Live in Wonderland ✔️ [DOKONČENO]

11. Indiáni

Sakra, kde to jsem? Nějaká malá chatka... Podívala jsem se po ní a vykoukla ven z okna, kde jsem uviděla těhotnou ženu jak věší prádlo. Měla krásné světlé vlasy, byla tmavší pleti a oči měla tmavé. Vedle ní stál muž a podával jí oblečení na sušení. „Měla by jsi odpočívat Sam." Sam se na něj podívala a políbila ho. „Už vidím, jak by to dopadlo." Oba se zasmáli a šli zpět k chatce. Neměla jsem se kam schovat tak jsem zůstala stát na místě. Sam i její manžel mnou prošli a sedli si ke stolu. Chvíli jsem na sebe koukala a pak na ně. Sam pohladila břicho a pak se zhluboka nadechla a na její tváři se objevila bolest. „Sam, co je ti?" Sam se nadechla a křikla. „Dojdi pro porodní bábu." Její manžel vystřelil od stolu a běžel pryč a Sam se pomalu přemístila do postele. „Teďka dýchej Sam..." V tom se mi začal ztrácet obraz.

„Eli?" Otevřela jsem oči a zírala jsem před sebe. Všechny gorily už pobíhali venku jelikož svítalo a Tarzan už mě tahal za ruku ven. Šklíba a Blake ještě spali. Vyšla jsem opatrně ven a všechny gorily se kolem mě stoupli. Nakonec samec se na mě podíval a poklonil se mi. Já si k němu sehnula a dívala jsem se mu do očí. „Mě neděkujte. To vašemu synovi." Ukázala jsem na Tarzana. Samec se na něj podíval a Tarzan se stáhl na chvíli, ale pak zase se na mě podíval a došel k otci, který ho poplácal po zádech. Všichni okolo začali povykovat a házet rukama nad hlavu. V tom mi položil někdo ruku na rameno. Podívala jsem se na Blaka a ten se na mě usmál. „Měli by jsme pokračovat." Dodala Šklíba a podívala se po všech. Samec mi podal ruku a já jí přijala. Začal mě za sebou vláčit jak šel rychle. Proběhli jsme křovím a už nám ukazoval do dálky na moře a nějakou osadu. „Osada a u vody?" K nám doběhl zbytek a koukli ke kouři. „Neměli jsme vyjít u labutího hradu?" Dodal Blake a snažil se popadnout dech. Šklíba se podívala na gorily a oni začali něco říkat. „Musíte ještě projít les divochu." „Les divochu?" Blake se pousmál. „Indiáni. Jedná se o Pocahontas. Zrovna spolu nemáme dost dobrý vzpomínky. Byl to první neúspěch Clarion." Byla jsem překvapená. Blake mě vzal za ruku a podívali jsme se na gorily a Tarzana. „Moc vám děkujeme." Tarzan si stoupnul na nohy a udělal zvláštní zvuk.„Uu aá u." podívala jsem se na něj a on to zopakoval a ukázal rukou mávání. Našpulila jsem rty. „Uu áa u." Všichny gorily se usmívali a já to nechápala. Šklíba se na mě pobaveně koukla. „Tohle bylo že se omlouváš a ne loučíš." Zasmála jsem se a udělala jsem menší pukrle. Nakonec jsme jim zamávali a zmizeli cestou k osadě.

Blake - Temný

Došli jsme k bráně a naše šaty se změnili do staré Anglie. Trochu jsem se ošil a Eli se na mě podívala. „Jestli to je britská osada, jakože je, můžeme se dostat do Anglie." „A co dál? Budeš žít v 18. nebo kolikátém století?" Eli posmutněla a já k ní došel a dal jsem jí pusu na tvář. „Najdeme cestu domu." Eli se na mě usmála a brána se otevřela. „Je dobře, že jste došli před setměním. Po setmění to v lesích je nebezpečné a děsivé." Sdělil nám chlapík s delším černými vlasy. Všechen lid se shromažďoval u britské lodi. Došli jsme se podívat, kdo významný přijel. Všimli jsme si nějakého mladíka s hnědými vlasy na koni. „To je velvyslanec. Po smrti Johna Smitha ho posílá král vyjednávat s těmi divochy." Eli při tom slově sebou škubla. „Jsou to lidé jako my paní." Paní se na nás podívala s odporem v tváři a já pokynul hlavou, že se nic neděje. „Eli, chodí to tu trochu jinak." Eli si povzdychla. „John Smith byl jediný koho Pocahontas měla ráda a s kým mluvila. Myslíš, že ho vyslechne?" „To nevím a myslím, že to není naše starost." Eli si dala ruce v bok a já věděl, že tohle nevyhraju. „Dobře." Vzal jsem Eli kolem ramen a šli za mladíkem. Mladík seskočil z koně a podíval se na nás. „Dobrý den." „Slyšeli jsme, že chcete mluvit s Pocahontas." Mladík se pousmál. „Zajisté. Jinak jsem John Rolf." „Noah a tahle žena je Elisabeth." Poklonil jsem se a Eli udělala pukrle. Zlepšila se ve zvycích našeho světa. Mladík se uklonil a Eli dal pusu na ruku. „Začíná se stmívat. Ale budu rád, když mě zítra doprovodíte na mojí cestě. Máte kde přespat?" El pokývla na nesouhlas a John jí nabídl rámě a já se vydal za nimi do místního hostince. Tam už seděli námořníci, popíjeli pivo a zpívali.

„What will we do with a drunkensailor?..." Sedli jsme si dál od stolu s námořníky a objednali si jídlo. „Odkud jste přišli, že jdete taky za indiány?" Napil jsem se piva a Eli už spustila. „Jdeme už pěkně dlouho. Snažíme se o zničení přízraků a sem tam napomoci k šťastnému konci." Johnovi zaskočilo pivo. „Vy jste..." Povzdechl jsem si. „Temný a Světlá." Položil jsem korbel na stůl, nechal tam peníze a odebral jsem se ke schodům do pokoje. Podíval jsem se po Eli a ta se zvedala a ještě něco ukázala a řekla Johnovi.

Tak jak se vám líbí sen Eli?? Zvláštní a brzo se dozvíte více ;-)