Ledová smrt (HG Ff)

10.- krvavá lázeň

Vzbudím se v šest ráno. Do arény se odjíždí v devět, takže v deset tam budeme.

Nemůžu se ani pořádně nadechnout. Tak moc jsem nervózní. Měla bych sice vstávat až v sedm, ale já se spíš divým, že jsem vůbec usla.

Jdu se vysprchovat, pořádně si umyju vlasy.

Snídani si nechám poslat do pokoje. Jsou to dvě vafle s jahodami a šlehačkou. Nemám hlad, ale pokusím se toho sníst co nejvíc. Mé poslední jídlo tady venku... Možná.

V devět si pro mě přijdou mírotvorci a odvedou mě do vznášedla. Nervózně mačkám kraje sedadla. Letím vstříc smrti. Ledové smrti.

<----««

,,Uhodl bys to? Uhodl bys podle oblečení, jaká bude aréna?" špitnu.

,,Ano. Do pouště se obvykle nenosí tlusté kalhoty, svetr a bundu, Olivie." řekne Florian a usměje se. Já vím, že to měl být vtip. Ale nesměju se.

,,Notaaak, nedělej z toho takovou tragédii. Přihlásila ses sama. Dobrovolně."

Místo odpovědi začnu brečet. Já jsem teda slaboch.

,,1. minuta." ohlásí reproduktor.

Opatrně se zvednu a vejdu na podložku.

,,Myslíš, že vyhraju?" zeptám se roztřeseným hlasem Floriana.

,,Šanci máš. Nezáleží na tom, jak velkou, ale máš."

,,30. sekund."

Jen tak stojím se zavřenýma očima. To bude dobrý, to bude dobrý...

,,10. sekund."

,,Sbohem, Olivie."

,,Sbohem."

V tom se kolem mě začne zvedat sklo. A vjíždím do arény.

<----««

Přes tvář mě šlehne ostrý, studený vítr. Rozhlédnu se. Vidím roh hojnosti, vzadu hory a sníh. Hooodně sněhu. Musím se otřást. Je mi zima už teď.

10.

9.

8.

7.

6.

5.

4.

3.

2.

Olivie, uklidni se!

1.

Ozve se gong.

Rozběhnu se k rohu. Všímám si, že tvůrci zmírnili sněžení. Konečně jde vidět na ostatní splátce.

K rohu doběhla první Bella a bere batohy a zbraně. Vytáhne nůž a rozhlíží se, do koho by ho zabodla. Naneštěstí hned vedle ní přehrabuje zbraně Maisie z dvanáctky.

Ozve se výstřel z děla a sníh se zbarvý na červeno.

Doběhnu k rohu a popadnu batoh, pro jistotu dva, na každé rameno jeden, luk s šípy a sadu nožů. Jeden šíp z toulce vypadne a já se pro něj sehnu. Nade mnou, tam, kde jsem měla ještě před minutou hlavu prosviští oštěp. Málem jsem byla mrtvá!

Musím z tohoto pekla utéct.

Počkat - nemůžu. Mám tu spojence - a ty zradit nesmím.

V tom uvidím Candle. U krku má nůž. Calebův nůž.

,,Haha! A teď nastal ten okamžik, když obyčejný splátce zabije prof..."

Větu už Caleb nedořekne. Jeho trup je probodlý oštěpem. Mým oštěpem.

Já ho zabila.

,,Děkuju! Zachránila jsi mi život!" řekne Candle a zvedne se ze sněhu.

V tom k nám přiběhne Bella.

,,Hele, Jack mi právě řekl, že ae tady o to postarají a mi že máme jít hledat úkryt. Tak jdem." ukáže Bella k horám.

<----««

Studený vítr mě šlehá do obličeje a já se třesu zimou.

,,Já to tady nevydržím. Je tu zima, splátci co se mě snaží zabít a taky Ledová smrt." nadává Candle.

Ledovou smrt jsme ale ještě nepotkaly.

Bella ukáže na otvor ve skále.

,,Tady je jeskyně. Pojďte, rozděláme oheň aby nás kluci našli."

,,A nepřiláká to další splátce?" zeptám se vystrašeně. Fakt stojím o to, aby mě tady, skoro zmrzlou zabili.

,,Jsme profíci, Liv. Na nás si nikdo netroufne." řekne Bella, která vypadá, že nelituje toho, že se přihlásila.

V jeskyni je vlhko, ale ne taková zima jako venku.

,,Hele! Klacky!" zajásá Candle a pokusíme se založit oheň. Podaří se nám to tak po... hodině?

,,Ježiš, kluci tady furt nejsou." mumlá Bella, i když ví, že její bědování klukům nepomůže.

Začíná se stmívat a rozděláme Candlin batoh. Jsou v něm rýžové chleby, což uznáme jako vhodnou večeři. Tři chleby schováme pro kluky.

V tom se ozve hymna Panemu a my vylezeme z jeskyně. No jistě, fotky mrtvých splátců.

Caleb, taky kluk z Pětky, oba ze Sedmičky, holka z Desítky, kluk z Jedenáctky a Maisie z dvanáctky.

Celkem sedm mrtvých lidí.

V batohách najdeme spacáky a usteleme si.

,,Liv, ty nevypadáš nějak unaveně. Máš první hlídku." řekne Bella a než stačím říct, že unavená jsem, usne.

Posadím se k ohni a přemýšlím. První den bude za mnou.

,,Olivie! Liv!"

Ozve se za mnou. Ten hlas je mi povědomí. Otočím se. Jakoby se tam - rozprskl sníh? Tady v jeskyni?

,,Olivie! No konečně."

Do jeskyně vejdou tři známí kluci. Samozřejmě Thomas, King a Jack.

,,To jste byli vy?" zeptám se a podívám se hlouběji do jeskyně.

,,Co?"

,,Ten hlas a sníh!"

,,Ne. To ne my." řekne Thomas a z jeho pohledu jde vidět, že je docela vyděšený.

Někdo či něco tu bylo.

Ahojky!
V první řadě se chci omluvit, že douho nebyl žádný díl. Přiznávám se, jsem líná :| taky se omlouvám za všechny překlepy a chyby.

Co myslíte, kdo či co bylo v té jeskyni?

Clare3636