I'm Watching You

Epilog - What Happened? (Vhope Part)

"JEON JUNGKOOK!" ¨

Tichým dormem se ozvalo jméno nejmladšího chlapce. Ten si jen povzdechl a zaklapl notebook. Ještě neměl projeté všechny záznamy!

"Ano?" zeptal se s nevinným úsměvem.

"Jdeme nakupovat, tak pojď taky," řekl Seokjin a do kapsy u kalhot si uklidil peněženku.

"A nemohl bych raději zůstat doma? S Taehyungem a Hoseokem?" zkusil to Jungkook a nezapomněl udělat psí oči.

"Nedělej na mě tyhle oči!" pohrozil mu Seokjin.

"Jaké oči?" nechápavě na něj koukal.

"Prostě jdeš s námi a nijak se z toho nevyvlíkneš. Musíme ti koupit nějaká nová trička," povzdechl si Seokjin a Jungkook jen přikývl.

Oblékl si bundu a společně počkali na Namjoona. Během volného času si Seokjin vzal papír, na který napsal vzkaz Hoseokovi s Taehyungem.
***
Taehyung otevřel oči. Pohledem vyhledal budík, bylo už skoro poledne. Očima zabloudil k Hoseokově spící tváři. Byl krásný.

Počkat. Cože si to právě o Hoseokovi myslel?! Jak?! Kdy?! Proč?!

"Bré ránko."

Z přemýšlení ho vytáhl Hoseokův rozespalý hlas. Taehyung na něj chvíli zíral, teprve pak mu odpověděl.

"Jsi v pořádku?" uchechtl se Hoseok, když si všiml Taehyungova nepřítomného pohledu.
Byla pravda, že se jeho mladší kamarád často ztrácel v myšlenkách, ale většinou to bylo, když se něco stalo.

"Uhh? J-jo," dostal ze sebe Taehyung a na důkaz svých slov ještě přikývl.

"Vážně?"

Hoseok se svým obličejem přiblížil k tomu Taehyungovu. Jejich rty byly od sebe vzdáleny sotva pět centimetrů. Taehyung na něj pěknou chvíli hleděl, pak se vyděšeně odtáhl.

"Co je?" zeptal se Hoseok s pozdviženým obočím.

"N-nic, jen, jen... Jen..." koktal Taehyung.

"Jen co?"

"Uhmmm... Smrdí ti z pusy," zalhal Taehyung a úlevně si oddechl, když se Hoseok zasmál.

"Vážně?" rozesmál se Hoseok a naschvál na Taehyunga dýchl.

Ten si zacpal nos a znechuceně přikývl. Zase tolik nelhal, vážně mu z té pusy smrdělo.

Hoseok se zvedl a uraženě odpochodoval do koupelny, kde si začal zuřivě drbat dutinu ústní. Mytím zubů strávil snad deset minut. Sám nechápal, proč mu na tom tak záleží. Normálně by se šel najíst a teprve pak si vyčistil zuby. Taehyung mu nebyl ukradený, to věděl už dávno, byli přece nejlepší přátelé, ale tohle by kvůli němu za normálních okolností nedělal. Jen mu chce vetřít do ksichtu, že mu z té pusy nesmrdí! Jo, to bude ono!

"Hyuuung," vyprskl smíchy Taehyung, když vešel do koupelny a uviděl Hoseoka, jak si zuřivě drhne zuby, "nemyslel jsem to tak."

"Pffuut," odsekl Hoseok a pastu uraženě vyplivl.

"Seokjin nám dal na lednici lísteček, že šli s i s Kookiem nakupovat," oznámil mu Taehyung a zamával papírkem ve vzduchu.

Hoseok přikývl a opláchl si obličej a utřel se do ručníku.

"Pořád smrdím?" zašeptal, maximálně pět centimetrů od Taehyungova obličeje.

Taehyung nervózně polkl, tahle blízkost nedělala jeho srdci dobře. Ovanula jej příjemná vůně mentolu. Raději záporně zavrtěl hlavou a snažil se nějak uhnout pohledem. Nohy ho neposlouchaly. Mozek chtěl odejít, ale nemohl se hnout z místa. Jen nervózně těkal pohledem všude možně.
"Jsi nervózní," poznamenal Hoseok, ale neodtáhl se.