I'm Watching You

Kapitola Šestá - Stop Fighting Kids!

Jimin se snažil ignorovat to, jak se Yoongi celý den měl k ostatním. Ke všem, jen k němu ne. Nehorázně ho to štvalo, ale snažil se dělat, že mu to nevadí. Přeci se s ním nebaví, že? Je na něj stále naštvaný! Vždyť ho málem zabil a pak ho nechal v autě! Samotného! Rozhodně mu nevadilo, že se takhle válí po ostatních. Je to jeho věc. On nežárlí. A rozhodně mu nevadí, že Yoongi objal Taehyunga... 
Protože mu to nevadí, že?!
Yoongi ležel na zemi a tiše oddechoval. Dnešní trénink byl vážně unavující! Musel se dotýkat tolika lidí! Agh, ale Jimin nevypadal, že mu to vadilo. Sice ho dost často sledoval s naštvaným pohledem, a to byly body pro Yoongiho, ale hned mu to vrátil s tím, že si prostě v klidu lehl na Jungkooka!
"Hyyyungg!" Jungkook si vlezl k Seokjinovi na klín.
"Ano?" usmál se na něj starší a pocuchal mu vlásky.
"Ahh, hyung, vždyť mě rozcucháš!" zaklel Jungkook a vlasy si urovnal. 
Nadechl se a pokračoval: "Mám hlad, nepůjdeme někam na jídlo?"
Udělal psí kukuč a Seokjin nemohl jinak, než souhlasit. Jungkook vyskočil na nohy a odhopkal do šatny. Vytáhl malou knížečku a odškrtl si bod číslo jedna. Nebylo nic divného na tom, že si vedl knížky o tom, jak dát své hyungy dohromady. 
Bod číslo dva byl už o něco složitější. Jak může dát Jimina s Yoongim dohromady, když spolu oba chlapci odmítají komunikovat?! Zamračeně koukal do notýsku a přemýšlel. Tohle bude ještě dlouhá cesta...
"Kookiee!" 
Jmenovaný chlapec ihned zbystřil, když uslyšel Seokjina volat jeho jméno. Schoval notýsek do batůžku a rychle se zvedl. Batoh hodil na záda a běžel za Seokjinem. 
"Jdeme na tu večeři," usmál se nejstarší chlapec a společně odešli. 
V restauraci se posadili ke stolu a objednali jídlo. Na stůl přistálo spoustu jídla. Opravdu SPOUSTU! 
"Já chci tohle maso," řekl Jimin a než se pro něj stihl natáhnout, Yoongi mu ho sebral. 
Nenápadně na něj vyplázl jazyk a maso snědl. Jimin po něm hodil ublížený pohled a natáhl se pro jiné. Takhle to pokračovalo celou dobu. Kdykoliv se Yoongi natáhl pro jakékoliv jídlo, Jimin byl rychlejší. Platilo to i naopak. Bylo jedno, jestli jim to chutná, nebo ne. Tohle byla válka. 
"Sakra uklidněte se!" zavrčel naštvaně Namjoon, když se málem poprali o poslední vaječnou rolku. 
"Já jsem naprosto v klidu!" křikl naštvaně Jimin a hodil po Yoongim vražedný pohled.
"Ne to nejsi," řekl Yoongi.
"Jsem!"
"Nejsi."
"Jsem!"
"Ne-"
"Sakra dost už!" 
Seokjin praštil rukou do stolu. 
"Odcházíme, lásko, zaplať to, prosím." 
S tím se zvedl, chytil Yoongiho a Jimina za paži a odvlekl je pryč. Namjoon si povzdychl a odešel zaplatit. 
Taehyung, Hoseok a Jungkook na sebe koukali.
"Jsou totálně v sobě," pronesl po chvíli Hoseok.
"Budou spolu, cítím to," odvětil Taehyung.
"Máte nějaký plán na to, jak ty dva dát dohromady?" zeptal se Jungkook.
"Přijď k nám v deset, okay?" zazubil se Hoseok.
Jungkook přikývl na souhlas a společně se zvedli od stolu. 

