Only for you

8.Kapitola

Tak jsem přetáhla o šest minut gomene ale už je tu osmá kapča fanfikce only for you, doufám že se bude líbit, pravá akce teprve začne ENJOY:-)

Juurai zastával názor, že kdo si hraje, nezlobí

,,SEŠ TY BLBEJ NEBO CO?!"

Ale občas musel uznat, že to neplatí

,,Neřvi na mě furt a pojď mi pomoct imbecile!"

A neplatilo to v případě osoby s iniciály Y. S.

Yuko bydlel u Retsuyových už dva týdny a domácnost se dala do kupy. Nicméně Juurai netušil, že je Yuko rejpal největšího kalibru a rád dělá naschvály. Teoreticky naschvály dobrého úmyslu ale Juurai mu to nikdy nesežral a skončilo to div ne zbořením obýváku, kterého si Juurai tak cenil. Každé ráno byl na snídani čaj, nebo kafe. Za ty dva týdny se Juurai naučil buď čaj, nebo kafe vylít do dřezu pokud přišel později anebo si dělal sám. Yuko, ten malý spratek mu tam totiž naházel tolik kostek cukru, že se mu z toho dělalo špatně. Například dnes ráno vstal, šel do sprchy, oblékl se, nachystal věci do školy a šel na snídani. V noci se učil na test, takže toho moc nenaspal a nedal si pozor.

,,Dobré ráno!" zašvitořil Yuko, který do sebe cpal třetí topinku s máslem, sýrem a šunkou.

,,Dobré." Zabručel ospale Juurai a sedl ke stolu.

,,Kde je Juiko?"

,,Šla napřed. Říkala něco o projektu."

,,Aha." dál mezi nimi nepadlo ani slovo. Ale ticho trvalo asi tak pět minut než Juurai sáhl po hrnku s čajem a napil se. V tu ránu doušek vyprskl na stůl a s vraždou v očích se ohlédl na Yuka, který s topinkou v puse prchal do bezpečí pokoje.

,,Ty malej hajzlíku!" vyštěkl a hnal se za ním.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

,,To bolelo, abys věděl." fňukal naoko Yuko, když se trmáceli do školy. Stihl od svého domácího dostat asi padesát pohlavků a dlouhou přednáškou o tom, jak se chovat.

,,Dobře ti tak, seš jak malé děcko." vrčel Juurai. Byla pravda, že si tak nějak zvykl na druhou existenci v domě ale bál se přiznat si, že mu už nevadí mít ho nasáčkovaného v domě. Po příchodu do třídy se jako vždy rozhostilo ticho. Nějaká inteligence roznesla po škole, že nováček, kterého všichni zbožňují, bydlí s vyvrhelem školy a jak Yukovi tak Juuraiovi lezly na nervy ty jejich pohledy. Soucitné na Yuka a nenávistné na druhého. Yuko už chápal, proč to tu Juurai tak nesnáší. Když opomine ta pitomá třídní pravidla tak se ve třídě nenašel jediný normální člověk. To bohužel platilo i v případě třídního učitele, který byl nenormální trošku jinak. Jen co zazvonilo, vrazil do třídy se štosem papírů a zazpíval:

,,Hádejte co beránci? Mám pro vás novinu!" Yuko povytáhl obočí.

,,To zase bude nějaká volovina." Zabručel Juurai. Třídní učitel byl jediný, který ho bral více méně v pohodě a byl za to vděčný.

,,Pojedeme na výlet! Na celý týden ale budete si muset vzít lyže a kombinézy, protože tam bude zimaaaa." Yuko si zacpal uši. Ty operní zpěvy se nedaly poslouchat, ale nápad se mu líbil. Zato Juurai vypadal, že vidí ducha. Výlet? Celý týden? S těmito idioty?

,,No to snad ne!" vyjekl a třídní Jamada se na něj podíval.

,,Ale no to snad jo! Neboj se beránku, všechno tě naučím a možná si najdeš nějakou do páru." Ušklíbl se a ve vteřině uhýbal letící židli, která narazila do tabule s takovou ranou, že se v ní objevila prasklina. Juurai, který židli hodil, se ušklíbl nad svou sebekontrolou.

Sakra

,,Juraii Retsuyo! Do ředitelny!"

Bože stůj při mně. Jestli to přežiju, začnu chodit na bohoslužby.