I'm Watching You

Kapitola Osmá - You Will Pay For It Later

"Takže máme volno?" ověřil si Taehyung ještě předtím, než skočil Hoseokovi kolem krku.
"Jo, Jimin nevypadal zrovna nejlépe a Jungkook se ještě nevrátil, volal jsem mu. Mám štěstí, že to dítě je narozdíl od vás vychované a zvedá hovory!" řekl Seokjin a přepnul program v televizi na stanici s romantickými dramy.
"Takže můžeme jít ven?" zeptal se Hoseok.
"Jo, a už tiše, začíná mi další díl!"
Seokjin je odehnal pryč a kluci vypálili směrem k jejich pokoji. Hodili na sebe bundy, čepice a zmizeli ven.
"A teď mi řekni, co budeme dělat," usmál se Hoseok, když jejich obličeje udeřil chlad.
"Prvně chci tu zmrzlinu, kterou jsem vyhrál a pak... Můžeme prostě něco podniknout, něco provést... Já nevím, co zajít do kina a házet po ostatních popcorn?" zazubil se Taehyung.
"Zmrzlinu? Myslíš si, že teď někdo bude prodávat zmrzlinu?" "V cukrárně zlato, slyšel jsem, že mě zveš!"
Taehyung chytil staršího za rukáv bundy a zatáhl ho do nejbližší cukrárny. Hoseok věděl, že by si to oslovení neměl brát tak moc vážně, ale nedokázal si pomoct. Jediné, co zvládl bylo stát a koukat.
Taehyung zatím u pokladny nadiktoval, co všechno si dají. Hoseok k tomu přidal dvě horké čokolády a vytáhl peníze, na zaplacení.
Zakuckal se, když mu servírka nadiktovala cenu, ale peníze jí podal.
"Posaďte se, hned vám to donesu," usmála se a chlapci přikývli.
"Tohle mi vrátíš," zazubil se Hoseok a podzvihl jedno obočí.
Taehyung mu na to nic neodpověděl, jen naklonil hlavu na stranu a nafoukl tváře.
"Vždyť 's mě pozval," zakňučel.
"Ty mě taky pozveš," odpověděl mu Hoseok jednoduše.
"Kam?"
Taehyung už vůbec nechápal. A aby byl upřímný... Hoseokův pohled ho docela děsil.
"To se dozvíš na pokoji," mrknul na něj a pustil se do čokolády, kterou jim servírka přinesla spolu s hromadou dalších věcí.
"Seš si jistej, že tohle všechno sníš?" zeptal se Hoseok a udiveně sledoval Taehyunga, který se zrovna ládoval zmrzlinou.
Na stole mezitím leželo ještě několik dalších zákusků, sáček pendreků a ještě nějaká čokoláda, kterou doma bude moct dát do té fontány, co dostal od Hoseoka k vánocům.
"Ty pendreky a čokolády mám na doma," zahuhlal s plnou pusou zmrzliny.
"Tobě bude zle, víš to?"
"Alespoň se o mě budeš starat."
"To by se ti líbilo."
"To nepopírám," zasmál se Taehyung.
"Ale zase ty nedělej, že tobě by se to nelíbilo. Po té dnešní hře..."
"Yah! Chtěl jsem vyhrát!" přerušil ho Hoseok a jeho tváře nabraly červenou barvu.
"Hoseoku nejsem slepý, viděl jsem ten tvůj hladový pohled," odporoval mu Taehyung.
"Yah, si moc věříš," odsekl Hoseok a svůj pohled sklopil k lahodné čokoládě.
***
"Ježiš, Kookie! Já se tě lekl, co tu vůbec děláš?" vydechl překvapeně Yoongi a svou rukou se ještě držel na srdci, jak se mladšího chlapce lekl.
"Hyung," začal mladší, ale nevěděl jak pokračovat.
Nechtělo se mu jít domů. Když mu Seokjin volal, že dnes mají volno, využil toho k procházce po městě. Prošel kdejaký kout, ale brzy ho to začalo nudit. Celý den přemýšlel o tom, jak Yoongiho povzbudit. Nepřišel na nic.
