Only for you

9. Kapitola

Přeji horký dusný den milí čtenáři! máme tady devátou kapču. Doufám, že se bude líbit Enjoy :-)

Juurai nevěděl, co si má myslet.

,,No to si děláš srandu."

Na výlet se chtě nechtě těšil.

,,Vypadá to, že si srandu nedělají."

Ale pro něj byl příživník Yuko smůlou na dvou nohách.

,,Jedu taxíkem, na životě mi až moc záleží!"

Zpráva o týdenním výletě nadchla oba dva chlapce. Nicméně každý z nich měl jednu černou ovci. Juurai nechtěl jít se třídou plnou lidí, kteří mu nemůžou přijít na jméno a Yuko nechtěl strávit celý týden s Asako, třídní princeznou, která se o něj až moc zajímala. V hodinách pokukoval spíš po svém klučičím společníkovi než po holkách ale pohledy, kterými jej častovala Asako se prostě nedaly přehlédnout. Jen, co dorazili domů, vrazil Juurai do pokoje Juiko, která chatovala s Kanako a zároveň psala článek na blog. Ta se bleskem otočila na židli a zakoulela očima na bratra, článek minimalizovala.

,,Copak?" zeptala se pomalu.

,,V pondělí s Yukem odjíždíme na týdenní výlet s bandou pitomců." Juiko se usmála. Neušlo jí, jak při vyslovení Yukova jména změkl. I když nevědomky.

,,V pohodě, napíšu Kanako a zůstanu u ní. A neboj, do školy chodit budu." zarazila jej ještě před tím, než stačil něco říct.

,,Tak domluveno." Završil konverzaci a odešel. Juiko okamžitě popadla mobil a nacvakala číslo, které by napsala na papír poslepu. Po třech pípnutích jí bylo odpovězeno.

,,Proč mi voláš? Vždyť si píšeme." Zabručela Kanako do telefonu. Juiko se uchichtla.

,,Hádej co?" zazpívala.

,,Copak? Že by tvůj bráška? Stalo se mezi nimi už něco? Povídej!" Kanako na druhé straně telefonu ožila.

,,To ne ale jedou na výlet a na týden." okolo Juiko tančila srdíčka. Chvíli bylo ticho a pak se ozvalo hlasité vypísknutí.

,,No to je fantastický! Zahájíme plán dostaň do postele!"

,,Ty seš ale zákeřná" poznamenala Juiko s úsměvem.

,,Hold jednou jsi yaoistka tak se tak chovej." Živě si vybavila jak se Kanako šklebí.

,,Dobře, pak ti dám vědět bye!" típla hovor a sedla k počítači. Rozepsaný článek vymazala a nezajímalo ji, že se s ním piplala skoro dvě hodiny. Chvíli přemýšlela a pak se dala do psaní. Ten večer se na jejím blogu objevil jednokapitolový yaoi příběh z týdenního výletu na chatu.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

,,Tak to bude asi všechno." Oznámil Yuko, když zapl naplněný kufr. Juurai jenom kývl a v duchu přemýšlel. Za tu dobu, co u něj Yuko bydlel (oprava, díky své sestře se k němu nakvartýroval) se mu svět nezdál tak černý, jako dřív. Bylo mu hloupé přiznat, že ho hádky s Yukem baví a že mu ten příživník vlastně už nevadí. To se jeho obranná stěna tak rychle zbořila? Zamračil se.

,,Děje se něco?" zeptal se s obavami jeho společník. Už delší dobu sledoval, jak Juurai čučí do blba a ani nemrká. Ten sebou trhl, párkrát zamrkal a zavrtěl hlavou.

,,Nic mi není." Ruku do ohně by za to nedal ale na chvíli se Yukovi zdálo, že se Juurai od srdce usmívá.

Celý víkend strávili v harmonii, Teda pokud se to toho nepočítají věčné hádky obou chlapců. Juurai si usmyslel, že se Yukovi bude mstít za přeslazené čaje a kafe a yuko jeho výzvu přijal. Takže v sobotu a neděli trávili většinu času závodem, kdo komu dá víc kostek cukru. V pondělí ráno před odjezdem vedl Yuko se stavem osmnáct kostek cukru. Sraz měli před školou, kde je měl vyzvednout autobus. Juurai Yukovi vysvětlil, že v posledním ročníku základní školy jeli tak starým autobusem, že zastavovali každou půl hodinu, aby něco opravili. Yuko jen zavrtěl hlavou. Ale když došli ke škole a uviděli to, co je nejspíš mělo odvést, spadly jim pusy.

,,To si snad děláš srandu!"

,, Vypadá to, že si srandu nedělají" Yuko koulel očima na starou podobiznu rezavého autobusu.

,,TAK A BERU SI TAXÍK! SVÉHO ŽIVOTA SI AŽ MOC CENÍM! V TÉHLE KRAKSNĚ NIKAM NEJEDU!!!"