14. kapitola

22 4 2
                                    

Z pohledu te druhé holky. Jméno bude známé za chvíli.

Tuhle vzpomínku nemám ráda. Vždycky si na ni vzpomenu v den našich narozenin. Pak celou noc probrečím. Tolik mi chybí.

Ale teď vím že celou dobu byla naživu. Musím zjistit kde teď je. Co se jí vlastně stalo. Vždyť našly její tělo! A byla jsem jí na pohřbu.

Tím se, ale budu zabývat později. Teď je první položka na seznamu: Najít ztracenou sestru.

Začnu úplně od začátku;
1. Prozkoumán medailonek.
2. Zjistím odkud byl poslán.
3. Začnu hledat Lili- i kdybych měla málo informací tak máme přece moderní dobu ne?

Sundala jsem si medailonek z krku a otevřela ho. Musela jsem se ovládnout, abych se nerozbrečela.
Na jedné fotce jsem byla já když mi bylo 9. Na druhé fotce byla Lili když jí bylo Adi tak jako mě.

Vyndala jsem fotky z medailonku a otočila je. Nic tam nebylo. Ach jo. Myslela jsem že by tam mohlo něco být. Zklamaně jsem je tam vrátila.

Podívala jsem se na hodinky. Bylo pul druhé. Musím jít domů. Šla jsem pomalým krokem. To bude zas den. Musím zajít ještě je Stelle, aby mi dala úkoly. Došla jsem k jejímu domu a zazvonila. Otevřela mi její máma. ,,Je, ahoj." řekla překvapeně. Zrovna si nandávala náušnice a měla na sobě drahé šaty takže se asi někam chystala.

,,Dobrý den, mohla bych jít prosím nahoru za Stellou?"
,,Promiň někam před chvílí odešla a nevím kam ani kdy se vrátí."
,,Aha tak děkuji Nashledanou."
,,Ahoj." a s tím zavřela dveře.

Stella není doma? To je divný. Vždyť věděla, že za ní přijdu. Tak ji pak zavolám. Třeba šla na rande! Jo určitě šla. To ji musím vyzpovídat. Obrátila jsem se a šla domů.

Omlouvám se že jsem dlouho nepřidala další kapitoly. Sice je mám napsané v takovým sešitě, ale nebyl čas je přepsat. Však někteří to určitě znají😉
Jo a doufám ze neva ze je ta kapitola trochu kratší.☺ Zato vám přidám ještě jednu.😘😘
Vaše
*kocenka007*

Náš příběh...Kde žijí příběhy. Začni objevovat