Magic Message (ff Ross Lynch)

26.

Ross

Přijeli jsme k divadlu v parku, kde se koná jarní ples. Vystoupil jsem a otevřel dveře od auta svojí princezně. Zamkl jsem auto a ruka v ruce šli do sálu. Procházeli jsem chodbou a ostatní studenti se na nás otáčeli. Někteří se usmáli a někteří nás vraždili pohledem. Vešli jsme do sálu. Všichni upřeli svoje pohledy na nás. Rozhlédli jsme se. U jednoho stolu seděli Jess, Alex a Logan. Myslel jsem, že Logan nepřijde, ale přišel. Došli jsme k nim. Rees se objala s Jess.

,,Myslela jsem, že jste se rozešli?'' zeptala se. Podívali jsme se s Rees na sebe. Usmáli jsme se.

,,Řekněme, že bez sebe nevydržíme ani den.'' odpověděla a propletla si se mnou prsty. Přitáhl jsem si ji blíž k sobě a políbil ji na rty. Ucítil jsem její ruku na mé tváři. Odtáhl jsem se od ni. Pořád jsem ji držel pevně kolem pasu a nepouštěl ji. Tenhle moment by skvěle vystihla naše písnička. Začala hrát pomalá hudba. Uklonil jsem se.

,,Smím prosit o tanec, princezno?'' usmál jsem se na ni. Taky se usmála.

,,Ale jistě, princi.'' zasmáli jsme se. Nabídl jsem ji rámě. Přijala a vedl jsem ji doprostřed tanečního parketu. Chytl jsem ji kolem pasu a přitáhl si ji, co nejblíž k sobě. Narazila do mé hrudi. Usmál jsem se na ni. Musel jsem ji políbit. Jeden jediný den bez ní je pro mě ta nejhorší noční můra. Začali jsme se pohupovat do rytmu hudby. Hlavu měla u mého krku. Snad každých pět minut jsem ji políbil do vlasů.

,,Nikdy už tě neopustím. Nikdy.'' pošeptal jsem ji do ucha. Ještě víc se ke mě natiskla. Pevně jsem ji objal. Uslyšel jsem, že vzlykla. Malinko jsem se od ní odtáhl.

,,Neplač. Vždyť víš, že ti slzy nesluší.'' pošeptal jsem a utřel jé slzy na tváři.

,,Už jsem ti říkala, jak moc tě miluju?'' pousmála se. Tolik mě to zahřálo u srdce, že jsem to nevydržel a políbil ji.

,,Určitě ne tak moc jako já miluju tebe.'' políbil jsem ji. Po polibku jsme dál tancovali.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
Rees

Tancovali jsme a užívali si tu chvíli tím druhým. Ross mě držel pevně kolem pasu. Opírali jsem se o čela. Najednou přestala hrát hudba a promluvila naše ředitelka.

,,Studenti, za pár minut bude půlnoc, takže vyhlásíme krále a královnu jarního plesu.'' oznámila do mikrofonu. Ross mě chytil kolem pasu a políbil do vlasů. Ředitelka otevřela obálku.

,,Králem jarního plesu se stává....Ross Lynch!'' řekne a všichni tleskáme. Ross byl překvapený. Políbila jsem ho na tvář a usmála se na něj. Taky se usmál. Šel na podium. Ředitelka mu položila na hlavu korunu. Všichni tleskali. Když potleskl utichl, ředitelka spustila.

,,Královnou jarního plesu se stává....virbl prosím...Gina Flynnová!'' přečetla jméno té falešné barbíny. Gina si šla pro korunku a připlazila s k Rossovi. Ten se znechuceně na ni podíval a odstrkoval ji od sebe.

,,Tak a teď tanec krále a královny plesu.'' řekla. Gina táhla Rosse na střed tanečního parketu. Ross se na mě díval smutným pohledem. Povzbudivě jsem se na něho usmála. Odtrhl se od Giny a přišel ke mě.

,,Co to děláš?'' zeptala jsem se ho zaskočeně. Chytl mě za ruku a táhl na parket. Vzal mě kolem pasu a chytl za ruku.

