"Jak přežít?"

Předávání

Po nějaké době jsem přidala kapitolu, já vím, je krátká. Ale snad to nějak přežijete. :D

Právě jsem byla v převlékárně. Přes hlavu jsem si přetáhla krátkou sukni a sepnula jsem jí kolem pasu páskem. Byla černé barvy, byla vzdušná. K tomu krásné modré tílko, které mi ladilo s očima. Vlasy jsem si sepnula pár sponkami a maskérky mě nalíčili slabou vrstvou make- upu, trochou řasenky a trochou rtěnky. Na pravé noze jsem měla sádru a na levou jsem si obula modrou lodičku s velmi nízkým podpatkem.

Vyšla jsem z místnosti. Už tam na mě čekal Calum s Evanem v kvádrech. Slušelo jim to a mě asi taky podle toho, jak se na mě dívali.

"Sluší ti to."

"Díky. Takže asi půjdem, že..." Pravila jsem nervózně.

"Bude to v pohodě. Pojď vezmu ti berle a ty se můžeš opírat o nás." Pravil Evan. Než jsem začala něco namítat, sebral mi berle a dal si je do levé ruky.

A nabídl mi rámě. Calum udělal to samé. Já jsem jen zaklenula ruce a vydala jsem se s nimi si sednout. Usedli jsme si na tři sedačky.

Když se blížila nejlepší fantasy kniha roku. Kluci mi oba stiskli povzbudivě ruku. Jsou to skvělí kamarádi.

Pak vyhlásili výherce, nebyla jsem to já, ale nebyla jsem z toho nějak zklamaná, počkala jsem si na nejlepší obálku roku.

A pak se to stalo: "A vyhrává Eve Springr!"

"Já nevím, jestli to zvládnu." Zašeptala jsem.

"Ty to zvládneš." Řekli oba, zvedla jsem se.

O berlích jsem se belhala na pódium. Po schodech nahoru. Bylo mi horko. Trochu jsem se dusila. Pomalými kroky jsem se belhala úplně nahoru. Bylo ještě více těžko. Točila se mi hlava. Začalo se mi zamlžovat před očima. Ještě pár kroků jsem zvládla, ale pak to přišlo.

Hlava mi začala třeštit. Pomalu jsem padala k zemi. Berle prudce třískly o zem. Potom už je jen černota a chlad podlahy.