Poberti |ff HP|*Sirius Black*

17. díl Nový učitel...

Doporučuji pustit písničku, myslím, že se k tomu začátku hodí, snad i déle.

Profesor couval pořád dál a já pohla rukou a zašeptala hadím jazykem.
Pohraj si s ním.

Had se obrátil a na souhlas kývl hlavou.
Ale ne zabít jasné.

Had znovu kývnul hlavou, zatímco profesor bezdradně koukal s nataženou hůlkou...

Až teď jsem si uvědomila, že ten nový učitel není úplně k zahození. S ním by to stálo za hřích, ale proboha o čem to přemýšlím, mám svého Siriuse.

Mnula jsem si krk, zase někdo se usilovně snažil dostat do mé mysli, zapomněla jsem na hada, který kroužil kolem profesora. Soustředila jsem se, aby se mi nikdo nezván nedostal do mé mysli.

Určitě otec, idiot co si myslí, že to bude tak jednoduché.

Mávla jsem rukou a uzavřela svou mysl. Mé oči sčernaly a vlasy se měnily, temnota přichází a já se jí ubránit nemohu.

Přiložila jsem ruce k ústům a výkřičela všechen vztek. Sklo v učebně praskalo.

Ohlédla jsem se na "publikum", které mě pozorovalo s otevřenou pusou.

Otočila jsem se na profesora, který se celý spocený schovával uvnitř klubíčka mého hada.
Stačilo princi.

Had se otočil a připlazil se k mým nohám. Mávla jsem rukou a had zmizel.

Podívala jsem se na učitele, nemohla jsem s něj prostě jen tak spustit oči, měl blond vlasy a zářivě modré oči.

Sakra úplně jako já v klučičí podobě, až na to, že on se nemění.

Díval se na mě taky a usmál se. Brzdi je to UČITEL. Zakázané ovoce, ale stejně nejlépe chutná. Merline...

Odolala jsem a otočila se. Odešla jsem se opřít o zeď. Zajímá mě co mi řekne.

,,Velmi mocné schopnosti slečno, mohla jste mě klidně zabít, nebo si se mnou zkrátka dělat co se vám zlíbí."

Ach Merline...

,,Ale vy jste byla řízena pravidly, výborně ehmn 100 bodů pro Nebelvír."

Všemi to zašuštělo, tolik.

Usmála jsem se a zazvonilo. Chtěla jsem odejít, ale někdo mě chytl za zápěstí.
,,Ssscc au."

Doufám, že to neslyšel.
Ohlédla jsem se, stál tam profesor. Za zápěstí si mě přitáhl blíž.
,,Nechtěla byste někdy." Nedořekl, jeho dech se mi vpíjel pod kůži.

,,Nechtěla by nic s váma, naschle."Řekl Sirius a vzal mě za ruku.

Byli jsme už na chodbě.
,,Dávej si na něj bacha."

,,Ty žárlíš."

,,Co ne."

,,Ne vůbec ne."

,,Celou hodinu si na něj čuměla a mě si nevěnovala jediný pohled."

,,No a." Řekla jsem naštvaně, vymkla ruku s jeho sevření a přemístila se do kabinetu od profesora.

,,Co jste předtím chtěl." Řekla jsem a on sebou škubnul.

,,Chtěl jsem se zeptat, jestli byste někdy přišla za mnou."

,,Jsem tady."

Přišel ke mě a já znovu cítila jeho dech, políbili jsme se. Ne to ne.