Never Hang On Believe -CZ

11.

O 4 roky později:

Budík už zase, jak já ten zvuk nesnáším. Dneska mám narozeniny je mi 21. Jakmile se podívám na telefon je tam 8 zpráv a tři nepřijaté hovory (všechny tři samozřejmě od Liama). Na zprávy budu odpovídat až večer všem najednou. Rozhodla jsem se, že zavolám zpět Liamovi. Zvednul to prakticky okamžitě.

" Woow tady se někdo probudil. Dobré ráno oslovenče tak copak máš v tenhle veliký den v plánu? " mluvil nadšeně do telefonu.

"No nevím jestli dobré, první zmeškaný hovor v 5:24? Jsi normální?... Já no popravdě nevím do 14 hodin mám přednášku a potom nevím co budu dělat." mluvila jsem ještě značně ospalá.

"Dobře přesně v 14:15 tě vyzvednu před kampusem. Carpediem Sisi" zavěsil dříve než jsem stihla něco říct. Sisi mi říká už od mých 18 let,váže se k tomu dlouhý příběh.

Liam je pro mě všechno. Před třema rokama jsme se odstěhovali do New Yorku a začali jsme zde chodit na univerzitu. Liam studuje eklektrotechniku a já geopolitiku. Liam bydlí se svým spolubydlícím Carterem na koleji, ale to já jsme odmítala proto jsem se rozhodla mít byt v centru New Yorku. Bydlím tu s Ginny. Ginny je studentka matematicko-fyzikální fakulty. Pokud není zalezlá u sebe v pokoji, tak se s ní dá celkem dobře povídat, ale to se moc často nestává. Za tři měsíce budu mít svůj bakalářský titul, už se nemůžu dočkat.

Jako obvykle jsem si šla udělat ranní hygienu. Vzala jsem si na sebe bílé conversky, roztrhané boyfriend džíny a bílé tričko. Trochu jsem se namalovala, nic zvláštního. Na záda jsem hodila batoh ze skriptama. V kuchyni jsem si vzala do ruky jablko, na věšáku jsem vzala parku(jelikož byl teprve březen, bylo ještě celkem chladno) a klíče zakřičela jsem na Ginny, že odcházím a vyrazila na metro.

-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-

"Ježiši je 14:10 a já jsem ještě furt ve třídě, Liam mě zabije" pomyslela jsem si. Vyběhla jsem ze třídy a utíkala jsem na druhý konec kampusu. Liam už tam čekal ve svém autě. Otevřela jsem dveře, nasedla jsem si a jednou rukou ho obejmula.

" Omlouvám se že jdu pozdě, ale zadržela mě profesorka" začala jsem se omlouvat

"V pohodě. Můžeme vyrazit?" usmál se.

"Jasně kam pojedeme? " zeptala jsem se.

"První se stavíme u tebe doma, kde se prevlékneš a potom do Franssies, kam jinam?! " byla jsem nadšená Franssies je naše oblíbená restaurace v centru, chodíme tam velmi často.

"Proč bych se měla prevlékat když jdu na večeři do Franssies? A ještě k tomu s tebou?" namítala jsem.

" Nejdeme sami teď neomlouvej a běž si na sebe vzít něco slavnostního"
řekl právě když zastavil před mít domem.

"Fajn" sebrala jsem se a vylítla jsem k sobě do bytu.

"Ahoj Ginny" zakřičela jsem, když jsem za sebou zabouchla dveře.

"Zdravím Sophie" zakřičela nazpět. Sundala jsem si boty i parku a vešla jsem k ní do pokoje. Ginny byla VŽDY až moc spisová. Nikdy nemluvila sprostě, nebo jak by řekla ona HANLIVĚ.

"Co máš dneska v plánu? " zeptala jsem se a mile se na ní usmála.

" Nejspíše budu dodělávat seminární práci na téma důsledky tenonukleární reakce" začala mluvit a věřím, že kdybych jí do toho neskončila byla by schopná o tom mluvit hodiny.

"Co takhle vyrazit semnou a mími přáteli do restaurace? " povzbudila jsem jí. Už mě nebavilo jak neustále seděla v tom pokoji nad nějakými papíry. Chtěla jsem ji někam vytáhnout.

" No já nevím. Domnívám se, že by to nebylo nejmoudernější rozhodnutí" protestovala, ale to se jí nevyplatilo. Ne dnes.

