Ledová smrt (HG Ff)

9.- rozhovory

Když se ráno probudím, celá se třesu. Už zítra. Zítra začínají Hladové hry! Nebylo by to tak hrozné, nebýt Ledové smrti. Tolik otázek a tolik málo odpovědí.

Ale vlastně - jedna by tu byla. Vzpomínáte, jak Natalie psala dávej si na Ni pozor? Určitě tím myslela Ledovou smrt. Ale - jak to mohla vědět?

,,Olivie! Vstávej! Musíme trénovat!" křičí přes dveře pisklavým hlasem Kornelie.

,,No jo, už jdu." zamumlá a rychle se převléknu do jednoduchého modrého tryčka a džínů. Ani se nastihnu nasnídat a Kornelie už je tady.

,,Tak, začneme. Na tento rozhovor se musíš pořádně připravit. Oblékni si tyto šaty a boty." Kornelie mi do ruky strčí šaty s obrovskou nadýchanou sukní a boty se strašně vysokými podpatky. Ach jo. Tak si to tedy obléknu.

,,A teď se projdi po pokoji." rozkáže Kornelie. Udělám dva kroky a spadnu. V těch podpatkách se chodit nedá! A ještě k tomu si nevidím přes šaty na nohy.

Po dvou hodinách mi to konečně začne jít. Projdu celou místnost bez jediného zaškobrtnutí. Dále probíráme líčení, účes a tak.

Teď mě čekají čtyři hodiny s Erikou.

,,Jak budeš vystupovat? Mile, nebezpečně..." začne a já přemýšlím.

,,A nemůžu být prostě sama sebou?"

,,No nevím. Zkusíme si pár otázek... Proč ses přihlásila do Hladových her."

Zamyslím se.

,,Chtěla jsem něco dokázat. A tohle byla nejlepší příležitost."

,,Dobře, ale nedívej se do země. Další otázka: co říkáš na Ledovou smrt?"

,,Ty to taky víš?" zeptám se překvapeně.

,,Jistě, přenášela to televize. A teď mi odpověz na otázku."

,,Je to... Zajímavý nápad." zalžu. Je to ten nejhorší nápad na světě!

A takhle to pokračovalo.

<----««

Rozhovory začínají už za hodinu! A teď mě budou líčit a připravovat.

Dveře se rozlétnou a dovnitř vstoupí Florian.

,,Hele, omlouvám se za minule. Začneme znova. Já jsem Florian." řelne a natáhne ke mně ruku.

,,Já jsem Olivie."

Všimnu si, že má Florian sebou nějakou knížku.

,,Hele, navrhl jsem ti šaty, které se ti budou líbit." řekne a podá mi knihu. Ano, jsou to Vizáže hladových her.
Je tam sedmnáctý ročník. Natalie. Má na sobě jednoduché bílé šaty, až na zem a s přiměřeně hlubokým vystřihem. Sukně je z tylu protkaná modrými vlákny. Ty šaty jsou dokonalé.

,,A... Tady je máš v životní velikosti." řekne Florian a poodstoupí. Za ním je figurína s šaty.

,,To... Jsou to její šaty?" zeptám se.

,,Ne, nechal jsem je ušít znovu. Jsi mnohem vyšší než Natalie."

To je pravda. Jí bylo šestnáct a mě osmnáct. Opatrně si šaty obléknu abych je neroztrhala, jsou totiž z jemného hedvábí.

,,Vypadám...," začnu větu ,,Jako Ledová smrt."

,,Co to povídáš, vypadáš jako Natalie. A teď běž za svým přípravným týmem." řekne Florian a ukáže na dveře do vedlejší místnosti.

,,Jo a... Díky za šaty."

,,Za málo."

<----««

,,Budeš vypadat úžasně." řekne Carla a sčeše mi vlasy do drdolu. Vanessa mi zatím udělá modré oční stíny, takže moje podoba se k Ledové smrti přiblíží ještě víc. Fabio mi dělá manikůru.

,,Tak, hotovo Olivie. Vsadím se, že zazáříš." řekne Carla a vyprovodí mě na jeviště.

Všichni splátci tam stojíme v pozadí a Ceasar si nás bude volat postupně.

Už přicházejí diváci, kteří nás chtějí vidět naživo. Stojím vedle Thomase a Kinga. Jsem docela nervózní. Musím si získat sponzory.

První na rozhovor jde Candle. Celá se třese.

,,Tak, Candle, co si myslíš o ostatních splátcích? Jsou nebezpeční?" zeptá se Ceasar. Candle chvíli přemýšlí.

,,Někteří jsou mými přáteli. A popravdě mi ostatní nepřijdou nebezpeční."

Lže. Je mi to jasné. Dokonce i já se některých splátců bojím! Nemám to ale Candle za zlé. Nesmí dát najevo slabost.

Teď jde King. Celkem nuda. Odpovídá jen ,,ano" a ,,ne."

,,A teď přivítejme půvabnou slečnu Olivii Harrisonovou!" vykřikne Ceasar a já se posadím do malého křesílka.

,,Tak, Olivie, co říkáš na arénu? Máš ráda zimu?"

Rozhodnu se odpovědět popravdě.

,,Ani ne. Byla bych radši, kdyby byla aréna u moře." řeknu a diváci se zasmějí. Já to ale jako vtip nemyslela.

,,Vidím, že máš stejné šaty jako mívala tvá sestra. Pověz nám něco o ní!"

,,Má sestra... Bylo mi pět, když odjela do Kapitolu. Byla vážně milá a hodná. Zasloužila si vyhrát " odpovím s pohledem do země.

,,To je nám všem líto. Ale teď musíme bohužel končit." řekne Ceasar a potřese si se mnou rukou. Diváci mi zatleskají a já se vrátím na místo.

Bella je jako vždy upřímná, její odpovědi mě nepřekvapují. Sophie je zase uzavřená. Nedává na jevo moc citů. Kapitolané to mají rádi, bude mít určitě hodně sponzorů. Rebbecca s Felixem - nic moc. Rebbecca je hrozně ukecaná a Felix zas nemluví. Emily s Tobiasem se projevili sympaticky, chudáci. Jeden z nich a nebo oba zemřou.

Po rozhovorech se vrátím k sobě a napustím si vanu. Snažím se ze sebe smýt strach ze zítřka.

Z Hladových her.

Já vím,
V této kapitole se toho nic moc nedělo. Ale příště budou... Hladové hry! Těšíte se? Já jo. Zítra máme ve škole volno, a tak čas strávím ke psaní další kapitoly ;)

Clare3636