Who are u?

Poslední den

Song!Song!Song! xDDD Jungkook last star,Pusťte a příjemné čtení ^^

"Vanes!"
"Vaneso"

Začínala jsem vnímat.Matně jsem si vzpomněla proč ležím na zemi s dýchací rouškou.Otevřela jsem oční víčka a projela pohledem každého kdo tu stál.Jediný kdo chyběl byla Hannah.

* * *

Když jsem se probudila o dva dny později cítila jsem se strašně.Posadila jsem se do tureckého sedu a zapila prášek,který mi předepsali na klaustrofobii.

Před očima se mi pořád zjevují plameny,které mě nutí si vzpomínat na ten strach,který jsem cítila když nebyla cesta k útěku.Na rukou mám ještě stále lehké popáleniny a na čele modřinu z dopadu na zem.Ozvalo se lehké zaklepání na dveře,které se následně otevřeli a za nimi stál Jungkook.

"Jak se cítíš?" Pomalu přišel blíž ke mně aposadil se na postel,která se prohla pod jeho vahou.
Jak se cítím? Vystrašeně a všechno mě bolí. Mám teď ale pocit....že u sebe Jungkooka potřebuju.
"Líp" Odsekla jsem a pohledem sledovala HoSeoka na střeše u mého okna."Ahoj Vaness!"
Jeho hlas byl tlumený oknem,které Jungkook následně zatáhl.

"Jdeš zítra do školy?" Udiveně se podíval na připravené oblečení,které se skládalo z letních šatů

a světlých balerín."Jistě že jdu.Je poslední den školy."

Zvedla jsem se na nohy a přešla k oknu,ze kterého jde vidět krom odrážejícího slunce na jezeře také podpálená dřevěná chatka,kdysi ještě plná mého dětství.

"Celý víkend jsi prospala.Můžu tě někam vzít?" I přes moje záporné vrtění hlavou mi řekl čas a místo a odešel s doufáním že tam přijdu.

Během celého dne se nic neodehrálo.Párkrát přišel Jin přenést mi něco k jídlu.Mám ho ze všech těch mimoňů asi nejradši.Je takovej dospělej.Sem tam přišel i Suga mě poškádlit Jimin mi zase pro změnu chodil zlepšit náladu.Když jsem na hodinách viděka 20:55 chvíli jsem váhala."Půjdu?Vaness ne!Ale vždyť je to Jungkook.A když si vybavím ten jeho úsměv mám větší touhu tam jít" Chvíli jsem se cítila jako debil že si mluvím sama pro sebe.Nakonec jsem na sebe ale stejně hodila hadry a vyšla z domu ven.

Jungkook tam už čekal."Mládeži!Pojďte sem!" Mamka přerušila usměvavé pohledy a než jsem se nadála už nás táhla dovnitř."Potřebuji pomoc s těma knihama" Nevinně se zaculila na Jungkooka,který po mně hodil pohled /help me/."Tohle je tvůj boj kámo.Možná jindy" Zasmála jsem se a odešla ven k bazénu,kde jsem sledovala měsíc vytvářející přerušovanou cestičku na vodě.

"Aaaa!" Než jsem se stihla otočit směrem od kuď vycházel válečný pohled už jsem letěla do vody."Ty magore!" Chtěla jsem hrát uraženou ale smíchu se nelze ubránit."Já nemohl odolat" Zasmál se Jungkook a přešel ke mně blíž.Začalo mi bušit srdce a tváře mi zčervenali.Sice jenom jsme tu sami.

"Dáš mi ještě jednu šanci?" Přelomil trapné ticho a prsty mi zajel (Yaaa xDD) mezi mokré (ehhhhmmm) vlasy.

"Šanci na co?" Projel mou mraziví pocit,který mě donutil jeho ruku odendat z mé tváře.

"Chci abys mě poznala.Tentokrát doopravdy." Nenechal se.Stiskl mi dlaň a držel ji až do mé souhlasné odpovědi."Budeme tu celé prázdniny a budeme mít i koncerty takže tu nebudu tak často ale stejně..."


* * *

"Půjdeš na maturitní předávání?" Zeptala se Suzie když jsme se společně chystali vejít do školy.
"Ještě nevím" Lhostejně jsem pokrčila rameny a přešla ke své skříňce."Ahoj Vaness" Zasmál se Ryan a rukama mi zablokoval cestu."Co chceš?" Zavrčela jsem a otočila se k němu čelem."Krom tebe?Už asi nic.Hannah mě přestává bavit.Odmítla to" Nadzvedl koutek a od shora dolu si mě prohlédl."Sluší ti to" Znechuceně jsem odvrátila pohled a pak jeho ruku odstrčila.

"Hej počkej" Zasmál se a za ruku se mnou vešel do školní komory."Ryane co chceš?!" Zavrčela jsem když mě malá a tmavá místnost začala dost znervozňovat."Už ses ptala" Ruce položil na mé boky a natiskl mě na zeď."Pusť!" Nic nedělal jen mě měl obklíčenou rukama v rohu místnosti."Ryane!" Začali se mi valit slzy po tvářích.Jak řekl doktor snažila jsem se zhluboka dýchat ale nepříjemná tma všechno zhoršovala.

Snažila jsem se ho od sebe silou odstrčit ale jeho vzpírání bylo silnější."Ryane co děláš?!" Po komůrce se rozlilo světlo a ve dveřích se oběvil Jack a Kyle,který si mě přitáhl do obětí.

"V pořádku?" Sám cítil jak se třesu.S přikývnutím jsem se nenávistně podívala na Ryana a Jacka,který na něj řval že věděl že mám klaustrofobii a podobně.

Odebrali jsme se do třídy kde na mně Suzie upřela pohled."Kde si byla?" Pohledem jsem ji naznačila že o tom nechci mluvit a pak jsem tiše zasedla do lavice.Učitelka si nás postupně volala a předávala nám vysvědčení.

"Jak si dopadla?" Suzie se na mně po konci nadšeně otočila a nakoukla na moje vysvědčení.
"Si chytrá to není fér" Zasmála se a ukázala na svojí dvojku z korejštiny.

Chystala jsem se odpovědět ale koutkem oka jsem zahlédla Ryana jak vede Hannah proti její vůli na druhou stranu než by měl jít.
"To nemyslí vážně" Přecedila jsem skrz zuby a rozeběhla se za nima."No tak Ryane pusť mě prosím! Bolí to.Už jsem ti řekla že nechci!" Marně se mu pokoušela vyklouznout.

"Šílíš!" Stoupla jsem si před něj a pohledem ho donutila ji pustit."Chcípni v pekle Ryane" S těmito slovy jsem odešla a Hannah,která mi nevěnovala ani děkovný pohled jsem po zbytek dne ignorovala.

* * *

"Šprtko" Zasmála se mám když viděla moje vysvědčení."Ty máš co říkat mami" Vysvědčení kolovalo mezi všema a nikdo si nenechal narážku na to jaká jsem šprtka nebo tak.

"Jdu tam!" Zařvala jsem když se ozval zvonek.
"Ahoj" Řekla Hannah nejistě a ztěžka mi věnovala smutný pohled."Dneska jsem ti ani nepoděkovala.Ryan je vůl a ty jsi mi to říkala.Ale jde o to že cítím vinu a on mi nedovolil to říct,proto byl tak hodně hrubý." Do očí se jí nahrnuli slzy a ve tvářích se jí objevila červená barva."Vinu za co?" Nic jinýho mě nenapadlo.Nevěděla jsem co jí mám říct.Vyšla jsem ven a zavřela za sebou dveře.Hannah se zhluboka nadechla a s vyhrknutým pláčem mi odpověděla. "Za ten požá,který se stal v pátek můžu já.To já podpálila ten domek"












Hej hou xDD Jsem líná to číct takže tam musím být chyb jak nasráno :D Sry no xDD
Možná jsem tenhle díl trochu vyhrkla ale who cares xDD Už to vypadá asi jen na 3 nebo 4 díly a pak se můžete rozloučit ^^ Mám dosáhnuto 1K reads a i když vím kolik je v tom chyb a neúspěchu tak vím kolik tam je úspěchu xD (Logika alá Adel) A jsem za tuhle story docela pyšná ^^ Další díl nevím kdy xDD Takže se mě neptejte protože já to slíbím a pak to nedodržím :DD¨

Bai ^^

Vaše Adelain xDD

1033 slov :D^^