Magic Message (ff Ross Lynch)

30.

Její oči... Nebyli kouzelně zelené... Neměli žádný odstín zelené... Byly bílé s černým lemováním... Kráska si prudce sedla a promnula si oči.

,,Kde to jsem!? A proč nic nevidím!?'' křičela se a trhala sebou. Rozbrečela se. Objal jsem ji. Odtáhla se ode mě. Zvedla se z postele a couvala, až nakonec narazila do zdi.

,,Kdo jsi?'' zeptala se mezi vzlyky. Byla vyděšená. Pomalu jsem k ní přistoupil. Chytl jsem její ruku a položil ji na svoji tvář. Chytl jsem ji za druhou ruku a položil ji na svoji hruď.

,,Rossi?'' vydechla.

,,Jo...'' vydechl jsem a usmál se. Hladila mě po tváři.

,,Kde jsme?'' zeptala se po chvíli.

,,U mě v pokoji.'' pošeptal jsem a ještě víc se k ní přiblížil. Její dech se zrychlil. Taky jsem ji pohladil po tváři.

,,Co se ti to stalo?'' vydechl jsem. Lehce pokrčila rameny. Znovu se rozplakala.

,,Neplač! To bude dobrý...'' uklidňoval jsem ji. Objal jsem ji a ona mi objetí opětovala.

,,Jmenuju se Rees.'' pošeptala mi do ucha. Konečně znám její jméno.

,,Krásné jméno... Stejně jako ty.'' pošeptal jsem jí do ucha a políbil na čelo. Po chvíli jsem se od ní odtáhl. Dovedl jsem ji k posteli a posadil ji. Chtěl jsem nám jít pro něco k jídlu, ale Rees mě zastavila.

,,Kam jdeš?'' zeptala se vystrašeně a objala mě.

,,Jen nám jdu pro občerstvení.'' držel jsem ji v náruči a políbil ji do vlasů.

,,Počkej tady, za chvíli budu zpátky.'' pošeptal jsem, ale ona se mě nepustila.

,,Prosím, nechoď! Já nemám hlad.'' zamumlala mi do hrudě.

,,Tak dobře.'' usmál jsem se na ni. Objímali jsem se uprostřed pokoje. Rees se mě ani na malý okamžik nepustila. A já ji taky nepouštěl. Na tenhle moment jsem dlouho čekal. Je mi s ní tak dobře... Její přítomnost a doteky mě uklidňují a vždycky udělají radost... Jediné, co by to skvěle doplnilo, by byl polibek... Procítěný polibek od Rees... Holky, kterou i přes ztrátu paměti miluju a vždycky budu milovat... Chtěl jsem cítit její rty na svých a políbit ji tak, jako to ona udělala v nemocnici... Zvedl jsem ji bradu... Podíval se jí do očí... Pak jsem se pohledem zastavil u jejích rtů... Byly krásné, plné a růžové... Naklonil jsem se k ní... Mezera mezi námi se stále a stále zmenšovala...

------------------------------------------------------------------------------------------
Rees

Ross mi zvedl bradu. Sice jsem slepá, ale věděla jsem, že se zastavil u mých rtů... Pomalu se ke mě nakláněl... Byl ke mě čím dál blíž... Nevěděla jsem, co mám dělat... Mám ho nechat, ať mě políbí nebo uhnout... Z mého usilovného přemýšlení mě vyrušili jeho rty otírající se o moje... Překvapilo mě to, ale na druhou stranu mi to chybělo. Spolupracovala jsem. Ross se usmál a nepřestal líbat. Vedl nás k posteli. Spadli jsme a nepřestali se líbat. Když nám došel dech, Ross se opřel moje čelo.

,,Tohle bylo krásný.'' řekl. Cítila jsem, že se usmál.

,,Odkdy se ti pramen vlasů barví narůžovo?''zasmál se.

,,Od té doby, co si mě poprvé políbil.'' usmála jsem se na něho. Znovu mě políbil. Položila jsem si ruce za jeho krk.

,,Mohla by si mi prosím vyprávět o nás?'' zeptal se mě. Uhnula jsem pohledem.

,,Prosím! Rád bych to slyšel od tebe... Jsi moje láska.'' pošeptal mi do ucha.

,,Dlouho si mi tohle neřekl.'' první slza mi stekla po tváři. Utřel mi ji z tváře.

,,Jako jsem ti dlouho neřekl tohle... Miluju tě, krásko.'' vyznal mi lásku a opřel se o moje čelo.

,,Já tebe taky, fešáku.'' pošeptala jsem mu těsně u rtů a políbila ho. Ross si lehl vedle mě. Hlavu jsem si položila k jeho krku a ruku na jeho hruď. Políbil mě do vlasů.

,,Chceš, abych začala od našeho seznámení v prváku nebo od našeho prvního polibku?'' zeptala jsem se ho.

,,Od prvního polibku a chci podrobnosti.'' zavrněl mi do ucha a lehce skousl ušní lalůček. Zasmála jsem se a začala s vypravováním.

------------------------------------------------------------------------------
O několik hodin později

Riker

Přijeli jsme s Jenn z obchodního centra domů. Chvíli po nás dojel i zbytek rodiny.

,,Riki, běž se podívat k Rossovi.'' požádala mě máma a já jí vyhověl s Jenn jsme se šli k němu podívat. Když jsem otevřel dveře, čekalo tam na nás milé překvapení. Ross ležel v posteli s Rees a spali. Podíval jsem se na Jennu.

,,Tak přece jen jsou zase spolu.'' pošeptala a usmála se. Políbil jsem ji. Šel jsem k Rossovi mu oznámit, že už jsme doma.

,,Rossi!'' šťouchl jsem do něho jemně. Nic. Znova jsem do něho šťouchl, ale tentokrát silněji.

,,Nech mě!'' zabručel Ross a víc se otočil k Rees a přitáhl si ji blíž. Protočil jsem nad tím očima, když jsem si všiml, že má Rees něco na krku.

,,Lásko? Rees má tetování na krku?'' zeptal jsem se svojí holky. Zmateně se na mě podívala. Přišla ke mě a podívala se na Reesin krk.

,,Panebože!''