Magic Message (ff Ross Lynch)

15.

Ross

Rossies95: Fajn...jmenuju se...Ross Lynch

Napsal jsem ji svoje jméno a čekal na odpověď. Místo zprávy mi začal zvonit mobil. Podíval jsem se, kdo volá. Moje holka Rees. Hned jsem jí to zvedl.

Já: Ahoj lásko.

Rees: Ahoj, ty jsi Rossies95?

Jak se mě zeptala v tu chvíli mi to všechno došlo.

Já: Ty jsi Witcher04?

Rees: Jo a ty?

Já: Jo...

Rees: Aha, proč si mi to neřekl?

Já: Neptala si se a proč si mi to neřekla ty?

Rees: Neptal si se, ale jsem ráda, že to jsi ty.

Já: Já taky. Nechtěla bys někam zajít na oběd?

Rees: Jasně, s tebou ráda.

Já: Tak jo, za hodinu tě vyzvednu.

Rees: Dobře. Pa zlato.

Já: Pa krásko.

Rozloučili jsme se. Pořád se mi nechce věřit, že mám tak úžasnou holku. Mám Rees, svoji princeznu. Ale teď se musím nachystat na naši schůzku, přece jen se jí chci líbit. Otevřel jsem skříň a přemýšlel, co si vezmu na sebe. Po 20 minutách jsem se rozhodl pro šedé tričko s dlouhým rukávem, modré roztrhané jeany a černou čepici. Seběhl jsem dolů, popadl klíče, mobil a peněženku a mohl vyrazit. Jen jsem ještě šel říct, že na oběd tady nebudu.
,,Mami, půjdu s Rees na oběd do města.'' zavolal jsem do kuchyně.
,,A nechceš ji vzít sem? Ráda bych ji poznala.'' zkoušela mě přemluvit máma.
,,A nebude to vadit?''
,,Nebude, že ne Marku?'' podívala se na tátu.
,,Jistě že ne. Zajímalo by mě jestli je ve skutečnosti stejně tak úžasná, jako o ní celé ty roky básníš.'' řekl táta a poplácal mě na zádech.
,,Tak jo. Jen ji sem dovezu. Za chvíli jsem zpět.'' oznámil jsem. Odešel jsem ven a nasedl do auta a mohl jet za Rees.

Dorazil jsem k jejímu domu. Šel jsem ke dveřím a zazvonil. Otevřel mi pan Charles.
,,Dobrý den, pane.'' pozdravil jsem slušně.
,,Dobrý, co potřebuješ?'' zeptal se mě. Já se bojím. Reesin táta mě děsí a to hodně.
,,No...přijel jsem za Rees. Jedeme totiž k nám na oběd.'' vysvětlil jsem. Přísně si mě změřil. Chtěl něco říct, ale najednou jsme uslyšeli křik.
,,Logane, já tě zabiju!'' řvala Rees a pobíhala za Loganem po celém domě. Pan Charles si povzdechl a šel za nimi. Já stál ve dveřích a nevěděl, co mám dělat. Pak za mnou přišel vysmátej Alex.
,,Ahoj, co se tady děje?'' zeptal jsem se ho. On sotva popadal dech.
,,Ahoj, jen si Logan vystřelil z Rees nic víc.'' vysvětlil a konečně se mohl nadechnout. Pozval mě dál. Až teď jsem si všiml, že tu Rees pobíhá jen v ručníku. Musel jsem si skousnout spodní ret. Když si konečně všimla, že tu jsem, přišla za mnou.
,,Ahoj zlato, jsi tu brzo.'' pozdravila mě a políbila.
,,Ahoj krásko, změna plánu...Rodiče by tě rádi poznali, tak na oběd budeme u nás.'' oznámil jsem ji. Naklonil jsem se k jejímu uchu.
,,A mimochodem...sluší ti to v tom ručníku.'' pošeptal jsem ji do ucha a jemně skousl usní lalůček.
,,To je od tebe milý, ale takhle k vám domů nepůjdu.'' řekla a odešla po schodech do svého pokoje. Díval jsem se směrem, kudy odcházela.

