Prolog

290 16 2
                                    

Když jsem ho poprvé uviděla, zůstala jsem přimražená na místě. Pohled na něj mi podlomil kolena, ale já to ustála. Černé oči a vlasy kontrastovaly s sněhově bílou pokožkou. Měl ostře řezané rysy, po kterých by toužil kde jaký model z obálky Playboye. Byl o dost vyšší než já, což mi přidávalo na strachu. Havraní vlasy mu spadaly do obličeje, který vypadal jako by ho vytesal řecký umělec.
S každým krokem, kterým se ke mě blížil jsem se třásla víc a víc. Všechno se změnilo. Už nebyl normální slunečný den, ale obloha se zatáhla, mraky zakryly slunce a začal foukat vítr. To ale nebylo nic. Pořádný šok jsem dostala až, když mě nežně pohladil po tváři.
Bylo to jako by se mě dotklo zlo. Byl to dotek smrti. Dotek temnoty.

Touch Of Darkness Kde žijí příběhy. Začni objevovat