Only for you

6. Kapitola

Juurai byl od přírody podezíravý

,,Co to má znamenat?"

Vždycky dokázal záhadě přijít na kloub.

,,Necukej se bráško!"

Ale ani se svojí inteligencí nedokázal přijít na to, co si ta malá potvora myslí.

Ráno kolem sebe Juurai šířil tak děsivou auru, že by se ho lekl i lední medvěd. Spolužáci si od něj drželi pětimetrový odstup pokud to šlo a učitelé předstírali, že vůbec neexistuje. Začalo to už včera večer, když se vrátil z brigády. Dostal od šéfa seřváno za nějakou blbost o které nic nevěděl a když přišel domů a začal vařit večeři, Juiko přiletěla, jako velká voda z pokoje div se nezabila na schodech, svítila jako sluníčko a chtěla mu s večeří pomoct. To mu přišlo divné, ale na nic se neptal. Možná dostala jedničku z testu nebo něco takového. Podezření pojal právě při večeři, když zjistil, že po něm sestra každých pět vteřin upírá oči a přitom ťuká esemesky do mobilu.

,,Děje se něco Juiko?" zeptal se jakoby nic a strčil si do pusy plnou lžíci nudlí s omáčkou. Juiko se uculila.

,,Co by se mělo stát? Nic se neděje, jenom mám dobrou náladu." Usmála se a Yuurai poznal, že je myšlenkami úplně mimo. Zamračil se a rozhodl, že si to prověří. Jenomže ráno nechápal ještě víc. Hned ráno, co vstal, se mu do pokoje vřítila Juiko, rozrazila skříň, vytáhla modré uplé džíny a bílou košili a rychlostí blesku byl Juurai ve vybraném oblečení a než se stihl dostatečně vzpamatovat, stál před zrcadlem oblečený, vlasy měl učesané do hladka a byl navoněný polovinou pánské vůně.

,,Co to má znamenat?" brblal si pro sebe.

,,Juiko! Ty s někým chodíš, že jo?!" vyprskl vztekle, když dorazil do předsíně, aby si obul boty. Juiko na něj nechápavě koukala.

,,Proč bych někoho měla mít?" zeptala se nevinně. Juurai se zamračil. Naposledy se na sebe podíval do zrcadla a málem vypěnil. Vždyť vypadal jako ulízaný businessman! Cestou do školy se mu podařilo rozcuchat vlasy na vrabčí hnízdo a dál vypouštět jedovaté výpary. Ovšem to zapomněl, že se ve škole potká se svou životní pohromou.

,,Dobré ráno přeji!" zašveholil mu do ucha Yuko a Juurai měl co dělat, aby ho nesejmul pěstí, jak se lekl.

,,Dobrý určitě ne ty debile!" vyštěkl a rychlým krokem se odebral do třídy. Yuko nechápavě cupital za ním. Pochopil, že je Juurai ve špatné náladě ale v jak špatné, to poznal až druhou hodinu s nenáviděnou profesorkou matematiky. Ačkoliv byl Juurai jeden z nejlepších studentů, kvůli porušení pravidla se na něj dívali z patra i učitelé. A u profesorky Watanabe to platilo dvojnásob. Přišla s dramatickým rozražením dveří, rázným krokem přišla ke katedře, mrskla na ni svazek s dvaceti klíči, až studenti v předních lavicích nadskočili a zahřměla:

,,Tak jo vy bando líná! Mám tu pro vás opravené písemky. Ale hádejte co. Úplný propadák!" pak začala s dramatickým pohazováním rukou vysvětlovat, jak je důležité učit se na testy, ale Juurai ji neposlouchal. Přemýšlel nad náhlou změnou Juičina chování. Nepříjemně se u toho mračil, jakoby ta lavice za něco mohla. Možná proto si nevšiml Yukova šeptání jeho jména a než se na něj stihl otočit, do obličeje jej zasáhl letící svazek klíčů. Vykvikl bolestí a i se židlí se převalil dozadu. Yuko vystřelil ze židle, že mu pomůže ale pohled profesorky jej usadil zpátky na židli.