Po chvíli přišla v bílo-černé košili, bílém tílku, černých legínách a s fialovým pramenem ve vlasech. Takhle byla jednou oblečená ve škole. Obula si černé tenisky, vzala malou tašku přes rameno, dala do ní mobil a klíče.
,,Tak ahoj, vrátím se buď odpoledne nebo večer.'' řekla a dala pusu svému tátovi.
,,Ahoj...a ty...jak se jmenuješ?'' ukázal na mě.
,,Jmenuju se Ross Lynch, pane.'' podal jsem mu ruku. S nechutí ji přijal.
,,Ublížíš mojí holčičce a najdu si tě, jasný?'' vyhrožoval mi. Rees a její bráchové jsou veselí a v pohodě a jejich táta je...no...děsivej chlap. Přikývl jsem. Rees mě rychle chytla za ruku a táhla k auta. Rozloučil jsem se s její rodinou a mohli vyrazit k nám. Cestou jsme si povídali a smáli.

Dorazili jsme k nám domů. Otevřel jsem dveře. Rodina už seděla u stolu a máma nosila z kuchyně jídlo.
,,Ahoj.'' pozdravil jsem je.
,,Dobrý den.'' pozdravila slušně Rees. Máma přestala nosit jídlo a přišla za Rees. I táta šel k nám.
,,Ahoj, ty musíš být Rees. Ross nám o tobě vyprávěl.''
,,Jo, celé tři roky.'' poznamenal Rocky a Rydel mu dala pohlavek.
,,Rees, to jsou moji rodiče Stormie a Mark.'' představil jsem jí je. Otočili jsme se na mé sourozence.
,,A to jsou moji sourozenci Riker, Rydel, Rocky a Ryland.'' představil jsem je. Všichni se pozdravili s Rees. Sedli jsme si ke stolu a pustili se do jídla. Při obědě jsme si povídali a smáli se. Rees si skvěle rozuměla s mými sourozenci, hlavně s Rydel a Rikerem. Asi bych měl začít vyšilovat, protože Rees je jen moje. Pak přišla řeč o naší kapele. Jediné místo, kde hrajeme, je v garáži.
,,A jak se jmenujete?'' zeptala se Rees.
,,R5.'' odpověděli jsme sborově.
,,To je dobře vychytaný název.'' řekla a usmála se. Taky jsme se usmáli. Chytl jsem Rees pod stolem za ruku a propletl si s ní prsty. Dál jsme si povídali. Když jsme do obědvali, Rees se nabídla, že pomůže. Holky odešli do kuchyně a my ostatní do obýváku.

-----------------------------------------------------------------------------------
Rees

Rossova rodina je fakt super. Hrozně moc mu závidím Rikera a Rydel. Kdykoli jsme se tam s Rikim o něčem bavili, Ross ho propaloval pohledem. Je roztomilý, když žárlí. Nabídla jsem se, že pomůžu s nádobím. Já, Rydel a Stormie jsme šly do kuchyně a kluci do obýváku.
,,A ty máš nějaké sourozence?'' zeptala se mě Stormie.
,,Jo mám dva starší bratry.'' odpověděla jsem ji.
,,Fakt? A jací jsou?'' zeptala se Delly.
,,Otravní.'' odpověděla jsem jednoduše. Zasmáli jsme se. Když bylo nádobí umyté, odešli jsme za ostatními do obýváku. Rydel se rozběhla za dalším klukem.
,,Jo málem bych zapomněla. Rees, to je Ellington Ratliff, můj přítel a bubeník R5.'' představila mi ho
,,Ahoj.'' pozdravila jsem ho.
,,Ahoj, takže ty si ta o které Ross celé ty tři roky básnil?'' usmál se a podíval se na mě a Rosse. Ross jen vrtěl hlavou a každou chvíli to vypadalo, že ho snad uškrtí.
,,No...asi jo. Já nevím Rossi, jsem to já nebo to je jiná Rees?'' podívala jsem se na Rosse a usmála se. Uchechtl se a políbil mě.
,,Jistě, že si to ty.'' odpověděl a pevně mě držel v objetí. Po chvíli jsme si sedli na gauč a povídali si.