29. října
Pozítří je Halloween a párty, kterou připravila Elis. Stále mám dilema, jestli mám nebo nemám jít. Elis mi pomalu vyhrožuje smrtí a říká, že tam musím jít, což automaticky zvětšuje můj odpor. Ještě si to rozmyslím.
Když už píšu o Elis, musím si tady poznamenat, že mě viděla jak se s Damonem bavím v parku.
Už jsem neodporovala jejím poznámkám, jelikož jsem sama dobře věděla, že se něco změnilo.
Jí to určitě taky došlo, když jsem jí nevinadala za poznámky o nás dvou jako o páru.
Mimo to, vypadá to, že se přestala snažit o Stefana. Nic jsem jí neřekla o jeho chování, ale i tak jsem si nevšimla, že by se s ním snažila mluvit, jako před nějakou dobou.
Místo toho jsem viděla, jak se směje s Edwardem, radila mi, abych si s ním něco začala a teď to pravděpodobně dělá sama.Už mi došly nápady, co bych napsala. Podívala jsem se na noční a zjistila, že už je po půlnoci. Musela jsem pěkně dlouho jen sedět a přemýšlet, jelikož jsem toho popsáno moc neměla. Schovala jsem deník pod matraci a usoudila, že by nebylo od věci jít spát. Zhlasla jsem světlo a zanedlouho usnula.
Ráno mě probudily sluneční paprsky, které mě lechtaly na obličeji. Nedělní ráno. Protáhla jsem se, ale chtěla jsem zůstat v posteli. "Katie!" uslyšela jsem Elis a zamračila se. Táta jí sem bezpochyby pustil. Dala jsem si na hlavu polštář jako kdybych čekala, že to pomůže.
"Katie!" zaječela znova. Poznala jsem, že už byla na schodech. Zamumlala jsem do prostěradla několik nadávek, a vysoukala se z povlečení, když mi přišlo, že Elis vyrazila dveře. "Tys mě neslyšela?" vynadala mi hned, co jsem se na ní podívala.
"Slyšela," řekla jsem ospale "celé Fell's Church tě slyšelo." oznámila jsem a vylezla. "Tak půjdeš?" zeptala se nedočkavě, nemusela jsem přemýšlet, abych věděla, že myslí Halloween. "Ne," odpověděla jsem okamžitě.
Tak, a bylo rozhodnuto. "No tak," mlaskla otráveně a skočila na mou postel, "Ne, díky." odpověděla jsem a vyndala si oblečení ze skříně. Vysloužila jsem si několik nehezkých pohledů, ale pak to neštěstí vzdala.
Docela otráveně odešla, ale já to neřešila. Znamenalo to volnou neděli, kterou bych jinak strávila zkoušením kostýmu. Věděla jsem, že budou chodit lidi převlečení za obludy, ale my se tomu vyhýbali. Kvůli Jane.
Pondělí taky bylo klidné. Učitelé po nás skoro nic nechtěli a všichni se bavili o večeru. Začínala jsem toho mít plné zuby. Elis se mě ještě snažila přemluvit, ale já si stála za svým NE.
Zástupkyně ředitele z toho všeho byla celá pryč, čemuž jsem se divila, jelikož takovou akci nepořádá poprvé. Taky mi zavolala Ashley. Byla jsem ráda, že alespoň ona neřeší Halloween. Postěžovala si na učitele a taky z ní vylezlo, že se jí líbí nějaký Kanaďan.
Já jí zase vypověděla o tom, co se děje tady. Přesněji řečeno, že se mi líbí Damon, což se nesmí Elis dozvědět. Asi něco tuší, ale kdyby to měla jistý, nezbavila bych se poznámek jako 'Já to říkala.' Ashley mi slíbila, že jí nic neřekne.
"A co teda budeš večer dělat, když nejdeš na večírek?" zeptala se a já odemkla domovní dveře. "Zalezu do pokoje, budu pít čaj a číst si." prozradila jsem jí své plány a kopnutím do dveří je zabouchla.
"Aha. Já půjdu s Kevinem za masku." ozvala se z druhé strany a já se zamyslela "Kevin?" zeptala jsem se "To je ten, co se ti líbí?" nečekala jsem na odpověď dlouho "Jo."
"Tak ať vám to dopadne," povzbudila jsem jí a došla do kuchyně udělat si anglický čaj. "Díky, nápodobně." zasmála se a já určitě zčervenala. Opravdu mi tu chyběla. Elis to tak viděla určitě taky.
ČTEŠ
Touch Of Darkness
FanfictionDotek Temnoty Mezi tmou a temnotou je jeden rozdíl. Velký rozdíl. Tma je noc, je tam, kam nemůže světlo. Temnota je on. A on může kamkoliv. "Láska k člověku ničí tvé srdce, které pak hledá novou. Láska k upírovi ti nikdy nedá možnost hledat jinou."...