Boj o Valerii

#8.-Já jsem tvůj otec

Vystoupily jsme se Sárou z auta a šly do domu, kde se odehrávala rozlučka. 

"Rose!" Slyším za sebou mužský hlas. Divím se, že to přes tu hlasitou hudbu slyším.. S nechutí jsem se otočila.
"Pane, O'donely." Usmála jsem se na něj. 
"Carlos." Podal mi ruku. "Tykej mi. Potřebuji s tebou mluvit." 
"Rose, ráda." Podala jsem si s ním ruku. "A, o čem? ráda, bych šla za ostatníma a užívala si poslední chvilky svobody." 
"Já tě chápu, ale je to důležité." 
"Pojď se bavit!" Odtrhla mě od něj Sára. Co mi chtěl? Důležité. snad mi nechce říkat jak se mám chovat ke Chrisovi? Argg.. 
"Sáro, promiň, jdu k baru." 
"Poojď tančit!" 
"Ne." Vytrhla jsem se z jejího sevření a šla k baru. Vzala jsem si nějaký alkohol a šla k mini pódiu kde zívala nějaká kapela. Několikrát jsem se napila a to bylo znát. Jeden ze zpěváků mi zamával a já s úsměvem mu, ale když jsem ho uviděla dala jsem ruku dolů i s úsměvem.  Šel pomalým krokem ke mě. Otočila jsem se a napila se. Dělala jsem že ho nevidím a když jsem chtěla jít pryč, jeho ruce se mi obmotali kolem pasu. 

"Kampak?"
"Kamkoliv, hlavně od tebe." Otočil si mě a sjel pohledem od z hora dolů. Skousl se do rtu. 
"Připrav se, za chvíli tě pořádám o ruku." 
"Nemůžu se dočkat." Řekla jsem ironicky. 
"Já vím."  Přibližoval se ke mě. On mě chce políbit, jo, jasně, ale já se nemůžu hnout, Nohy mám jako z vosku. Byl u mě tak blízko když.. 

"Rose!" Rychlím krokem k nám přišel Carlos. 
"Tati, rušíš nás." Přitáhl si mě k sobě ještě víc. 
"Neruší!" Otrhla jsem se od něj. 
"Jak myslíš, uvidíme se později." Mrkl na mě. Zamračila jsem se na něj. Nevnímala jsem Carlose a šla hledat svůj alkohol. 

"Kde jsi, kam ses poděl?" Říkám si pro sebe a hledám nějaké pití. 
"Rose, prosím, vyslechni mě." Odkašlal si Carlos. 
"Co mi chceš?" Otočila jsem se na něj. 
"T-tvoje matka zemřela je to tak?" Podívala jsem se a něj smutným pohledem. "Byla to nehoda? Jak se to stalo?"
"Nebyla to nehoda! A jak se můžete ptát!? Nic vám do toho není!" 
"Rose, znal jsem tvoji matku, a to velmi dobře. A jak zemřela?" 
"M-můžeme jít jinam?" Povzdechla jsem.
"Jistě, půjdeme za dům, na zahradu." Přikývla jsem a šla za ním. Došli jsem za dům kde nikdo nebyl. Skvělý místo. 
"Tak, jak tedy?" 
"Byla zavražděna." Začali mi štípat slzy v očích.
"Cože?! K-kdo ji zabil?" 
"P-peter. M-můj otec." Vyvalil na mě oči. 
"P-proč?" 
"Prý kvůli svatbě, beru si Chrise, jen pro peníze." Podívala jsem se na něj. Sakra!  "J-já se o-"
"To nic. Není to tvoje vina. Víš, podle mě je i jiný důvod." 
"A jaký?" 
"Zjistil jsem něco , čemu asi neuvěříš." Přiblížil se ke mě. "Tvůj otec, nebo jak mu mám říkat, Peter, je neplodný." Asi mi pět minut trvalo než jsem si srovnala dvě a dvě. To je ten alkohol. 
"Cože?!" 
"J-já jsem tvůj otec." Vzal mě za ruku, ale já ji hned vytrhla. 
"Ne, nemůžete!"Rozběhla jsem se ze zahrady, z domu.. Nemůže být můj otec! Zastavila jsem u vchodových dveří, dívala jsem se kolem sebe. Když tu mi dal někdo před ústa kapesník a já během chvíle usnula. 

