S klukama jsme dlouho dumali, kdo tam byl. Nakonec jsem dosáhli závěru, že se mi to jen zdálo. Poté jsem zalezla do spacáku a hned usnula. Úplně bezesná noc.
,,Liv. Olivieeeee!!!" třepe se mnou Bella. Moc hezké probuzení, to vám můžu říct.
Vstanu a vidím, že Candle mezi tím nachystala snídani: chléb namazný medem, který našla v mém batohu. K tomu sušené ovoce a voda.
,,Kam půjdem teď? Zůstanem tady, nebo se vydáme dál?" zeptá se Thomas a ukousne si pořádný kus chleba.
,,Navrhuju jít dál. Třeba potkáme nějaké splátce, které zabijem." odpoví King, a ostatní jdou zbalit věci.
Já tu ale stále sedím.
,,Pojď nám pomoc, Liv." řekne Cadle a sroluje svůj spacák.
,,Ale já nechci jít zabíjet splátce." odvětím a dál sedím.
,,Ok. Tak zůstaň tady a zatím hlídej. Večer se sejdem tam." řekne Thomas a ukáže na lesík pod horou.
,,Vidíš ten vysoký smrk?"
,,Jo."
,,Tak tam." Thomas si přehodí batoh přes rameno.
Všichni odejdou a já pořád sedím v jeskyni. Jsem mým spojencům úplně k ničemu.
Asi dvě hodiny sedím a pozoruju hory. Sníh se překrásně třpytí ve slunečním svitu. Krásná aréna.
,,Jsi si jistá že tu byli?"
,,Samozřejmě, měli tu oheň."
Ty hlasy znám... Jeden z nich je Rebbecca. A ten druhý nejspíš Felix. On umí mluvit?
Mé tělo reaguje rychleji než mozek. Než se naděju, jsem za kamenem na boku jeskyně.
Rebbecca s Felixem vejdou do jeskyně.
,,Tady byla ta blbka Olivie s její partou. Prohledej jeskyni, třeba něco najdeme."
,,Hele, Rebbecco! Batohy a zbraně!" vykřikne Felix a zvedne můj batoh a mé zbraně.
,,Super, Felixi. Ti profíci jsou fakt pitomí." zasměje se Rebbecca svému vtipu, který ani vtipný nebyl.
,,Jsem zvědavá, jak se budou tvářit, až zjistí, že jsme je okrad..."
Větu už Rebbecca nedořekne, protože na ni skočím. Rebbecca spadne a já si jí sednu na záda. Vezmu jí z ruky nůž a přitisknu jí ho ke krku.
,,Kdo je blbka teď?" zeptám se a nůž jí přitisknu ještě blíž ke krku. Už tam má jemný škrábanec. Zasměju se... Jako šílenec.
,,Felixi! Pomoc!!!" ječí Rebbecca, ale Felix jen stojí a tupě zírá.
,,Vypadni Felixi. Jinak skončíš stejně jako sestřenka." řeknu drsným hlasem. Alespoň si myslím, že drsným.
Jenže Felix se místo toho, aby utekl, mi dá pořádnou ránu pěstí do tváře. Tvář mě začne pálit, ale ta silná rána mě odmrští, a já se praštím hlavou o kámen.
Hlava mě tak pálí a bolí, že si to neumíte představit. Poslední, co jsem viděla, je pramínek krve, ztékající po kameni. A výstřel z děla. Smích Rebbecci.
A pak už si nic nepamatuji.
<----««
,,Je mrtvá?" uslyším jemný hlas, který patří Candle.
,,Není. Už jsem ti to říkal. Pořád dýchá." tento hlas patří Thomasovi.
Pokusím se otevřít oči, ale víčka mě pálí tak, jako by mě je někdo trhal. Celkově nemohu pohnout žádnou částí těla.
Ale žiju. To je hlavní.
Z hrdla vydám tiché zaskučení.
,,Žije!" vykřikne Bella radostně.
,,Copak jsem vám to neříkal?" řekne Thomas zoufale.
U úst ucítím kraj hrnečku.
,,To je čaj, Liv." řekne Candle a hrnek nahne. Pořádně si loknu černého čaje. Chutná odporně. Nejspíš se zašklebím, protože Bella hned dodá:
,,Candle ti tam namíchala nějaký bylinky. Měla bys vidět ten svůj výraz."
Znova se pokusím otevřít oči. Tentokrát se mi to povede. Vidím mé spojence a stěny jeskyně. Thomas mi pomůže se posadit.
,,Co se stalo? Já byla mrtvá. Slyšela jsme výstřel z děla." řeknu tichounkým, slabím hláskem.
,,Šli jsme lovit," začne Bella ,,a zabili kluka z dvanáctky. Kolem poledne. Potom jsme se najedli, a k večeru se vydali ke smrku. Ty jsi tam nebyla. Hodinu jsme čekali a pak šli do jeskyně. Ani nevíš, jak jsme se vylekali, když jsme tě tam viděli ležet na zemi celou od krve! Máš štěstí, že jsi nevykrvácela! Ale... Ránu jakoby ti někdo ošetřil."
,,A co výstřel z děla?"
,,To jak jsme zabili toho kluka z dvanáctky. A co se vlastně stalo tady?" řekne nedočkavě Bella.
,,Nechte ji. Je už noc, a ona se musí prospat." řekne Cadle a já hned na to usínám.
Hehe :)
Mysleli jste si, že je Liv mrtvá? To bych přece hned na začátku her neudělala...A co si myslíte o Liviných spojencích? Zradí je někdo? A nebo budou spojenci až do konce?
Clare3636
ČTEŠ
Ledová smrt (HG Ff)
Fiksi PenggemarRočník Hladových her, o kterém bylo zakázáno mluvit. Zvlášť o tom, co se stalo, a hlavně o ní - o Ledové smrti. --- Olivia Harrisonová z Druhého kraje nad Hrami přemýšlela od dob, co v aréně kdysy zemřela její starší sestra - a dívka byla rozhodnut...