Ledová smrt (HG Ff)

3. - ve vlaku

Myslela jsem si, že se mi bude zdát sen. Jak mě Thomas zabíjí, jak mě zabíjí Natalie... Ne. Nic. Bezesná noc.

Když se ráno probudím, je to o hodně jiné než doma. Hedvábné povlečení mě krásně hřeje. Vůbec se mi nechce vylézt, ale překonám se. Obléknu si modré tryčko a tmavě zelené kalhoty. Vydám se do jídelního vozu.

Sedí tam Kornelie s Erikou a o něčem diskutují.

,,Dobré ráno Olivie, pojď se nasnídat." řekne Erika a ukáže na talíř sušenek. Po noci mi pořádně vyhládlo. K sušenkám si dám horký čaj. Myslím, že už jsme v prvním kraji. Blížíme se ke Kapitolu.

,,Kde je Thomas?" zeptám se.

,,Ještě spí. Je teprve šest, běž si taky ještě lehnout, cesta ti rychleji uteče." odpoví mi Erika. Po snídani jdu do svého pokoje a na poličce uvidím knihu, na hřbetě je nápis Hladové hry.

Vezmu ji z poličky a pomalu ji otevřu. V obsahu si najdu Sedmnáctý ročník.

Jsou tam fotky splátců a o každém je tam trochu napsaného. Je tam i Natalie. Začnu číst.

Jméno: Natalie Harrisonová
Věk: 16
Kraj: 2.
Způsob úmrtí: Prostřelená hlava

Dál je tam její fotka. Vypadá šťastně, určitě netušila, že to po její smrti najde její sestra. Hm... Kdo ty hry vlastně vyhrál? Nalistuji další stránku a tam je, že to vyhrála Lisa Emelersonová. To je ta zrádkyně ze trojky, která mi zabila sestru! Nenávidím ji!

Ale dost. Zaklapnu knihu a rozhodnu se, že půjdu dělat něco jiného. Ale co? V tom si všimnu, že naproti posteli je velká televize, a tak ji zapnu. Zrovna probíhá rozhovor s Madison Bennettovou, hlavní tvůrkyní her.

,,Madison, máte vymyšlenou nějakou speciální arénu pro tento ročník?"

,,Ach, ano. Letos ale bude aréna velice zvláštní, den před Hrami oznámíme splátcům, jak bude vypadat."

,,Smím se ptát proč?"

Madison se zatváří tajemě.

,,To se dozvíte ve stejnou chvíli, jako splátci." řekne a pousměje se.

Cože?! My letos budeme vědět, jaká je aréna?! Co to má být? Začínám si myslet, že přihlásit se do tohoto ročníku byla chyba. Měla jsem se přihlásit minulý rok, aréna byla obyčejný lesík. Co se to děje?

Vletím do jídelního vozu a uvidím Thomase, jak se láduje lívanci. Kornelie s Erikou nikde, a tak se rozhodnu mu vše vyklopit.

,,Víš co Thomasi? Letos nám den před Hrami řeknou, jaká bude aréna!"

,,Haha, jsi vtipná, Olivie." zasměje se Thomas.

,,To není vtip! Je to pravda! Děje se tady něco hodně zvláštního, Thomasi. Tento ročník bude jiný, než ty předchozí." řekni s takovou vážností v hlase, že mi Thomas prostě musí věřit. Napětí v místnosti by se dalo krájet.

,,Napadá tě něco?" řekne Thomas, taky vážně.

,,Ne. Nenapadá. Ale nejsou čtvrtohry, nic. Musíme tomu přijít na kloub."

,,Čemu?" do místnosti vrazí Kornelie. Nechci, aby o tom věděla.

,,Přijít na kloub tomu, jak dělají tyhle výborné lívance." zachrání situaci Thomas a já si tiše oddychnu.

,,Aha, jen jsem vám přišla říct, že už budeme v Kapitolu. Olivie, dej si nějaké šaty, vypadáš příšerně."

Dojdu naposledy do svého pokoje a obléknu si červené šaty. Budeme vystupovat.

Ahoj,
Tak co? Já vám říkala, že to nebudou obyčejné hry! Už se to začíná zamotávat, že? V médiích máte Olivii.

Clare3636