Sedím na posteli. Už několik hodin. Je 04:09 hodin ráno.. Říkal doktor, v kolik si mne vyzvedne? Podívala jsem se na Andyho sedícího vedle sebe. Dnes byla iluze reálnější než kdy jindy. Je to blízko. Vím to. Cítím to. BěžsilehnoutZoe... Dobře Andy. Usmála jsem se na celý svět a plácla sebou na postel. A pak že emáci jsou smutní a melancholičtí!
"Zoe, vstávej." budila mne mamka. "Co? Jsou tady?" vzbudila jsem se vyplašeně. "Ne. Je 08:00 hodin ráno. Pojď se najíst." usmála se. Uffffff..to se mi ulevilo.
Převlékla jsem se do černých potrhaných džín a trička s Black Veil Brideskou hvězdou. Rychle jsem se učesala a podívala se na sebe. Vypadám jako mrtvola. No co, až se pořádně doprobudím a najím, tak se sebou ještě něco udělám. 😊
Normálně jsem vždy podmračená, ale dneska ze mne štěstí přímo sálalo. S chutí jsem se pustila do topinky a míchaných vajíček. I přes to, že venku je teprve květen a počasí poslední dobou moc slunečné nebylo, tak dneska bylo venku jasno, sluníčko svítilo a venku bylo 22°C. ☀
Jen co jsem to všechno zhltala, vlítla jsem do pokoje, třískla tak silně dveřma, až jsem se trochu lekla, pustila nahlas rádio a popadla všechny mé kosmetické věcičky. Samozřejmě všechno v černé barvě..ehm.. Na řasy jsem si napatlala řasenku, udělala si černé linky a na rty jsem jemně nanesla černou rtěnku, takže ve finále to vypadalo spíš jako nenápadná šedá.
Byla jsem se sebou spokojená, ale měla jsem ještě něco v plánu, to však ještě počká. 😜
MezitímvLosAngeles :3
"Stejně nechápu, proč bysme si sem měli vodit nějakou psycho holku..." stěžoval si Andy. "Děláme dobrou věc. Třeba bude fajn a oblíbíš si ji." přidal se do diskuze CC. "Když bude pěkná, tak je mi to jedno." zamumlal Ash a Jinxx se na něj pohoršeně podíval. "Vždyť je jí 15 let!" "Věk tak akorát." obhájil se. "Jako by ti nestačily ty kurvy co máš." zamrmlal Andy a šel dělat snídani. "Pusť telku Jaku." "Máš ruce? Víš jde je ovladač? Tak se obsluž sám." houkl podrážděně Jake. "Nejsem žádná služka." "Fájn..fajn.." zavrčel Ash a výhružně se rozhlédl po pokoji.
OpětuZoe
Nemohla jsem se dočkat. Pořád jsem něco musela dělat, chodit po domě, koukat se do zrcadla apod. "Tak proč se nejdeš projít ven?" napadlo mamku. No vlastně proč ne. "Můžeš se jít projít do lesa s tou tvojí chlupatou potvorou." vyplázla na mne jazyk. "Není to žádná 'chlupatá potvora' ale KOČKA." obhajovala jsem svojí milovanou kočičku. "Pojď Batt." volala jsem ji.
Všude krásné ticho. Jen šumění stromů. Lehký vánek si pohrával s mými vlnitými vlasy a cuchal Battinu černou srst. Šla jsem pomalu a každý krok si řádně vychutnávala. Zastavila jsem se až na mýtině uprostřed lesa. Byla celá ozářena sluncem. Sedla jsem si do trávy a Batt si sedla vedle mne. Lísala se a otírala si o mne hlavičku. Asi po hodince strávené v lese jsem se vrátila domů s velice pozitivní náladou. V tom ve mne hrklo.
Doháje! JásijentakpoletimdoLosAngeleszaBlackVeilBridesanemámproněžádnédárky??! 😱 Akruci... "Mamííí!!" Asi si udělám seznam, co pro koho mám koupit..
"Fajn.. To by bylo.. Ještě že nejsme $ocky." (Nemám totiž tatínka a tak za něj mamka bere nějaké peníze a sama docela slušně vydělává.)
"Mamii?" "Jo?" "Udělej prosím velkou várku palačinek a dojdi do obchodu koupit chipsy a nějaký ten alkohol. Já jdu nakoupit to oblečení. A nezapomeň na Jacka!" "JoJo.. Neboj." usmála se a šla na palačinky. "Super."
*** Po dvou hodinách strávených v obchoďáku jsem se domů vracela s pěti objemnými taškami. Vůbec jsem totiž nešetřila. Snad se Mamka nebude zlobit, že jsem za ně utratila skoro 4 000,- 😇
"Tak co? Nakoupeno?" ptala se Mamka, když slyšela zabouchnutí dveří. "Jo." hekla jsem pod vahou tašek. "Co ty? Máš palačinky? A alkohol?" "JoJo, to budeš koukat." zasmála se.
Nakoukla jsem do kuchyně, a co nevidím! Plná krabice palačinek! S džemem, se šlehačkou, se skořicovým cukrem. No prostě jedna velká ňamka! 😛 Vykulila jsem na ní oči, ale pak jsem si ještě všimla pár lahví. Jack Daniels a rum, pak vodka a šampaňské. Budu mít co dělat, abych to klukům nesnědla a nevypila. XD
"Bože mami! Děkujuu! Jsi úžasná!" vrhla jsem se na ni.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Já vím, a abych nezapomněla... Předpokládám, ze už máš zbaleno, viď?" podívala se na mne a já přikývla. "Volal ti pan doktor. Za hodinu si tě tu vyzvedne a odveze na letiště." oznámila.
Panebože!! Jdu si všechno ještě zkontrolovat, doupravit se a připravit ty dary pro kluky. ***
Tak jo, tady to už utnu. 😁 Je to docela dlouhá kapitola, ale zas je docela o ničem. Ale nesmíme to úspěchat. (Nebojtee, v příští kapitole už bude BVB. A co říkáte na dárky? Máte nějaké napady, co bych mohla udelat ? Nějakou dobrou situaci? Pište do komentářů. 😉