To byl možná ten důvod, proč zamířil sem. Věděl, že Yoongi přijde. Vždycky sem přišel.
"Stalo se něco? Bolí tě něco? Mám volat Seokjina?" začal panikařit Yoongi.
Nebyl zvyklý na tón hlasu, který mladší chlapec použil.
"Ne, jsem v pořádku... Ale ty nejsi, hyung," uklidnil ho Jungkook.
Yoongi se zarazil.
"Proč bych neměl být?" zeptal se a posadil se na kolečkovou židli u počítače.
"Slyšel jsem tě... Jak jsi byl v koupelně... Co se stalo, hyung?"
"Ahh, Jungkookie, na tohle jsi ještě mladý."
Yoongi se zahořkle zasmál a zapnul notebook. Vytáhl sešit ze stolku a začal do počítače přepisovat text, který minule napsal.
"Hyung, myslím to vážně. Co se stalo mezi tebou a Jiminem?" nedal se Jungkook a posadil se vedle něj.
"Kolik, že ti je?"
"Už mi bylo osmnáct...a Seokjinovi o tom nebudu říkat, neboj," ujistil ho Jungkook.
Sám moc dobře věděl, co mu teď Yoongi řekne. Teda, věřil v to.
"Prostě včera... Se to nějak semlelo a prostě... Jsem se vyspal s Jiminem. Nevím, co to do mě vjelo... Ale v tu chvíli jsem tomu nedokázal zabránit," povzdechl si.
"Myslím, že je na mě Jimin naštvaný a nevím proč, ale hrozně mi to vadí. Vytáčí mě to. Bolí to," dodal a schoval si obličej v dlaních.
"Nevím, jak bys reagoval ty, kdyby tě někdo ojel tak, že bys druhý den nemohl ani pořádně chodit," zasmál se Jungkook.
"Jak víš, že byl Jimin dole?"
Yoongi zrudl.
"Prostě... Vždyť jsem viděl jak chodil, ne... " zkusil Jungkook na svou obhajobu.
"Myslím, že mi něco tajíš," pronesl Yoongi a probodával ho pohledem.
"Myslím, že ses do Jimina zamiloval," opáčil mu Jungkook.
"Asi... Máš pravdu, ale zpátky k předchozímu tématu, Jungkookie, ty nejsi takový andílek, za kterého tě všichni mají, co?" zazubil se.
"Nooo..."
"Tak povídej, co nám tajíš."
"Fajn, mám kamery po celém dormu a sleduju vás, taky kouřím trávu, každý večer chlastám..." začal se smát.
"Kookie, nejdřív jsem si myslel, že je to s těma kamerama pravda, ale když jsi pokračoval, došlo mi, že je to blbost," smál se Yoongi.
Ani nevíš, jak daleko od pravdy seš, proběhlo Jungkookovi hlavou.

A/n: Zdravím vás, taky vás to Pondělí tak unavilo? :D
Jak jen to říct... Já byla celý den objímána spolužákem a spolužačkou, jinému spolužákovi jsem kradla tělesné teplo, protože tak krásně hřál TwT...tomu nešlo odolat :'D
Jinak, co říkáte na dnešní díl? Docela krátký, já vím :(
Část jsem psala v autobuse, (celou tu Vhope část xD) zatímco mi pod ruku koukal spolužák :D Dnešek byl fakt něco a jsem si jistá, že zítra v té škole umřu, protože nemám dopsané... Skoro všechny sešity na zítra :D tak mi držte palce, ať přežiju. Já si jdu pobrečet do postele a spát. Bye bye ~
PS: nevím, co mi to blbne, ale přímé řeči mají být vždy na nový řádek a i to tak mám napsané... Taktéž ty velké mezery tam nejsou.
Nevím, proč mi to při zveřejnění dělá tohle :( zítra, když budu mít sílu, tak to přes ntb opravím ^^