Ledová smrt (HG Ff)

7. - poslední výcvik

Než Natalie kdysy odjela do Kapitolu, napsala pro mě dopis. Ten mám pořád schovaný, doma v nočním stolku, často jsem si ho četla. Rukopis je dokonale shodný s tímto dopisem, co teď držím v rukou.

I když na duchy nevěřím, stejně se zatřesu hrůzou. Dopis ze záhrobí.

Ale - to není možné?! Já viděla Natalii na vlastní oči umírat. Viděla jsem ji, jak jí šíp probodl hlavu. Je mrtvá.

Anebo je možné, že si ze mně někdo vystřelil.

A ještě jedna otázka, aby jich nebylo málo: na koho si mám dát pozor?

Potřebuji si provětrat hlavu, a tak se vydám na střechu. I když by se mohlo zdát že takhle podvečer bude chladno, je teplo. Vystoupám po schodech a otevřu dveře. Jakmile vkročím na střechu, zjistím, že tu nejsem sama. Sedí tu nějaká dívka a kluk a drží se za ruce. Opatrně se snažím vycouvat, ale ta holka si mně všimne.

,,Klidně tu zůstaň." řekne. Vidím jen, že má dlouhé vlasy, jakou barvu to nevím, protože je tma a pouliční světla sem nahoru světlo nevrhají.

Dojdu na druhý konec a sednu si na okraj střechy. Slyšela jsem, že tam dole, nad ulicemi je silové pole, kdyby chtěli splátci spáchat sebevraždu. Je to pravda? Sundám si botu a hodím ji přes okraj. Chvíli padá a potom se od něčeho odrazí. Přiletí mi do ruky.

Ještě se naposled nadechnu čerstvého vzduchu a potom se vydám zpět k sobě.

Zítra je poslední den výcviku, pozítří hodnocení. Potom rozhovory a - hry. Ledové hry. Tento ročník je plný záhad.

Dojdu k sobě, osprchuji se a převléknu do noční košile. Vlezu si pod peřinu a zavřu oči. Chci spát. Ale nejde to. Jakmile něco v pokoji rupne, nebo se něco ozve z chodby, šíleně se leknu. A neříkejte, že jsem strašpytel. Jak by bylo vám, kdyby jste si přečetli dopis od mrtvé sestry?

<---------------÷÷

Vzbudím se až o půl osmé. Většinou se budím v sedm, ale po mé noci... Řekněmě, že jsem skoro vůbec nespala. Pořád jsem se budila. Jsem hrozně unavená.

Výcvik začíná v osm a tak se rychle obléknu a vyrazím na snídani. Bella s Candle na mě čekají.

,,Hele, mi tady vlastě nikoho neznáme." řekne Bella ,,Navrhuji, że dneska poznáme co nejvíc lidí."

S Candle souhlasně přikyvujeme.

,,A... Kdo jsou vlastně kluci z vašich krajů?" zeptám se. Vážně tu skoro nikoho neznám.

Candle ukáže na stůl za námi.

,,Z jedničky je ten s černými vlasy. Jmenuje se King." řekne znechuceně.

,,Ty ho asi moc v lásce nemáš, že?"

,,Ne. Je to arogantní pitomec." řekne Candle a dloubne vydličkou do smaženého vejce.

,,Z mého kraje je ten," začne Bella a kývne hlavou ke stolu, kde sedí King (a mimochodem i Thomas). ,,Ten se světle hnědými vlasy. Jack." řekne Bella. Jack by byl docela pohledný, ale má každé oko jiné.

,,Každá poznáme... Nejméně pět lidí." navrhnu a Candle s Bellou pokývají hlavou.

Po snídani se vydáme na poslední výcvik. Rozhodnu se jít na stanoviště bojů s mečem. Jsou tam ta holka s klukem, které jsem viděla včera na střeše.

,,Ahoj, já jsem Olivie. Viděli jsme se včera na střeše. " představím se.

,,Já jsem Emily." řekne ta holka a já si všímám, že vlasy má tmavě hnědé.