Ledová smrt (HG Ff)

1. - sklizeň

,,A přivítejte vítězku Třicátých hladových her! Olivii Harrisonovou!" řekne Ceasar Flickerman a krátce na to ke mě přichází prezident Snow a nasazuje mi na hlavu korunu vítězů.

Z mého překrásného snu mě probudí klepání na dveře.

,,Olivie! Vstávej! Musíš do práce!" ječí máma. Nemám čas se ani protáhnout, protože jak vidím jsem zaspala, a letím do koupelny si umýt obličej.
Vytáhnu ze skříně starou uniformu, obléknu si ji a popadnu kus chleba.

,,Tak ahoj, uvidíme se večer!" zakřičím na mámu a vyběhnu z malého domku. Do práce, nebo přesněji mírotvorského výcviku, se jde přes malý lesík. Obvykle se tu kochám okolím, ale dnes nemám čas. Po chvíli rychlého běhu mě začne píchat v boku a tak zpomalím.

Brzy uvidím velikou budovu, tady probíhá náš výcvik. Prudce otevřu vstupní dveře a běžím chodbami do tělocvičny.

,,Harrisonová! Co to má být! Jdeš pozdě!" zařve na mě generál a já se postavím do řady vedle mích kamarádů, Lucase a Jane. Tady ve druhém kraji máme tvrdý výcvik.

,,Dnes budeme trénovat střelbu. Každý si vemte kulomet a začneme." křikne na nás generál.

Jeden popadnu a zamířím na terč.

,,Palte!"

Stisknu spoušť a prostřílím terč skrz na skrz.

,,Výborně Harrisonová." pochválí mě generál.

Dál už to jde jako každý den. Cvičíme střelbu lukem, házení nožem a tak dále. Ale přeci jen je tu něco zvláštního. Už vím! Dnes tu jsem naposled. Zítra je sklizeň. A já se hodlám zúčastnit. Hladových her.

<---------÷

Vstanu brzy, abych se stihla nachystat. Dám si na sebe červené šaty a blond vlasy si svážu do ohonu.

,,Ne aby tě napadlo se zúčastnit. Vzpomeň si na Natalii." připomene mi máma, která o mém vítězném plánu nemá ani potuchy. Ale v tom se zarazím. Natalie. Moje starší sestra.

Bylo jí šestnáct, mě pět, když se přihlásila do her. A vedla si dobře. Byla mezi profíky. Aréna byla tehdy u moře a Natalie jednou v noci držela hlídku, když od moře uslyšela křik její spojenkyně. Když tam přiběhla, její "spojenkyně" ji zavraždila. Trefila ji šípem do hlavy. Natalie na místě zemřela. Mámu to dost ranilo a tak nechce, aby se mi stalo to samé.

Vydáme se na sklizeň. Zařadím se do řady osmnátciletých dívek. Mám tedy poslední šance se přihlásit.

,,Vítejte! Vítejte děti z Druhého kraje!" vítá nás Kornelie, která bude losovat splátce. Prvně nám samozřejmě pustí film o válce. Válka, strašlivá válka... Jako každý rok.

,,Tak, přejdeme na losování!" usměje se Kornelie, jenže s jejím tetováním na celém obličeji to vypadá spíš jako úšklebek.

,,Dívčí splátkyní se stává... Ellie Williams."

,,Hlásím se dobrovolně!" vykřiknu a běžím na pódium. Lidi, dokonce ani máma nevypadají překvapeně, tady u nás jsou dobrovolníci běžní.

,,A ty jsi?"

,,Olivie Harrisonová. "

,,Výborně, jdeme na chlapce." usměje se Kornelie a zašátrá mezi jmény.

,,Cody Dixon"

,,Hlásím se dobrovolně! " vykřikne jeden kluk z davu a přijde za námi na pódium.

,,Tak, tohle jsou splátci pro druhý kraj! Olivie Harrisonová a... A..."

,,A Thomas Brison."

,,Ach tak! Olivie Harrisonová a Thomas Brison." řekne Kornelie.

Tak ahoj, další příběh o hunger games! Nevím, jestli mohou být dívky mírotvorci, ale tady ano :-) Jak se vám to zatím líbí? Doufám že ano ;-) Myslím, že je to lepší než Hunger games 36. Hladové hry, ale chci znát váš názor.

Clare3636