Touch Of Darkness

11

Mlčky jsme se vraceli. Nevěděla jsem co mám dělat, co mám říkat ani co si mám myslet. Byla jsem docela zaskočená. "Mlčíš," ozval se na jednou Damon vedle mě. "Já vím," usmála jsem se. Tím naše konverzace skončila. Čekala jsem, že si promluvíme o tom, co se stalo. Mimo to, mi neuschlo oblečení. Muselo to vypadat divně.

Chvilku předtím, než jsme vkročili na silnici, která vedla přímo k mému domu se před nami objevil Stefan. Damon se hned napnul a rukou si mě přitáhnul k sobě, jako by mi od jeho bratra hrozilo nebezpečí. Oni spolu opravdu nevycházejí a to bylo nejspíš slabý slovo.

Připadalo mi, že Stefan šel běhat, jelikož měl tílko a tepláky, jakmile nás spatřil, začal se mračit. I na mě. Dala jsem si dohromady, že je to nejspíš proto, že jsem ho neposlechla.

Prošli jsme v tichosti, nikdo nic neřekl. V tuhle chvíli jsem měla strach. Z obou. "Chápu, že je hnusnej na mě, ale proč na tebe?" zeptal se Damon, jakmile byl zdohledu. "Asi proto, že ho neposlouchám," zamumlala jsem. "Jak to myslíš?" nechápal, povzdechla jsem si "Vždyť jsem ti říkala, že mě před tebou varoval," naznačila jsem rukama uvozovky.

Stefan zněl jako blbec. Určitě uvěřím, že je jeho bratr vrah nebo co. "Aha," pronesl trochu naštvaně. Ani při nejmenším jsem se mu nedivila. Mě by taky naštvalo, kdyby Jane mému příteli o mě říkala nějaké nesmysly. Je Damon vůbec můj přítel? Bere on tak mě?

Teď jsem zatoužila, aby uměl číst myšlenky a věděl, co mi vrtá hlavou. "Nevěřím mu. Mám svojí hlavu." řekla jsem, když mě ticho mezi námi začalo deptat. "Samozřejmě, že máš vlastní hlavu. To už jsem stačil zjistit," zašklebil se.

Nemohla jsem uvěřit, že už jsme přišli k našemu domu. "To už jsme tady?" zamrkala jsem, abych se přesvědčila, že je to skutečnost. "Jo." ozval se Damonův hlas "To ti to takhle rychle uteklo? Cestou zpátky jsme ani nemluvili." oznámil mi.

Pokrčila jsem rameny. Čas s ním mi opravdu utíkal rychle. Nasadil nečitelný výraz a podíval se mi do očí. Tenhle pohled jsem milovala a přitom se ho bála. "Pro dnešek se rozloučíme," řekl tiše a sklonil se ke mě. Netrvalo dlouho a naše rty se setkaly. Byl to pro mě stejný šok, jako když se to stalo v jezeře. Popravdě jsem si takovouhle první pusu od něj nepředstavovala.

Čekala jsem, že to bude právě na lavičce v parku, ale tohle bylo lepší. A taky jsem věděla, že tohle nebyla jen tak nějaká pusa. Řekněme náhrada za ty dvě nepovedené předtím.

Vrátila jsem se do reality a stoupla si na špičky, abych polibek mohla prodloužit, jelikož Damon už se odtahoval. I když jsem měla zavřené oči, cítila jsem, že mu cuknul koutek a měl na tváři úšklebek. "Zatím," řekl, čímž naše ústa rozpojil, "Ahoj." odpověděla jsem a sledovala, jak odchází.

Když byl z dohledu, vešla jsem do dveří. Mohla jsem čekat, že na mě okamžitě nastoupí táta, ale já to nečekala, tudíž jsem se ho lekla. "Tak kamarád jo?" zasmál se. Zase koukal z okna? "Víceméně," zamrmlala jsem a v tu chvíli jsem si všimla, že vedle něj stojí Elis.

Měla rozpustilý výraz, což neprorokovalo nic dobrého. Naznačila mi, že si chce popovídat u mě v pokoji. V soukromí. Docela mě zajímalo, jak dlouho tu na mě čekala. Musela jsem jí vyléčit všechno i s nejpodrobnějšími detaily. Byla do mého vyprávění tak zažraná, že mě ani jednou nepřerušila.

Nakonec u mě přestala, ráno jsme musely brzo vstát, aby si mohla dojít pro věci do školy. O přestávce ve škole jsem si vyslechla Stefanův určitě pečlivě připravený monolog o tom, jak moc může být Damon nebezpečný. Poslala jsem ho někam a Damonovi o tom pomlčela.

