Live in Wonderland ✔️ [DOKONČENO]

29. Tohle je můj nový život, který nutně potřebuji

Amber sešla schody s Jackem v náruči a Will k nim došel a obě dámy objal. Emma vedle mě vytáhla foťák a celá nová rodina se postavila rovně a podívali se do objektivu. „Sýr." Zvolali a Emma je vyfotila. „Měli by jsme jet. Ať nepřijdeme pozdě na otevření." Dodala Amber a Jacka mi dala do rukou. Cony s Willem šli připravit auto a sedačku pro Jacka a Amber šla pro nějaké věci pro malého. „Cvičíš už na své?" Usmála se na mě Emma a já se pousmála. „Amber taky pomáháš. Já budu mít taky snad pomoc doma." Dodala jsem a Jack se na mě usmál. „A co ty Smíšku jeden? Maminka hned příjde." Dodala jsem a Jack se na mě usmíval a natahoval ke mně ruce. Emma se otočila pro kabelku a nikdo v okolí nebyl. Vykouzlila jsem světýlko a pozlobila tím Jacka. Jack ho chytal a smál se. „Můžeme!" Zvolala Amber od dveří a já nechala zmizet světlo a Jack začal tleskat. Došla jsem ke dveřím a dala ho zpátky k Amber. „Jak to děláš, že ho vždy takhle rozesměješ?" Zeptala se Amber. „To víš, vílí tajemství." Dodala jsem a Amber se zasmála. Všichni jsme nastoupil do auta a jeli na otevíračku.

Thomas

Chodil jsem netrpělivě po kanceláři a stále si říkal řeč. Někdo zaťukal na dveře. „Ano?" Ve dveřích stála Charlot a usmála se na mě. „Za chvilku to začne." „Díky." Dodal jsem a Charlot vešla za mnou a vzala mě za ruce. „Neboj se zlato. Všechno bude dobré. A mám pro tebe jedno překvapení, které ti určitě pomůže." Usmála se na mě Charlot a já jí políbil. „Už že tu jsi, si mi zvedla náladu." Chalot se usmála a došla ke dveřím, kde stála Eli. „Eli." Eli se na mě usmála a pak na Charlot. „Pět minut." Dodala Charlot a odešla z kanceláře. Eli vešla a podívala se na mě.„Nervózní?" „Neeeee." Zapískal jsem skoro a Eli se začala smát a došla ke mně a natáhla ruce k mému saku a urovnala ho. „Musíš vystupovat líp. A tu kravatu jsi si dělal sám, jak jinak." Dodala a upravila mi kravatu a já se na ní zadíval. „Je mi to hrozně líto všechno." Eli ode mě odstoupila a usmála se na mě. „Sám víš, že to nefungovalo. A Charlot je skvělá. Jen jí neubliž. Mám jí hrozně ráda." Podíval jsem se po Eli a bylo vidět, že jsme stále ty nejlepší přátelé i přes to všechno, co se stalo. Objal jsem jí a ona mě. Když jsem se odtáhl, podíval jsem se na její břicho. „Už to na sobě cítíš?" Eli se usmála a dotkla se ho. „Skoro vůbec." Zasmála se. „Počkej až budeš mít pupek jak Amber. Ta neprošla skoro ani u Emmi." Oba jsme se začali smát a vzal jsem Eli za ruku. „A teď mezi námi. Je to Blakovo?" Eli se zarazila posmutněla a nakonec se mi podívala do očí a jenom slabě pokývla. „Prosím..." „Nikdo se to nedozví." Nahnul jsme se a dal jsem jí pusu na čelo. Oba jsme na sebe mrkli a vyšli z kanceláře a já se vydal k Charlot a k pultíku.

Po slavnostní řeči a dalších důležitých věcech, co byli potřeba, jsme se přemístili k Emmě domu. Amber byla uložit Jacka, aby se s námi mohla bavit. Nakonec to došlo do takové míry, že Thomas s Willem a Conym hráli nějakou hru a mi ženský si spolu povídali. „A máš už vybrané jména?" Zeptala se mě Charlot a já pokývla na souhlas. „Pro holku Mariana a pro kluka Noah." Dodala jsem mezi jídlem a Emma na mě koukala. „Noah je pěkně staré jméno." „Taky jsem dlouho takové neslyšela." Dodala Charlot a já se usmála. „Myslím, že se bude mít báječně. Když vidím jak válíš s Jackem ty vílo." Dodala Amber a všichni se zasmáli a já se pousmála. „A vy neplánujete děti nebo svatbu?" Obrátila jsem se na Charlot a ta jen pokývla rameny. „Až se to usadí ve firmě. Nemohu jen tak otěhotnět a svatbu jsme neřešili." „Bacha s bráchou je to složitý." Dodala Amber a všichni se usmáli včetně mě. Někdo zazvonil na dveře a Amber k nim došla. Emma se bavila s Charlot a já uslyšela jak Amber mačká papír. Zvedla jsem se a šla k ní. Měla slzy na krajíčku a podívala se na mě. Zvedla jsem opatrně papír s obálkou. Byla to pozvánka na dědické řízení po Blakovi. Natáhla jsem k ní ruce a objala jsem jí a Amber se spustil pláč. „Nevěděla jsem, že mě nechal zapsat." Špitla ke mně a já se jí snažila uklidnit a zadržet svoje slzy.

Zvedla jsem se z postele další den ráno a rovnou zamířila do koupelny. Hodila sem na sebe sprchu a šla se nasnídat a najít si nějakou práci na počítači. Někdo zaklepal. Vstala jsem a došla jsem ke dveřím. V nich stála Tamara. „Dobrý den." Tamara si mě prohlédla. „Jsi Elisabeth? Mám nějakou adresu..." „Ano." Pípla jsem a ukázala jí, aby šla dál. Tamara vešla a já jí ukázala, aby za mnou šla do kuchyně. „Chcete čaj nebo kávu?" „Kávu." Tamara si sedla a já jí postavila na kafe. Dala jsem na stůl cukr s mlékem a zalila její hrnek a podala jí ho. „Co potřebujete?" Tamara se napila a vyndala z kabelky nějaké papíry a nakonec klíče. „Tohle ti zanechal Blake. Je to jeho poslední byt, který měl dát na prodej. Ale nakonec ho napsal na tebe, kdyby se s ním něco stalo." Zůstala jsem nechápavě koukat a podívala se na papíry. „On to věděl." Špitla jsem a Tamara si mě prohlédla. „Záleží jenom na tobě..." „Nechám si ho. Kde to mám podepsat?" Podívala jsem se na Tamaru a ona mi podala tužku a ukázala mi místa, kam se podepsat. Tamara dopila kafe a odebrala se k odchodu. „Moc děkuji." Tamara se usmála a pak zmizela.
Stála jsem na adrese a vzala klíče do rukou. Vyšla jsem do malého bývalého krámku. Vzadu byli schody. Opatrně jsem vyšla do podkrovního bytu a zadívala se kolem sebe. Hned jsem věděla, že tohle je můj nový život, který nutně potřebuji.

A poslední kapitola... Nebo ne? Ještě si počkejte na závěrečný díl. ;) slibuji že do večera se ještě objeví, než pujdete spát.