3.

122 9 0
                                    

Ráno jsem se probudila a přišla jsem si celkem směšně v pokoji totiž nikdo nebyl. Začala jsem si myslet, že se mi vše jen zdálo. Vstala jsem z postele a šla jsem se podívat do Calebova pokoje.Caleb spal na své posteli, ale v pokoji byl sám. Vážně jsem se začínala bát, že to byl jenom sen. A tak jsem otevřela dveře od pokoje který jsme včera s mamkou připravili. Nebyl to sen. Na posteli u okna se rozvaloval Nash a na posteli v druhém konci místnosti spal Cameron byl roztomilej když spal. Měla jsem chuť za ním do té postele skočit a obejmout ho. Ale udržela jsem se. :D

Říkala jsem si kde jsou asi ostatní, ale přece nemůžu po domě pobíhat v saténové noční košili. Takže jsem vběhla zpátky do svého pokoje a vzala si na sebe černé legíny a černobílé pruhované tričko. Vlasy jsem si stáhla do drdolu a šla jsem do koupelny udělat si ranní hygienu. Když jsem měla vše hotové šla jsem si do kuchyně udělat snídani. Zadělala jsem těsto na wafle a nalila ho do waflovače. Z obýváku jsem slyšela nějaký hluk, najednou mi bylo jasné, že jsem nejspíše našla ostatní.

Shawn s Jess seděli na pohovce a dívali se na nějaký dokument na Animal Planet. Nejspíše tomu nevěnovali moc pozornosti, jinak by jim vadilo, že kousek od nich Marry jak tříská do klavíru a nejspíše se snaží hrát nějakou melodii, i když vůbec netuším co to mělo být.

"Dobré ráno" pozdravil jsem všechny a šla jsem si sednout vedle Shawna na pohovku.

"Ahoj jak jsi se vyspala?" zeptala se mě Marry

"Já jsem se vyspala skvěle, ale řekla bych, že Steinway už je z tebe jaksy unavený" řekla jsem Marry a usmála se na ni.

" Kdo že?" zeptala se Marry a vykulila na mě své zelené oči.

" Zlato to je ten klavír do kterého tak zběsile bušíš" všichni jsme se začali smát a nakonec se k nám přidala i Marry. Po chvíli se Jess začala místo smíchu mračit.

"Hele nepálí se tady něco, cítím nějaký smrad" začala Jess.

"A doprdele" zakřičel jsem na celou místnost a utíkala do kuchyně. Teprve teď jsem uvědomila že jsem si chtěla udělat wafle. Vytáhla jsem waflovač ze zásuvky a hořící wafly jsem napíchnutou na vidličku hodila do dřezu a pustila ledovou vodu. Ze schodů seběhla mamka s taťkou. Mamka vypadala vyděšeně a táta tak trochu ospale.

" Proboha Sofii co jsi vyvádět? " zeptala se mě mamka
" No.. Já... No... Wafle" neudržela jsem se a musela se začít smát potom se ke mě přidala i mamka.

O 2 hodiny později

"Mami? Asi půjdeme s Calebem a ostatními doprovodit Jess domů a cestou jim aspoň ukážeme město" začala jsem mamce vysvětlovat náš dnešní plán.

" Dobře broučku, my s tatínkem si zatím budeme balit, ale nezapomeň, že v půl šesté odjíždíme. Tak tu buďte včas ať se ještě stihneme rozloučit" řekla mamka a políbila mě na čelo

"Jasně mamy neboj se" zakřičela jsem na ní když jsem odcházela s jejich ložnice.

Šla jsem za všema na zahradu právě tam stavěli sněhuláka, jako malé děti. A tihle lidé mají být brzo dospělí? No to bude budoucnost.

"Jessy ne že bych tě vyháněla to v žádném případě, ale neříkala si že máš být do 12 doma? " řekla jsem mile Jessice.

" No vidíš ještě že jsi mi to připoměla. Naprosto jsem ztratila ponětí o čase. Naši by mě zabili, jedeme totiž k babičce na víkend" začala zmatkovat Jess.

" Calebe napadlo mě, že by jsme všichni mohli doprovodit Jess domů a pak zbytku ukázat město. Co ty na to? " začala jsem

" To je skvělej nápad" dodal Caleb

"Ale musíme být doma do půl šesté, aby jsme se stihli rozloučit s našima" upozornila jsem Caleba

"Jasně to stihneme" odvětil mi nadšeně

" Počkat jak to myslíte rozloučit se s vašima?" zeptal se nás tak trochu zmateně Cam. Bože byl tak nádhernej se sněhem ve vlasech. "Přestaň na něj myslet Sofie" řekla jsem si v duchu.

" Mamka s taťkou odjíždějí na víkend na naší chatu u jezera Windermere" odpověděla jsem mu a usmála se na něj úsměv mi okamžitě opětoval.

" To znamená, že budeme mít celý víkend dům jen pro sebe? " zeptal se Nash s viditelnou radostí v obličeji.

"Přesně tak brácho" odvětil Caleb chytil Nashe okolo ramen a strašně debilně se při tom usmíval.

Celý den probíhal perfektně. Jakmile jsme doprovodili Jess domů vydali jsme se do centra města. Ukázali jsme jim Tower Bridge, Big Ben, Buckinghamský palác a samé důležité památky u nás. Cameron s Nasham a se Shawnem prostě bezpodmínečně chtěli jít na London Eye, tak i přesto, že jsem tam byla už tak 100krát jsme vyčkali 40 minutovou frontu dokud jsme se nedostali na řadu. Potom zase Marry trvala na tom, že se musíme jít podívat do Madame Tussaud kde jsme strávili další dvě hodiny. Poté jsme se stavili na Oxford Street kde jsme běhali z obchodu do obchodu a nakonec jsme se s rukama ovešenýma taškama doplazili do Starbucksu pro kafe a vydali se metrem zpátky domů. Londýn je tak krásný pod hedvábnou sněhovou přikrývku. Když jsme přišli domů mamka s taťkou už nandavali zavazadla do kufru našeho auta.

"Vážně vás tu můžeme nechat samotné? Začínám mít obavy potom co jsi dneska ráno vyvedla v kuchyni " začala mamka

" Neměj strach mamy to byla výjimka" uklidňovala jsem mamku.

" Dobře tak nedělejte hlouposti. Miluju vás" řekla mamka a s Calebem nás obejmula.

" Mějte se užijte si víkend" křičela jsem a všechni jsme mávali za odjíždějícím autem. Jakmile auto odbočilo na hlavní zašli jsme všichni do domu. Víkend začíná.

Zdarec tak a máme tu další kapitolu z Londýna. Doufám, že se vám líbila a budete ve čtení pokračovat. Co myslíte, že se bude dít když rodiče odjeli na celý víkend pryč?
Vaše Char

Never Hang On Believe -CZKde žijí příběhy. Začni objevovat