Jimin unaveně otevřel oči. Zamžoural na hodiny, které visely na zdi.
"Dvě ráno?" zeptal se sám sebe.
Rozhlédl se kolem sebe. Yoongiho nikde neviděl. Rukou hmatal kolem sebe, ale nikde ho necítil.
Zvedl se a chvíli seděl na posteli. Jak dlouho vůbec spal?
Postavil se na nohy a vzal si ručník. V celém dormu bylo ticho, tak hádal, že ostatní už spí. Jak jinak, byly dvě hodiny ráno. Zavřel se v koupelně a dal si rychlou sprchu.
Převlékl se do čistého oblečení, prošel celým dormem doufajíc, že Yoongiho najde někde na gauči nebo v kuchyni. Nebyl tam.
Nakoukl do prvního z pokojů, Namjoon a Seokjin spokojeně spali ve své manželské posteli. Potichu zavřel a přemístil se k druhému z pokojů. Taehyung a Hoseok leželi vedle sebe v těsném objetí. Usmál se. Vždycky věděl, že je mezi nimi něco víc, než přátelství!
Nakonec vlezl do Jungkookova pokoje. Nejmladší chlapec ležel na posteli a objímal plyšáka. Peřinu měl shozenou na zemi. Potichu k němu přišel a zvedl ji ze země. Přikryl ho a pohladil po hlavě. Byl roztomilý, když spal. On byl roztomilý i normálně, ale hormony s ním třískaly, až to hezké nebylo. Uvnitř duše byl však jen prosté dítě. Stejně snadno zranitelné jako Jimin, nebo kdokoliv jiný.
Potichu odešel a zamyslel se. Kde by Yoongi jen mohl být?
Nemusel přemýšlet dlouho, hned věděl odpověď. Oblékl si mikinu a hned na to i bundu. Na hlavu si nasadil čepici a nazul si boty. Zkontroloval, jestli u sebe má klíče a pak potichu odešel do chladného rána. Nepršelo, nesněžilo, dokonce ani nemrzlo, ani nefoukal vítr, i přesto byla venku nepříjemná zima.
Šel tichou ulicí. Na cestu mu svítil měsíc, lampy byly vypnuté. Normálně svítily, takže mohl být jen nějaký výpadek či co. Jiminovi to nijak nevadilo, připadalo mu všechno tak magické.
Netrvalo to dlouho a dorazil do studia. Prošel tichou chodbou a zaplul do prvních dveří. Uvnitř svítila jen malá lampička a počítač. Yoongi spal s hlavou položenou na klávesnici a s kelímkem studené kávy vedle něj. Na sobě měl jen tričko a kalhoty.
Proč se jednou nemůžeš pořádně obléct?! zanadával Jimin v duchu a sundal si bundu. Opatrně, aby staršího chlapce nevzbudil, mu oblékl svou bundu a následně i čepici.
Awww, jsi tak sladký, napadlo ho. Dal uložit dokument, který Yoongi vytvořil.
Věděl, že by neměl, ale nedokázal odolat. Nakonec se začetl do textu, který starší chlapec napsal. Vždycky věděl, že Yoongi má talent, ale že by byl schopný napsat něco takového?
V očích měl slzy. Bylo to tak smutné, ale zároveň sladké. Mělo to své kouzlo.
Jimin vypnul počítač a vzal Yoongiho do náruče. Nechápal, jak mohl být Yoongi ten dominantní. Možná to dělala ta jeho povaha, ale vzhledem to bylo sladké ukeátko.
Cítil, jak se k němu Yoongi přitiskl. Potom se vydal na cestu do dormu. Venku byla snad ještě větší zima než předtím.
Do dormu přišel celkem brzy. Byla mu fakt zima, tak spěchal. Nemohl běžet, protože by Yoongiho vzbudil, tak alespoň šel rychlým krokem. Celou cestu nasával Yoongiho vůni. Měl jemný deodorant, který snad nikdy od jejich debutu nevyměnil.
Cítil se trochu jako nějaký feťák, ale když té vůni vážně nešlo odolat...
Zul si boty a opatrně donesl spícího Yoongiho do postele. Položil ho a sundal mu čepici, kterou následně uklidil do skříně. Co se pořádku týkalo, Jimin byl hrozný. Sice ne tak moc, jako Seokjin nebo Hoseok, protože se ještě nedostal do stádia, kdy uklízel po všech ostatních, ale ten svůj bordel si vždycky uklidil.
Rozepnul zip černé bundy, kterou oblékl Yoongimu a opatrně ho z ní vysvlékl.
"Mphmmm," zamumlal Yoongi ze spánku.
Jimin se zastavil uprostřed pohybu a v duchu si rychle odříkal kraťoučkou modlitbu.
Nechtěl Yoongiho probudit. A také se mu to povedlo.
Bundu pověsil na ramínko ve skříni a sám se převlékl do trička a kraťasů na spaní. Nakonec se rozhodl, že to samé udělá i s Yoongim. Přeci jen, už ho nahého viděl, takže by to neměl být problém, ne?
Pod polštářem vyhrabal Yoongiho věci na spaní a zhluboka se nadechl a hned poté vydechl. Nevěděl proč, ale byl neskutečně nervózní.
Opatrně mu sundal tričko, které následně hodil do koše na špinavé prádlo. Věděl, že Yoongimu může být zima, ale nedokázal odtrhnout pohled od té dokonalé pokožky.
Jemně po ní přejel prsty. Jeho tváře nabraly růžový nádech a on zavrtěl hlavou. Tohle nesměl.
Natáhl mu tričko a začal rozepínat pásek u kalhot. Hbitými prsty rozepnul knoflík a zip. Opatrně z něj stáhl kalhoty, které hodil do koše. To samé udělal i s boxerkami. Snažil se na něj nedívat, ale ono to...nešlo.
S rudými tvářemi mu natáhl kraťasy a lehl si vedle něj. Přetáhl přes ně deku a zavřel oči.
"Děkuji~" zašeptal Yoongi a Jimin ztuhl.
"C-co?" vykoktal.
"Že děkuju."
S tím si ho Yoongi přitáhl do pevného objetí a znovu usnul.A/n: Well, fine :D Jak se vám líbil díl? *-*
Fakt mě zajímají vaše názory! :3
Každopádně, ještě stále nejsem ve své kůži, ale třeba to bude příští týden v pohodě. Mám teď prázdniny yaaay XD
A zítra jedeme do Prahy *-* :D Do Ikei TwT Yoongi miluje prohlížení si časopisů z Ikei a mě to taky docela baví, takže se k němu cítím trochu blíž lol xD
Ukončim tohle kecání, najím se, umyju se a jdu si lehnout, jelikož zítra ráno ještě musím k zubaři. Lol, se bojím xD
Have a nice evening ~! ^^
Bye bye ~!
ČTEŠ
I'm Watching You
FanficMin Yoongi, tichý chlapec, který se moc o své okolí nestará. Moc nemluví a ostatní členové skupiny si na to zvykli. Co se ale stane, když Yoongimu jednou 'rupnou nervy' a on začne jednat? Yoongimu hodně vadí, že Jimin (jeho tajná láska) je stále n...