Chaos is my opium [Ereri/Riren; CZ]

Prolog

Strach, odhodlání, bolest. To jsou pocity, které k válce patří.

Války. Z jakého důvodu vlastně jsou? Tohle já asi nepochopím, na smysl válek nikdy nepřijdu. Ale vím o jedné, která smysl má. Život.

Život je jedna neustálá válka, neustálý boj, který jednou pro všechny skončí úplně stejně. Život je jako hra, nezáleží na tom, jak je dlouhý, nýbrž na tom, jak se hraje.

A já nechci prohrát.

Moje válka začala na vojenské akademii. Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu vojákem. Otec ve mně viděl mladého a úspěšného politika, matka zase chirurga v nejprestižnější nemocnici v Bostonu. Já sám o tom ale nikdy nepřemýšlel. Mé odpovědi na otázky typu "Kým chceš být, až dospěješ?", bylo prosté štěstí. Chtěl jsem být šťastný.

Moc dobře si pamatuji, jak se mé naděje na štěstí od onoho incidentu lámaly na kousky. Bylo mi teprve patnáct let, byl jsem mladý a nezkušený a paličatý a vyděšený z představy, že budu muset bojovat.

Dlouhá léta jsem žil v prostomyslných představách o ideálním světě, světě, kde války neexistují a lidstvo se poučilo ze svých chyb.

A pak jsem přišel o rodiče.

Ten den jsem se vracel ze školy. Spěchal jsem. Slíbil jsem, že do večeře budu doma a pomůžu v kuchyni, ale má mysl se ztratila někde na školním dvoře s přáteli. Běžel jsem rychle, v tiché ulici mé kroky znepokojivě duněly, a jakmile jsem zabočil do naší ulice, hruď se mi sevřela strachy.

Zastavil jsem se těsně před policejní páskou, označující zákaz vstupu, s níž byla ohraničena zhruba polovina ulice. Na rozpálené silnici byly krvavé skvrny, dokonce i tráva jí byla potřísněna. Zorničky se mi rozšířily překvapením a srdce mi nepříjemně cupalo v hrudníku. Naše ulice. Cosmonaut's street 2045/3.

Ten den byl první útok Advertistů.

Před mnoha lety se jim říkalo "Bojovníci za lidská práva", pak z nich byli buřiči, teroristi a kacíři, kteří ubližují okolí. No bylo jich málo. Alespoň tím nás krmily večerní televizní noviny.

Nikdo netušil, že se vrátí. Nikdo netušil, že proti nám rozpoutají boj.

Nevěděli jsme, že jich bude tolik, že vytvoří organizace a budou se snažit nás všechny vymýtit.

Od té doby bylo útoků víc a víc na různá místa. Proto jsme se rozhodli proti nim bojovat. Byli vybráni všichni chlapci od patnácti let.

A tak jsem se dostal do úplného chaosu.