I'm Watching You

Kapitola Čtrnáctá - I'm Here|| I hate you!

OMLOUVÁM SE ZA PŘÍPADNÉ CHYBY. NECHCE SE MI TO PO SOBĚ UŽ ČÍST, PROTOŽE SAMA SE SEBOU TEĎ NA PÁR MINUT NEMLUVÍM!!!

"Jsi si  jistý, že je to dobrej nápad?" zeptal se Yoongi už po několikáté. 

"Samožřejmě," odbyl ho Jungkook. 

"Stejně se cítím hloupě," nedal se Yoongi.

Stál před středně velkým barákem v Busanu. Celým jeho tělem se proháněla nervozita. Co když ho Jimin prostě vyhodí? Určitě se mu totiž chce jet těch 500 kilometrů zpátky! 

"Zvládneš to. Hele musím končit, Seokjin mě volá, zatím a hodně štěstí!" 

S tím Jungkook zavěsil a nechal Yoongiho Yoongim. Ten rozklepaně stiskl zvonek na brance. Jsem přeci Min Yoongi, kterého nic nevyvede z míry, pomyslel si ještě před tím, než navázal oční kontakt s Jiminem, který vyšel ze dveří. Na sobě měl bílé tričko a šedé tepláky. Zastavil se uprostřed pohybu, když si všiml zelené hlavy. Opětoval mu oční kontakt. Srdce mu silně bušilo ho hrudi. Čas se pro oba chlapce zastavil. Byli tu jen oni dva. Svět kolem nich zmizel. 

"Není to Suga?! Jimine nestůj tam a přiveď ho dovnitř!"

Ten nádherný moment přerušil hlas Jiminovy mamky, která vykoukla z okna. Jimin se na ni chtěl vražedně podívat, ale nakonec jen přikývl. Došel až k brance, kterou jednoduše odemkl a otevřel. 

"Co tu děláš?" zamumlal s hraným nezájmem.

Yoongi se jen pousmál a pokrčil rameny. 

"Chtěl jsem tě vidět?" zkusil to.

"Chtěl jsi říct: Chtěl jsem tě znásilnit?" opravil ho Jimin s úšklebkem.

"Proč si to myslíš?"

"Vážně se ptáš?"

"Už mlčím proboha! Se chováš, jak kdybys měl krámy."

Yoongi poraženě zvedl ruce nad hlavu v obraném gestu.

"Děláš, jako kdybys je nikdy neměl!" zavrčel Jimin a Yoongi se zastavil.

"Děláš si prdel, že?"

"Samozřejmě," odsekl Jimin a rukou staršího chlapce pobídl, aby šel za ním. 

Yoongi už radši mlčel. Vypadá to, že Jimina naštval hned jak přišel. To se asi nemělo stát... 

"Ahoj, ty jsi určitě Min Yoongi, Suga z BTS, že? Jimin o tobě tolik mluví!" 

"Dobrý den," odpověděl rozpačitě Yoongi a na tváři vykouzlil úsměv.

"Mamííííí," zaúpěl Jimin, když viděl, že jeho mamka otvírá pusu, aby řekla něco dalšího.

"Vezmi Yoongiho k sobě do pokoje, doufám, že se zdrží přes noc, no...stejně už brzy bude tma, takže tu přespí. Pak mu půjč nějaké oblečení, aby měl v čem spát a tak. A za deset minut bude večeře, to znamená, že se přijdete najíst a nechci nic slyšet a pak...ho můžeš vzít na pláž! Vždycky je to nádherné, jak zapadá slunce  a táák romantické!" vyhrkla na oba chlapce postarší žena-Jiminova matka. 

"Jo..." zamumlal Jimin a odtáhl Yoongiho k sobě do pokoje. 

Hlavně aby už nic neplánovala! Došli do pokoje, kde si Yoongi položil batoh, který měl na zádech. 

"Máš něco na sebe?" zeptal se Jimin.

"Jen kartáček na zuby a vodu, doufal jsem, že mi něco půjčíš, když jsi do tašky naházel i nějaké mé oblečení," zašklebil se Yoongi.

