Otevřela jsem dveře do jídelny a zamířila jsem k našemu oblíbenému stolu. Nebyl tu vůbec nikdo.
Až na Bruna! A Jacka samozřejmě. Kdo jinej by byl schopen mi ho bez dovolení vzít?? Byla jsem na něho trochu naštvaná, ale zároveň jsem byla hrozně ráda že se Brunovi nic nestalo.
Bruno zrovna pořádal svoji snídani. Doslova ji hltal. Jack ho s pobaveným výrazem na tváři sledoval. Chvíli jsem tam tak stála a pozorovala je.
Nakonec jsem si odkašlala. Jack si mě všiml jako první. ,,Jeee ty už si vzhůru!"
,,Jo jsem. A prosím příště, alespoň napiš vzkaz, že bereš Bruna na snídani. Člověk se pak může zbláznit strachy." ,,Jejda. Promiň." odpověděl Jack. Najednou mě začalo něco lechtat na noze. Byl to Bruno, který chtěl získat moji pozornost. ,,Ahojky šmudlo. Jak ti chutnala snídaně?" zeptala jsem se ho a podrbala ho za ouškem. Odpovědí mi bylo jen spokojené zabručení.
Kapitola byla krátká jen výjimečně😉
Jo a mooooooc děkuji za tolik přečtení moc to pro mě znamená😘😘
Vaše
*kocenka007*
ČTEŠ
Náš příběh...
AléatoireMé jméno je Lili a mám skoro normální život jako každý jiný. Až na to že žiji v dětském domově. Svou rodinu jsem nikdy nepoznala a ani nechci. No prostě jsem měla celkem fajn život než mi došel první balíček. Pak už nic nebylo jako dřív. A aby...
