila jsem jí příběh jak jsem tátu potkala,ale Jungkooka jsem z toho vynechala.

Poté nastalo vysvětlování proč jsme zase zpět u jezera."Víš nájemníci už nebyly a tak sem si řekla že je škoda mít dva domy a jeden prázdnej.Obě k tomuhle domu máme citovou vazbu tak jsem si řekla že se vzdáme toho druhého.Všechny věci máš u sebe v pokoji.

*** O tři hodiny později.

"Jdu tam!" Houkla jsem na mámu když jsem šla po svhodech ke dveřím,od kterých se ozýval zvonej."Nejdu tam!" Zaječela jsem znova a Ryanovi zavřela dveře před nosem."Jdu tam!" Zařvala máma a sešla dolu."Ahoj Ryane" Věnovala mu úsměv,což mě donutilo si uraženě kousnou do jablka.
"Dobře,tak za půl hodinky" S těmito slovy zavřela dveře a oznámila mi že nás Ryanova máma Jessie zve na oběd.

Zakuckala jsem se a jablko vykašlala ze svých úst,které zůstali do kořád."Ani náhodou!" Zařvala jsem ale přes mámino kázání a vyhrožování zarachem jsem jít musela.

Seděli jsme všichni u stolu a Jessie se pořád na něco ptala.Když jsme dojedli Jessie Ryana poslala umýt nádobí."Van jdi mu pomoc"  Mámu sem zabila pohledem hned jak mi došlo o co se snažej.
Já a Ryan?Nikdy!Uraženě jsem odešla do kuchyně a začala uklízet suché nádobí."Vanesko" Zazpíval a přitiskla mě na zed'."Co chceš?" Zavrčela jsem a snažila se ho od sebe odstrčit.

"Dát ti pusu?"





Tenhle díl byl o ničem ale já to potřebovala nějak  spojit :DD
Musím vám říct že se jeden nebo dva díly Jungkook neobjeví :DD
Ale vyřeší se spousta jiných věcí a ne tak uplně že se Kook neobjeví xDD
Nechte se překvapit :D <3 

Love ya

Vaše Adel <3