"Co to vůbec děláte?! Jste jak malí haranti!" nadával Seokjin celou cestu domů. 
"On si začal!" řekli Yoongi a Jimin současně.
"Nezajímá mě, kdo si začal, ale vy dva se musíte uklidnit. V dormu se domluvíme," zavrčel Seokjin a šlo se domů. 

***

V dormu vše probíhalo celkem v pořádku. I tak, Seokjin byl pořád vzteky bez sebe. Chodil po kuchyni a vymýšlel trest pro oba chlapce. Když vymyslel, zavolal si je k sobě.
"Takže, Jimin se nastěhuje k Yoongimu a budete spolu bydlet tak dlouho, dokud se nenaučíte respektovat jeden druhého," řekl směrem k chlapcům. 
"Ale, ale ... to nejde!" vykřikl Jimin a vyděšeně koukal na Seokjina.
"Proč by ne?" zeptal se naštvaně Seokjin.
"Nemůžu nechat Kookieho samotného," vymyslel rychle nějakou výmluvu a doufal, že se nad ním Seokjin smiluje. 
"Když se Kookie bude bát, tak bude spát se mnou a Namjoonem. Sbal si svoje věci a mazej k Yoongimu," odvětil mu příkře Seokjin.
"A co jako zeptat mě, jestli vůbec může?" pronesl otráveně Yoongi.
"Mě se taky nikdo neptal! Rozhodně k tobě nechci!" prskal naštvaně Jimin.
Něco ho k Yoongimu táhlo. Věděl to. V hloubi duše byl ten nejšťastnější Jimin na světě, ale musel se tvářit, že k Yoongimu nic necítí. Kdyby dal své city najevo, všechno by zničil.
Občas mu to přišlo, že Yoongi hyung ví, co ho trápí. A že ho pak naschvál trápí ještě víc. 
Vzal si všechny svoje věci, které měl ve starém pokoji a přenesl je k Yoongimu. Neklepal. Teď už to byl i jeho pokoj.
"Hyung! Taky potřebuju nějaké místo ve skříni. Nemusíš mít na každé tričko jinou poličku!" zavrčel naštvaně Jimin. 
Yoongi mu nijak neodpověděl, jen ho sledoval. Jimin si hodně nahlas povzdychl a začal Yoongiho oblečení dávat do poliček, aby tam mohl dát i to svoje. Po hodině měl hotovo. Yoongi spal na posteli.
"Hyung?" řekl tiše Jimin a posadil se k němu. 
Rukou mu uhnul vlasy z čela. Yoongi na to nijak nereagoval a spal dál.
"Proč mi tohle děláš hyung?" zašeptal a rozhlédl se po pokoji.
"Dělám co?" odpověděl šeptem Yoongi.
"HYUNG!" vykřikl Jimin a málem dostal infarkt.
"Nekřič."
S tím Yoongi zívnul a přetočil se na záda.
"Hyung, kde je druhá postel?" zeptal se po chvíli ticha Jimin.
"Je tu jen jedna."
"A kde mám jako spát?" 
"Budeš spát se mnou, ne?" 
Než Jimin stihl jakkoliv reagovat, Yoongi ho vzal za ruku a stáhl k sobě. Obkročmo se na něj posadil a přidržel mu ruce za hlavou.
"Hyung..." vydechl Jimin.
"Dneska jsi moc zlobil," odpověděl mu Yoongi.
Měl takový... zvláštní tón hlasu...

A/n: Takže, tenhle díl je věnovaný mojí Denisce, která mě dneska pěkně bombardovala :D Zatím tady ten smut není, ale slibuju, že se brzy dočkáš :* 
Úchylačko moje, doufám, že mě za to nezabiješ :D 
Jinak hrozně moc chci poděkovat Shadow, a Týně (ahh, nevím jak ti říct :D Spolužačce se stejným jménem jsem říkala takhle, tak se ti kdyžtak moc omlouvám! :D) za vaše komentáře <3 Vždycky zahřejí u srdíčka <3
Ještě se omlouvám za chyby, udělalo se mi nějak špatně, takže si půjdu lehnout a už se mi to po sobě vážně číst nechce :D