Boj o Valerii

#4.-Anglie a Andy

Doběhla jsem k automatu a vybrala peníze z mého účtu. Táta mi tam přidal nějaké peníze na svatbu. A já si šetřila docela dlouho. Vybrala jsem všechno a zavolala si taxi, a jedeme na letiště !

Peter [otec Rose]

Nechápu jí, jak se nechce provdat za boháče ? A ještě k tomu nechce pomoct své vlastní rodině ? Rose, Rose. Povzdychl jsem si a vyšel k ní do pokoje. 

"Rose, pojď dol-" Podíval jsem se po celém pokoji, ale nenašel jsem ji. Jen papírek na kterém stálo, že odchází a až si to se svatbou rozmyslíme vrátí se. 
"Helen! Pojď sem a okamžitě!"
"Jo!" Rozezněl se její hlas po přízemí. Začali vrzat schody a už jsem ji viděl se vystrašeným výrazem v pokoji.
"Čti." Podal jsem ji papírek. Začala kmitat očima a číst řádky pro sebe.
"Nahlas!" Vykřikl jsem. Povzdychla si a začala číst.
"Jsem na svatbu mladá nemyslíte? A ještě k tomu si mám brát neznámého muže a jenom kvůli tomu, aby naše rodina byla zase z těch nejlepších, nejbohatších? Promiňte mám vás ráda, ale ne. Ne. Ne. Ne . Ne. Prostě ne! Nehledejte mě, až si to ze svatbou rozmyslíte vrátím se do té doby ne. Vaše uprchlická dcera Rose."
"Musíme ji najít jinak skončíme na dně, a to neříkám že tam už nejsme."
"Ale, kde ji chceš hledat?"
"Mám svoje zdroje."

Rose

Taxikář zastavil u letiště a já vystoupila, dala jsem mu peníze a vyšla. Poletím za tetou Andy do Anglije. Nastoupila jsem do letadla a usadila se. Zavřela oči a nechala si do sluchátek pouštět hudbu.

* * *

"Vstávejte." Třese se mnou letuška. Promnu si oči a rychlostí blesku se porozhlédnu po letadlu. Nikdo nikde.

"Kde jsou všichni ?"
"Už odešli." Zasmála se. Usmála jsem se na ni vzala tašku a vystoupila z letadla. Zavolala jsem taxi a nadiktovala cestu.

Vystoupila jsem zaplatila a vyšla těch pár schodů co tu má. 

*Ťuk ťuk.* Zaklepala jsem. 
Dveře se po pár vteřinách otevřeli.

"R-rose?"
"Ahoj teto." Objala jsem ji.
"C-co tu děláš? Ty tu jsi sama? Na dovolené? Se třídou?"
"Sama, protože-" Začala jsem brečet.
"Zlato, co se stalo?"
"Naši se rozhodli, mě provdat z-za Chrise."
"K-kdo je Chris?"
"Chris O'conelly."
"Ne, to ne." Dala si hlavu do dlaní.
"C-co je?"
"Zabil mi muže Rose." 
"O-on zabil Jacka!?" 
Přikývla. "Tak to ne! Teto, já si ho nesmím vzít!"
"Můžeš tu zůstat jak chceš." Rozbrečela se. Smutně jsem se na ni podívala a objala ji. Utřela si slzy a řekla : "Ukážu ti pokoj." 

Stoupla si a vzala mě za ruku. Vyšly jsme po schodech a zastavily u mého dočasného pokoje. 

*Ťuk ťuk* Zaslechly jsme ťukání z dola.
"Počkej tady, vybal si, já tam dojdu." Přikývla jsem a začala si vybalovat. Slyšela jsem rozhovor :
"Co tu děláš Petere ?"
"Kde je?!"
"Kdo?"
"Kde ji máš Andy!?"
"Nech ji, se ji nedivím že před tebou utíká! Zabil mi Jacka!"
"Nebýt jeho a svatby skončíme ještě ve větší -" Nedořekl to a podíval se na mě. Stála jsem tam na schodech.
"Pojď sem Rose! Za to tvoje utíkání bude svatba pozítří!"
"Ty mi nemáš co rozkazovat! Nemůžu za to že všechny peníze vyhodíš za drogy který pak vyhulíš!"
"Takhle semnou mluvit nebudeš!" Chtěl se ke mě dostat ale Andy ho zastavila.
"Do mého domu nevkročíš. Nech ji tu a nebuď tak blbý Petere! Je i jiná možnost!" Zabouchla dveře. Svalila jsem se na zem a začala brečet. Přitáhla jsem si nohy k sobě a dala slzám volný průběh. 
"Zlato, nebreč." Přicupitala ke mě Andy a pomohla mi se dostat do mého pokoje a lehnout si do postele. Po pár minutách jsem usnula.

Ták, moc moc se omlouvám za krátkou a za neaktivitu.Moc  děkuju  CuteArte a Calwen9 za podporu. Díky.

- mohu věnovat jen jednomu člověku další kapitola bude věnována CuteArte. Tak to neber že ti neděkuju :)

Nat :*