"No tak Ginny vždyť mám narozeniny přece mě nemůžeš odmítnout" údělala jsem na ni psí oči.

" Dobrá tedy, v kolik hodin mám být připravena? " zeptala se a poposadila si na nose kulaté brýle.

" Hned teď. Hoď na sebe něco slavnostního kočko" řekla jsem a odběhla jsem do pokoje. Vzala jsem si na sebe bílí croptop a bílou sukni z květinami těsně nad kolena. Vlasy jsem si pouze rozpustila a byla jsem připravena vyrazit. Ginny si na sebe vzala snad jedinou sukni, kterou měla a také mohla vyrazit. Když jsme vyšli směrem k autu, viděla jsem jak Liam protočil oči. Liam Ginny nesnášel a popravdě, ona ho taky neměla moc v lásce.

"Tak můžeme vyrazit" oznámila jsem,jakmile jsme nastoupili.

"Jéé, Ginny ty jsi tady taky? To je radosti" řekl Liam ironicky.

"Také vás ráda vidím pane Browne" řekla Ginny s nezájmem.

"Nemůžu uvěřit, že téhle holce je teprve 23 vypadá a mluví jako vy jí byl 40" šeptá Liam tak, abych to slyšela jenom já. Musela jsem se nad tím usmát.

Zastavili jsme před Franssies. Všude byla tma to mě trochu překvapilo. Na ulici mě zastavil nějaký mexičan a ptal se mě kudy se dostane na Broadway. Když jsem mu to vysvetlila a ukázala cestu. Liam i Ginny tu už nebyli. Řekla jsem si, že šli nejspíše dovnitř, tak jsem se tam vydala také. Najednou se vše rozsvítilo a všichni sborově vykřikli "Všechno nejlepší" vypadalo to, jako z nějakého trapného evropského filmu, ale strašně mě to potěšilo. Byli tu všichni mamka, taťka, Caleb s jeho maželkou Jasmine, Jens i Kyle a spousta dalších lidí a mích přátel.

Celý večer jsem se skvěle bavila, protože jsme Franssies měli jen pro sebe. Byl tu obrovský dort s mím jménem a 21 svíčkami. Popovídala jsem si s mamkou i taťkou, taky s bráchou a Jess. Všechny jsem je tak strašně dlouho neviděla. Kyle je můj bývalí přítel. Chodili jsme spolu, když jsem ještě bydlela v Londýně. Sice jsme se rozešli, ale zůstali z nás velmi dobří přátelé. Prý všichni spí v hotelu La Plaza a zítra ráno zase odletí zpět do Londýna.

"Je čas na dárky!! " vykřikl s radostí Liam.

" Fajn, já první" proběhla ke mě i s dárkem Jess.

Od Jess jsem dostala nádhernou fotokoláž z Londýna. Byla jsem tam jen já a ona. Od rodičů jsem dostala první vydání Shakespeare Král Lear. Bože to muselo stát peněz. Od Ginny jsem dostala poukázky na 30 kafí zdarma u Starbucks. Ona ví jak miluju Starbucks. Od Caleba a Jasmine jsem dostala sexy spodní prádlo. Červenala jsem se jak rajče. No jo žertíky to vždycky bylo něco pro Caleba. Od Kyle jsem dostala nádherný, ale opravdu nádherný diamantový náhrdelník od Cartiera. A nakonec Liam.

"Sophii? Máš ještě ten snowboard který jsme si kupovali společně ještě v Londýně, když jsme jeli na školní výlet na hory? " zeptal se mě Liam.

" Jo jasně, mám ho ve sklepě, ale proč? " zmateně jsem se na něj podívala.

" Tak ho koukej vytáhnout, budeš ho potřebovat" řekl, šibalsky se na mě usmál a podal mi obálku. Pomalu jsem jí rozbalila a...

"Panebože, my.... my dva spolu jedeme na 10 dní lyžovat do Aspenu!! " povzdechla jsem si.

Ahoj všichni ✋
V jeden den dva díly. Woow to byla ale makačka, tak snad se bude líbit. Dva nejlepší kamarádi spolu v jednom s nejlepších a zároveň nejdražších zimních center. V Aspenu. To bude pořádnej trip. MILUJU VÁS.
Vaše Char ❤

PS: pro zvědavce má to 1154 slov.