,,Tancuju se svojí královnou.'' pošeptal mi do ucha a políbil na rty. Už jsem říkala, jak úžasného mám kluka? Nemusela jsem se ani dívat, abych věděla, že Gina zuří. Ross je jen můj a už nikdy neudělám tu blbost se s ním rozejít...i když ho to bude stát život....Musím zjistit, jak se ta kletba dá zlomit, nemůžu o něho přijít...Moc ho miluju...

,,Půjdeme ven?'' pošeptal mi do ucha. Byla jsem tolik zabraná přemýšlením nad námi, že jsem si nevšimla, že už všichni tancují. Podívala jsem se na Rosse. Usmíval se. Přikývla jsem. Pevně mě chytl za ruku a táhl mě ven do parku.

Došli jsme k altánku. Byl nádherné osvětlený. Stáli jsme uprostřed a jen se objímali.

,,Tolik tě miluju.'' pošeptal mi Ross do vlasů. Hladil mě po vlasech a zádech.

,,Nedokážu si představit zbytek života bez tebe.'' pořád šeptal. Slzy se mi začali hrnout do očí. Ross si toho všiml a odtáhl se.

,,Proč pláčeš?'' zeptal se mě a pohladil mě po tváři. Chtěla jsem něco říct, ale někdo mě předběhl.

,,Brečí kvůli tobě.'' zavolala na nás Lilliana. Otočil se a schoval si mě za sebe. Je to od něho hrdinské, ale proti Lillianě nemá šanci. Vylezla jsem z jeho ''úkrytu''.

,,No podívejme se...Rees ty si mi ale vyrostla.'' zahrála si. Vylezla jsem z altánku a stoupla si naproti svojí matce.

,,Páni! Nemůžu uvěřit, že za pár měsíců budeš vyžádána temnotou.'' zajásala.

,,Rees nebude vyžádána temnotou!'' vložil se do toho Ross.

,,To snad ne!? Pravnuk Toma Lynche!? Rees, ani nevíš jak velkou radost mi děláš.'' smála se. Ross se na mě otočil.

,,Nech ho být! Chceš mě!'' postavila jsem se před Rosse.

,,To ano, ale někdo mi tu překáží...'' řekla

,,Oh, ano, už vím...On!'' ukázala na Rosse a vyslala po něm kouzlo...

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Logan

Jsem na jarním plese sám bez doprovodu. Všechny to hrozně moc překvapuje, že jsem se sem odvážil přijít...No jo jsem prostě rebel! Stál jsem u stolu s jídlem a bavil se s Alexem a Jessicou.

,,Co tam ta?'' ukázala Jess na jednu holku. Byla pěkná, ale to co udělala, mě hned odradilo.

,,Ne díky.'' zavrtěl jsem hlavou.

,,Bro, musíš si někoho najít.'' starostlivě se na mě podíval Alex.

,,Sežeň mi mísu s chipsama a budu šťastnej.'' zasmál jsem se. Alex jen protočil očima a přitáhl si k sobě Jess. Rozhlížel jsem se. Nikde jsem neviděl Rosse a Rees. Díval jsem se po sále, jestli je někde nezahlédnu...Najednou mě popadl svíravý pocit. Podíval jsem se na Alexe. Taky se na mě podíval. Něco se muselo stát Rees. Rozběhli jsme se ven. Já, Alex a Rees jsme nějak propojeni. Když se jednomu něco stane ti dva to vycítí. Zahlédli jsme ty dva, jak leží na zemi. Podíval jsem se na Rees. Zkusil jsem, jestli dýchá...a dýchala, ale Ross byl na tom hůř. Nedýchal a nenahmatali jsme mu tep. Jeli jsme co nejrychleji do nemocnice. Cestou se Rees vzbudila. Všechno jsme jí řekli. Rozbrečela se. Když jsme dojeli k nemocnici, vyrazili jsme dovnitř. Rosse si vzali na sál a my čekali venku. Holky se mezitím převlékly.

Asi po 1 a půl přišel za námi doktor. Nevypadal, že by měl dobrou zprávu.

,,Je mi to líto...'' začal. Rees se hned rozbrečela a zhroutila se k zemi. S Alexem jsme ji chytli těsně nad zemí...