Následující týden jsem měla na pilno. Začalo zkouškové období, které má počátek druhý listopadový týden. S Damonem jsem strávila spousta hezkých chvil, ale neustále mi připadalo, že předemnou něco tají. Samozřejmě jsem po něm v tomhle stupni vztahu - jak jsem to tedy vnímala já - nemohla chtít, aby se mi svěřoval se vším.

Jednou jsme se dokonce dostali k napadení Abby. Připadalo mi, že se hrozně napnul, možná na té párty opravdu byl. Možná někoho dokonce viděl, nebo spíš něco, nějaké zvíře. Doufala jsem, že je to za mnou a nebudu to řešit. Minimálně jsem se o to pokusila. Elis mi od Halloweenu připadala nějaká mimo, ale když jsem se zeptala, co s ní je, odpověděla, že nic.

"Nad čím dumáš?" zašeptal mi Damon vedle ucha a pak mě lehce políbil na krk. Seděli jsne spolu na mé posteli a nic nedělali. Po jeho dotecích mě vždy pálila kůže, ale bylo to zároveň hrozně příjemné. "Ten prsten," plácla jsem první věc, na kterou mi padl pohled "nesundáváš ho." řekla jsem a chytla ho za ruku.

"Rodinné dědictví," ušklíbul se. Otočila jsem se k němu čelem "Co budeme dělat?" zeptala jsem se a naklonila se k němu. Špičky našich nosů od sebe byly sotva pár milimetrů. "Mám spousta nápadů," řekl lehce mě líbnul na rty.

Byla jsem ráda, že i táta se už nějak smířil s tím, že mám přítele, sice předstíral, že je mu to jedno, ale já to na něm poznala. "Aha, chci je vůbec slyšet?" zasmála jsem se. Místo odpovědi zavrtěl hlavou. Naší šarvátku přerušilo zvonění mého telefonu. "Zapomeň," zavrčel Damon. Přísahám, že zavrčel.

"To je Elis," zamumlala jsem a snažila se dostat ze sevření, do kterého jsem se dostala. Byl opravdu silný. "Ta počká," řekl a nějak se ocitl nade mnou. "Ty taky." zasmála jsem se a pokusila se ho od sebe odstrčit. Marně. "To není pravda," oznámil "musím udělat tohle," zlehka mě políbil na spodní ret "a taky tohle." své rty přesunul k mému krku.

Najednou se zarazil a odtáhl se "Máš pravdu, zvedni to." Podivila jsem se a rychle si vzala mobil. Stihla jsem to jen tak tak, než to vypla. "Ano?" zeptala jsem se. "Katie," vydechla "chci ti něco říct, jsi sama?"

"Damon se počítá?" zasmála jsem se a mrkla na něj. "Jo! Jdi třeba do koupelny," rozkázala a mě se z tváře vytratil úsměv. Pusou jsem naznačila ať počká, a opravdu odešla do koupelny. "Jsem sama, tak co je?"

"Víš jak jsem ti připadala divná a já řekla, že to nic není?" začala a mě polil studený pot, "Jo." řekla jsem. "Na halloweenský párty někdo umřel. Alice Green," oznámila mi a já měla pocit, že mi srdce vynechalo dva údery. "Táta mi to řekl až dva dny potom a drží se to v tajnosti." vysvětlovala, "Ale mě si to říct mohla," vynadala jsem jí.

"Ne, nemohla." odporovala "Na párty bylo několik lidí, kteří jsou teď podezřelí. Třeba Edward, ten pořád tvrdí, že to bylo drogami, přitom je to stejný poranění jako u Abby. Je jako zmanipulovaný. Další podezřelý je Joseph," ztěžka jsem vydechla.

"To ne," zamumlala jsem "On by to neudělal.", připadalo mi, že Elis brečela. "Já vím, ale dost lidí si všimlo, že se s ní bavil. Ale Katie, dost lidí popsalo ještě někoho. Někoho, kdo není student a nikdo ho nezná, ale já ho tam neviděla," popotáhla. Začala jsem se klepat "Kdo odpovídá popisu?" zeptala jsem se, zhluboka se nadechla "Damon."

___________________
Díky za votes a čtení! Jste bezva. Pardon jestli jsou tam chyby, nečetla jsem to po sobě.
Co říkáte na další díl?? Doufám, že se líbil.
:)