Byla to vlastně pravda. Ve skříni mu chybělo snad pět triček a troje tepláky.

"Aha...proto jsi tu, co?" zamumlal Jimin.

Snažil se neznít zklamaně, ale výrazu prostě zabránit nedokázal.

"Mysli si co chceš," odvětil Yoongi a posadil se na židli u stolu.

"Hned ti to dám, abys hned ráno mohl odjet," řekl Jimin a vzal svou cestovní tašku, která ještě nevybalená ležela na zemi vedle postele.

Yoongi se jen zadíval na špičky svých chodidel. Co mu na tohle má jako odpovědět?!

"Jdeme na tu večeři," promluvil po chvíli ticha Jimin. 

Na posteli už bylo v úhledných komíncích poskládané Yoongiho oblečení. Odešli do kuchyně, kde každý dostal pořádnou porci smažené rýže a kuřecího masa. Yoongi jim popřál dobrou chuť a snažil se do sebe nacpat alespoň polovinu. Bylo toho neskutečné množství. 

"Je to výborné, ale omlouvám se, že to nedojím všechno. Nejsem zvyklý tolik jíst," omluvil se,když měl půlku za sebou.

"To je v pořádku, chápu to," usmála se na něj žena. 

"Zlato až dojíš, tak vezmi Yoongiho na tu pláž, dobře?" otočila se na svého syna.

"Mphmmm," odpověděl jí Jimin s plnou pusou. 

"Tak běžte!" popohnala je ven. 

Šli mlčky. Na pláž to od Jimina bylo docela daleko. Kousek před jeho barákem byla velká hora z níž musel být nádherný rozhled. Yoongi byl rád, že si s sebou vzal foťák. Nesl si ho v batůžku. 

"Chceš jít spíš lesem nebo po silnici?" otázal se Jimin.

"Hmmm, lesem," usmál se Yoongi.

"Radši bych to vzal po silnici, v lese mě můžeš kdykoliv znásilnit," odvětil Jimin.

"Sice máš fakt píchatelnou prdel, ale ne díky, rozhodně tě nechci ojet," zavrčel Yoongi.

"Abych se neurazil," zavrčel Jimin stejným tónem jako Yoongi.

"Fajn. Jde se po silnici," odsekl naštvaně Yoongi a pokračoval po cestě po silnici místo toho, aby odbočil na lesní cestičku. 

"Bože ty se hned urážíš," zaúpěl Jimin uraženě.

"Ty zase trpíš představami, že tě chce každý znásilnit. Co je horší, ty egoisto?" zamumlal Yoongi.

"Nechceš se uklidnit?"

"A co ty?"

"Já jsem klidný."

"Sem si nějak nevšim."

"Bože Yoongi. Dost už!"

"Pozor Jiminnie, támhle jede auto. Bacha, aby tě nenaložili a neodvezli někam do lesa, kde tě znásilní!" hraně vypískl Yoongi a s vyděšeným pohledem se na něj podíval. 

Ve vzduchu bylo cítit tolik sarkasmu.

"Nesnáším tě," zavrčel Jimin.

"Nápodobně."

A/n: Tohle jste nečekali, že? :D Absolutně nevím, co bude v dalším díle, ale slibuji, že se budu snažit, aby byl co nejdříve... :D Jak se vám to líbilo?

Mě osobně... no mám pocit, že si půjdu skočit šipku někam do pole. Protože tohle se tam stát nemělo! Měli mít romantickou chvilku, padnout si kolem krku a milovat se až do konce života! To bych psala, kdybych dneska nešla ven s Bibuš :D 

To víte, byla jsem celá přeslazená z kamaráda a Bibi mě vrátila do normálu. Díkybohu? :D Nebo možná ne? :D 

No nic, já jdu něco dělat...něco důležitého... papat dortík! :3 Maminka pekla :3 

P.S: Přišlo mi, že teď skoro celý týden bez mé spolusedící mi jen prospěl a opravdu se cítím dobře. Jde o to, že občas mám i ty stavy kvůli ní... a fakt se mi líbí být zase šťastná, tak doufám, že to dlouho vydrží, i když ona už v pondělí půjde do školy ^^ :D