po pár týdnech později
Vzbudily mě hlasy uprostřed noci. Hlasy, které mi byly povědomé. Hlasy utichly, ale pak mě začala pálit ruka. Sykla jsem bolestí a podívala se. Měla jsem na ruce čerstvě vypálené číslo 94. A najednou zase ty hlasy. Vycházely odněkud z venku. Vylezla jsem z postele a oblékla si mikinu. Otevřela jsem skleněné dveře, které vedly na balkón z mého pokoje, a vyšla ven. Hlasy zase utichly. Rozhlížela jsem se. Na obloze svítily hvězdy a měsíc byl v úplňku. Zhluboka jsem se nadechla. Tím, že bydlíme na kraji města blíž k přírodě, je zde vzduch čistší. Skvěle se zde přemýšlí. Pak se přede mnou objevila temná mlha. V mlze se zjevila tvář, která...patřila mé matce. Vyděsilo mě to.
,,Tvůj osud nadejde. Pravnučka Giselle Dwightové bude vyžádána.'' pronesla a rozplynula se. Ucítila jsem něčí ruce na mých bocích. Lekla jsem.
,,To jsem já!'' pošeptal mi do ucha a políbil na tvář.
,,Proč nespíš?'' zeptal se. Zezadu mě objal a položil si hlavu na mé rameno. Pokrčila jsem rameny.
,,Nějak se mi nechtělo.'' zalhala jsem. Nejsem na to pyšná, ale nechci mu to říkat.
,,Aha...Když teď nemůžeme oba spát, co si sednout do křesla a dívat se na hvězdy.'' navrhl a táhl mě k křeslu. Sedl si a mě si posadil na klín.
,,Ty na odpověď nečekáš, co?'' řekla jsem a položila si hlavu na jeho rameno.
,,Ne!'' řekl hrdě. Potichu jsme se zasmáli. Dívali jsme se na oblohu. Po chvilce Ross ukázal na oblohu.
,,Tamhle je Velký vůz.'' řekl a já se koukla.
,,A ty další hvězdy Velká medvědice.'' sedla jsem si a podívala se na něho.
,,Odkdy se vyznáš ve hvězdách?'' zeptala jsem se ho.
,,Řekněme, že jsem si něco vyhledal na googlu kvůli jedné moc krásné dívce, abych na ni zapůsobil.'' řekl a usmál se. I když byla tma a jediné, co ozařovalo jeho tvář, bylo měsíční světlo, věděla jsem, že se červená. Naklonila jsem se k němu.
,,Sluší ti to, když se červenáš.'' pošeptala jsem. Naše rty se k sobě přibližovali, až je nakonec Ross spojil. Odtáhli jsme se. Pohladil mě po tváři.
,,Jsi tak nádherná.''vydechl a znovu mě políbil na rty. Teď jsem se musela červenat já.
,,Sluší ti to, když se červenáš.'' zašeptal. Usmála jsem se. Položila jsem si hlavu na jeho rameno.
,,Podívej! Padá hvězda. Něco přej!'' podívala jsem se na noční oblohu.
,,Napřed ty.'' vyzvala jsem ho.
,,Já mám všechno, co si může muž přát. Milující rodinu, skvělé přátele a to nejdůležitější ve svém životě...tebe.'' řekl a políbil mě ne čelo. Musela jsem se zase červenat ,,A teď ty.''
,,Já...bych si přála...být obyčejná holka. Užívat si života a nebát se, že by někdo odhalil moje tajemství. Nebát se mých osmnáctých narozenin a nebát se, že bych přišla o to nejcennější v mém životě...tebe.'' řekla jsem a koukla na něho.
,,Co to říkáš? Máš úžasný dar a-''
,,Rossi, přiznej si to! Bylo by lepší, kdyby tohle všechno nebylo a já byla obyčejná holka...já...se bojím. Bojím se, že kvůli tomu všemu o tebe přijdu.'' stoupla jsem si a zvýšila na něho hlas. Stoupla jsem si k němu zády. Slzy se mi spustily. Ross si mě otočil k sobě.
,,Ty si myslíš, že se nebojím!? Od té doby, co jsem tě viděl ležet nehybně u skříněk, mám o tebe strach. Každý den na tebe myslím a modlím se, aby se ti něco nestalo. Jo, napadlo mě, jak by to vypadalo, kdyby si byla normální, ale to by si nebyla ty. Já miluju Rees Charlesovou, usměvavou, vtipnou, krásnou, chytrou, přátelskou, obětavou, laskavou,... prostě dívku, do které jsem tři roky zamilovaný a vím, že bude vyžádána světlem. A chceš vědět jak to vím? Já to cítím, tady ve svém srdci, které patří jen a jen tobě. Nikomu jinému nepatřilo, nepatří a nebude patřit.......Věříš mi?'' usmál se. Ruku jsem měla položenou na jeho hrudi a dívala se do těch kaštanových nebo spíš oříškových? I jeho oči mění odstín hnědé. Přistoupila jsem k němu.
,,Já ti někdy nevěřila?'' podívala jsem se do jeho očí. Byly plné lásky. Políbil mě. Pevně mě objal. Malinko jsem se rozklepala, protože mi začala být zima. Ross mě vzal do náruče.
,,Co to děláš?'' zeptala jsem se ho.
,,Nesu tě do postele. Nechci, aby ses mi nachladila, když máme dneska výjimečný den.'' řekl a položil mě do postele. Lehl si vedle mě a já se k němu přitulila.
,,Dobrou noc, lásko.'' pošeptal a políbil mě do vlasů.
,,Ale mě se nechce spát.'' řekla jsem a dlouze si zívla.
,,Říkala si něco?'' zašklebila jsem se na něho.
,,Dobrou, můj princi v růžových boxérkách.'' políbila jsem ho. Zasmál se.
,,Dobrou, moje princezno v krajkové podprsence.'' začal se potichu smát. Praštila jsem ho do hrudě. Udělal ublížený výraz a pak mě objal.
,,Vždyť je to pjavda. Šeš moč šexy v tí podpldě.'' zase začal šišlat. Otočila jsem se a začala se smát. Pak mě začal Ross lechtat. Musela jsem se kousat do jazyka, abych svým smíchem nevzbudila ostatní.
,,Ros-si nech- to-ho, pr-rosssím.'' řekla jsem mezi tichým smíchem. Ross mě naštěstí přestal lechtat, ale začal mě líbat. Pak se odtrhl.
,,Dobrou, lásko.'' políbil mě na čelo a zavřel oči. To je naposledy, co ho nechávám spát u mě, ale...když už je tady...tak si k němu aspoň lehnu. Zvedla jsem mu ruku a položila ji za sebe.
,,Dobrou, zlato.'' dala jsem mu rychlou pusu na tvář a položila si hlavu k jeho krku. Zavřela jsem oči a po chvilce usnula.
![](https://img.wattpad.com/cover/61812444-288-k386342.jpg)
ČTEŠ
Magic Message (ff Ross Lynch)
FanfictionOn...nejoblíbenější kluk ze školy. Ale i oblíbený může být obyčejný. Ona...na první pohled obyčejná holka. Ale i obyčejné skrývá velké tajemství.