Prolog

1.1K 88 10
                                    

Sotva popadám dech, plíce již nestačí vykřikovat žádné další panické volání o pomoc. Všude jsou jen ony, rozmazané tváře. Ty hlasy, které mě pronásledují, ty, které nijak nedovedu přechytračit. Jako by ubíjející dysforie postupně nahrazovala krev proudící v mých žilách, jako by tepny byly přímo přeplněny onou hrůzou, jako by se chystaly propuknout, prasknout. Pomatená chodba, jíž procházím, se každým mým krokem zužuje a dveře, skrz které se kdosi snaží dostat, se mi vzdalují. Konec uličky pro mou mysl přestává existovat. Usilovné bušení z druhé strany mě dohání k šílenství, snažím se bránit, snažím se odvolat ta monstra. To ovšem nelze, jsou mi blíž, než kdy dřív. 

Rudé, špinavé kapky krve jsou všude kolem. Na zádech,na mých rukou, v mé hlavě. Je nemožné se jich zbavit. To rozmazané tváře, to ti ničiví démoni zavinili jeho smrt. Třásl jsem hlavou, chtěl jsem je od sebe držet co nejdál, chladnoucí mrtvé tělo mi ale připomínalo důvod toho, proč je musím mít na blízku, musím je pustit blíž, je to mou povinností. 

Kdo jste? A proč mne chcete mrtvého?





Jsem tu s novým příběhem.!:-)

Budu ráda za jakýkoli názor, za jakýkoli komentář a za každé 'vote' či přečtení. Potěšilo by mě, kdybyste se pokusili číst i následující kapitoly, které se budu snažit přidávat co nejčastěji.O:-)
Moc děkuji, slibuji, že se máte na co těšit!!!!

♥♥♥


Fix You || Joshler (twenty one pilots cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat