Poberti |ff HP|*Sirius Black*

64. díl Nechtěl jsem, abys plakala.

+písnička❤❤❤
Enjoy.💓

Připadala jsem si vůči němu uvnitř tak slabá. Jen pár slov mě dokázalo zničit, pár chabých, žárlivých slov, jeho slov.

Rychle jsem prošla podobiznou a seběhla schody. Všimla jsem si, že Derek už na mě čeká. Když si všiml, že jsem přišla, zářivě se usmál.

,,Ahoj Laro, jsem rád, že jsi přišla," zamumlal šťastně.

,,To byla samozřejmost, kdyby ses tu ztratil, nevzala bych si tě na svědomí," zasmála jsem se stejně jako on.

,,Tak půjdem," řekl s úsměvem a jemně mě chytl kolem pasu.

,,Chtěl bys nejdříve na famfrpálové hřiště," zazubila jsem se.

,,Určitě," uchechtl se.

,,Veď mě," řekl a rozpažil ruce.

,,Povedu tě, neznamená, že tě vezmu na záda," smáli jsme se.

,,Škoda," usekl naoko sklamaně a následně zase propukl v smích.

Loudavým krokem jsme došli až ke hřišti, které si Derek se zájmem prohlížel.

,,Je to tu kouzelné," špitl a podíval se na Zapovězený les.

,,To máš pravdu," posumála jsem se.

,,Ukážu ti místo, kde chodím přemýšlet, uklidnit se a tak," špitla jsem a vedla ho k dubu nedaleko Černého jezera.

Sedla jsem si pod strom a opřela se o kmen, zavřela jsem oči. Viděla jsem Siriuse, jen jeho a všechny vzpomínky na něj, jeho křik, jeho temné, bouřkové oči, černé vlasy po ramena. To jak je žárlivý, vznětlivý, tu krutost, která se mu leskne v očích. Krutost smíchaná s vlastní bolestí.

,,Je to krásné místo," řekl Derek a otočil se na mě.

Otevřela jsem oči a jemně se usmála.

,,Jo to je," špitla jsem s falešným nadšením.

,,Něco tě trápí, že." povzdechl si.

,,Ne to nic..." snažila jsem se zamluvit.

,,Nemusíš nic předstírat, poznal jsem to na tobě, víš od prvního pohledu, jsem poznal, že se lišíš od ostatních dívek v té obrovské místnosti, pohledem jsem zjistil, že navenek vypadáš šťastně, neuvěřitelně šťastně. Tak neuvěřitelně, že jsem tomu neuvěřil. Jako by mi něco uvnitř říkalo, běž za ní, buď s ní a pomoc jí. Nejdříve jsem si říkal, že jsem se asi zbláznil, ale pak mi došlo, proč jsem to tak cítil. Když jsi mi přátelský odpověděla a já usedl vedle tebe, projížděl jsem ostatní lidi pohledem a všiml si jednoho kluka. Díval se jen a jej na tebe, sledoval každičký tvůj pohyb. Mě propaloval nenávistnými pohledy, protože jsem si dovolil sednout vedle tebe. Nejdříve jsem si říkal, proč to dělá, vždyť nic zlého nedělám. Když jsem si všiml tvých pohledů na něj, byly zoufalé, ale zároveň toužili po jeho bolesti, po stejné bolesti, kterou způsobil on tobě. To on tě trápí viď... To on tě dělá smutnou, to on tě uvnitř ničí..." řekl nervózně Derek a díval se mi do očí.

,,Dereku, já..." špitla jsem, ale přerušily mě emoce, které se draly na povrch. Z mych očí vyplulo několik slz, načež si mě Derek přitáhl do obětí.

,,Nechtěl jsem, abys plakala," špitl.

,,Moc se ti omlouvám," pokračoval smutně.

,,To-to je v pořádku," vzlykala jsem do jeho hrudi.

,,Řekla bys mi, co ti ten kluk udělal, klidně na něj nedávej, jen už nebreč, všechno mi řekni, dobře," usmál se na mě upřímně.
A tak jsem mu začala říkat všechno, co jsem se Siriem zažila, od začátku až do dnes.

Trochu kratší díl, ale docela náročný. Další díl vydám možná zítra, tak se zatím mějte ❤.

★ a komentáře potěší.💓💓💓

Irish princess✌💚😋