,,Na co myslíš v mých hodinách Juurai Retsuyo!?" vyštěkla učitelka Watanabe a s výrazem hladové šelmy se k němu blížila.

To není dobrý pomyslel si Juurai zdrceně a držel se za levé oko, kam jej zasáhl svazek klíčů. Bolelo jako čert. V duchu profesorku dvanáctkrát proklel a pokaždé do jiné bytosti.

,,Paní profesorko, to jste nemusela!" vykřikl Yuko a vstal ze židle. Konečně se trošku oklepal a rozhodl se zakročit. Uslyšel lapání po dechu od svých spolužáků a následnou šeptandu ale nic z toho jej nezajímalo. Profesorka k němu vzhlédla a chvíli se propalovali pohledem. Nakonec profesorka sebrala klíče a otočila se zpátky ke katedře.

,,Protentokrát." Řekla a vrátila se ke své výuce. Yuko těžce dosedl na židli, zatímco se Juurai vyškrábal na tu svoji. Oba si mysleli jednu věc: Nesnáším to tady!

Po skončení hodiny popadl Yuko Juuraie za ruku a násilím ho vyvlekl na střechu školy. Tam jej posadil a opřel o stěnu vedle východu, aby se podíval, v jak použitelném stavu se nachází.

,,Ukaž mi to." Zavelel. Juurai měl problém oko otevřít, ale když se mu to s několika bolestnými syknutími podařilo, zjistil Yuko, že bude mít pořádný monokl, ale uvidí na něj.

,,Ta profesorka je ďábel co?" s těžkým vydechnutím se opřel o stěnu vedle něj. Juurai si povzdychl.

,,Bohužel je a ta uklízečka taky."

,,Myslíš?" zvedl Yuko obočí. Juurai přikývl.

,,Tak co provádí, že ji máš za ďábla?" Juurai se letmo pousmál.

,,Jednou mě zamkla na záchodech, protože jsem se tam zdržel po zvonění na hodinu. A to je ďábelský výkon vzhledem k tomu, že nebyly vydrhnuté záchody a smrděly na sto honů. Byl jsem tam dvacet minut a málem jsem ty dveře prokopl ve snaze odtamtud utéct." Yuko se otřásl.

,,Tak jo, máte tu dva ďábly."

,,Tak pojďme zabránit vzniku dalšího."

,,To nepůjde. Tady jsme v pekle." Prohlásil Juurai a Yuko se rozesmál.

Po škole vyzvedl Juurai ze školy Juiko, která měla zase ten svůj výraz typu něco na tebe šiju, ale když uviděla monokl, který se mu stihl zbarvit do fialova, znejistěla.

,,Popral ses?" zeptala se na cestě domů. Juurai si odfrkl.

,, Profesorka matematiky." To Juiko stačilo, aby si na seznam připsala další jméno, které musí odstranit. Brášku jí nikdo masakrovat nebude! To může jenom ona! Když dorazili domů, každý zašel k době do pokoje, aby se naučil do školy. Okolo čtvrté hodiny odešel Juurai do práce a Juiko tak zůstala sama. Pustila si televizi, vytáhla křupky a nevnímala okolní svět. Až okolo půl desáté zaznamenala klíč ve dveřích a příchod bratra domů. Uvařil večeři, najedli se, zapálili svíčky v pokoji rodičů a zapadli do postelí. Nicméně klidný spánek měli do dvanácti, kdy Juiko uslyšela zvonek. Zabručela něco o rušení nočního klidu a šla otevřít. Jakmile spatřila osobu za dveřmi, vytřeštila oči a pozvala ho dál. Zabouchla dveře a letěla do bratrova pokoje, aby jej vzbudila.

,, Co blbneš Juiko?" zavrčel Juurai ospale.

,, Že neuvěříš, kdo stojí v předsíni?" Juiko svítily oči a tak se zvedl, aby se šel podívat, kdo se opovažuje rušit jeho drahocenný spánek a když uviděl, kdo to tam stojí, zatočil se s ním svět.