Chris

Viděl jsem jak ji otec něco říká a jak se rozeběhla ze zahrady rovnou z domu, chvíli byla před domem a pak ji někdo uspal. Rychle jsem doběhl k tátovi. 

"Tati, unesli ji! Dělej klíče od auta!" Otec na nic nemyslel a utíkal zamnout rovnou k autu. Nastoupili jsme a táta jel za černou dodávkou. 

"Ehm, je mi to blbé ale koho unesli?"
"Rose, rose!" Vykřikl jsem. Táta vykulil oči ale potom už mlčel.

                                      * * *

Černá dodávka zastavila u bílé docela velké vily. Kolem bylo podobných vil.

Rose

"Probuď se!" Slyším matně mužský hlas a potom štiplavou bolest. Facka. Silná. Tak silná, že jsem se převrátila. Rozlepila jsem oči a uviděla nějakého plešatého muže v obleku. Ideální mafián. Pomohl mi ze země. Jsem svázaná v nějakém sklepě na židli.

"Co po mě chcete?"
"Já nic. Ale on ano." 
"Kdo?" 
"Já." Zasmál se u dveří. Peter! 
"Co chceš!? Pusť mě!"
"Ani mě nehne. Victore, můžeš jít." Jmenovaný odešel a zabouchl za sebou dveře. 
"Zjistil jsem, něco co tě překvapí, dcero." Dcera, sakra! Jsem mrtvá, ví to, je to pravda!
Pomalu ale jistým krokem se ke mě, tím jeho slizkým chozením, přibližoval. Chytl mi bradu mezi palec a ukazováček.
"Chtěl jsem jen, syna, mého. Ale narodila jsi se ty! Děvka od narození." Škubl s mojí bradou. "Bum! Další dcera, nesnášel jsem tě, ani Jennu. Jste jen špíny, konečně se mi ale narodil syn Luk. Bohužel ne můj!" Kopl do krabice ze které se vysypali pytlíčky s drogami. "A ty ne, nemůžeš udělat ani blbou blbost pro tohoto zasranýho mafiána!" Ukázal na sebe. "Vzali jste mi všechno, a pár peněz mi nemůžeš dát?Stejně jsi děvka, zasraná děvka!"  Přiblížil se ke a vytáhl zbraň z opasku a namířil na mě. "Obereme život, o jednu děvku, komu to vadí? Nikdo tě tu nechce!" Podívala jsem se do jeho očí. 
"Možná mě tu nikdo nechce, ale proč?! Proč, skončíš v kriminále! Nic ti z toho nezbyde, ani ty zasraný peníze nebudeš mít!" 
"To je jedno, sbohem. Dcero." Nabil zbraň, nemohla jsem se na to dívat, ale najednou se rozrazili dveře a v nich stál .. 

AHOJ ! PO MĚSÍCI, ZA TO PROMIŇTE !! 

MOC DĚKUJU ZA 500+ PŘEČTENÍ, DĚLÁTE MI RADOST, A DÁVÁTE ENERGII NA PSANÍ, TAKŽE JESTLI BUDE 600+, TAK MOŽNÁ BUDE DELŠÍ KAPIŠKA NEŽ JAK JI PÍŠU... TUTO MÁME PŘES 1000 SLOV :) STAČÍ ? NEE ? :DDD

SNAD MĚ KVŮLI TÉTO KAPITOLE NEZABIJETE :)) POKUD ANO, TAK SE ROZLUČTE S PŘÍBĚHEM :DDD
MÁM PLÁNY, MÁM PLÁNY O TOMTO PŘÍBĚHU, UKONČÍME HO CCA V 30. KAPITOLCE CO VY NA TO? POKUD ZNÁTE "ZAJATKYNĚ MAFIE" TAK TO JE FAJN. PROTOŽE JSEM SE ROZHODLA, POKUD BUDETE CHTÍT, ŽE DRUHÝ DÍL, MOŽNÁ I TŘETÍ NEVÍM! BUDE V POHLEDU DCEŘI NEBO SYNA CHRISE A ROSE, POKUD NĚJAKÉ BUDOU MÍT :DD UVIDÍME.. TAKŽE TAK. :D DOPORUČUJI TU KNIHU A ZATÍM PAA 

LAVÍŠKUJU VÁS. <33  
NAT :*