HouseKeeper (N.H. & 1D) /korekce a úpravy/

*☻Biscuits with chocolate☻*

O tří měsíce později

„Mary-Ann máš všechno, nerad bych se ještě dvakrát vracel. Začínáš být hodně roztržitá, koukám láska dělá divy i z naší jinak chladnou Mary-Ann" 

Dominik po mě hází ten svůj pobavený pohled a na obličeji mu hraje úsměv, když mě dnes už po několikáté pošťuchuje. Musel se chudák vracet dvakrát do obchodu, protože jsem zapomněla na několik důležitých věcí na zítra. Jake momentálně hodně zaměstnává moje myšlenky a já opravdu začínám být nedůsledná.

Zítra se vrací kluci konečně je po třech měsících uvidím, už se mi po nich stýskalo. Ne že bych tedy skoro obden, když jsem nebyla s Jakem neseděla s Liamem nebo někým z nich na skypu. Jsou jak kvočny a to doslova a pak kdo je tady starší a kdo se má o koho starat. Zakroutím hlavou a hodím po něm svůj rádoby naštvaný pohled, než ho plácnu utěrkou, kterou mám zrovna v ruce, protože se ke mě přitočí a snaží se mi uzmout sušenky, které jsem zrovna vytáhla s trouby.

„Jedeš Dome, ty nejsou pro tebe a navíc jsou ještě horké" nemůžu se než začít smát, když ho vidím, jak se je snaží nacpat do pusy a skáče po kuchyni a nadává, protože byli opravdu hodně horké. 

„Sakra spálil jsem s jazyk" šklebí se a já jen pokrčím rameny. 

„Já ti to říkala tak se nediv" usměju se a podám mu sklenici mléka aby to trochu zmírnil.

Z rozhovoru nás vyruší zvonek u dveří a já jdu otevřít, nikoho nečekám, takže absolutně netuším kdo by to mohl být. K mému překvapení stojí za dveřmi Jake a ihned mě uzemní tím svým úsměvem. I po třech měsících stále vydýchávám každý pohled na něj. „Zlato co tu děláš, měli jsme se vidět až zítra" udiveně na něj koukám zatím co si mě přitáhne k polibku, kterému jak jinak neodolám.

Potom co se konečně od sebe odtrhneme ho radši zatáhnu do haly, protože kolem vily se to opět, kvůli zítřejšímu návratu kluků hemží novináři. Mávnu na ochranku u vrat vily, že je vše ok a zavřu dveře. 

,,Promiň lásko, ale musel jsem tě vidět, vyskytla se taková nepříjemnost" dívá se na mě s provinilým úsměvem zatím co se přesuneme do kuchyně kde se pozdraví s Domem, který se s námi následně rozloučí, protože má ještě nějaké zařizování.

„Co se stalo Jaku že se tváříš tak zkroušeně" pohladím ho po tváři a věnuji mu lehký polibek, když si mě opětovně přitáhne do náručí a já vdechuji tu jeho nezaměnitelnou vůni. „Musím odjet zhruba na 2 týdny do států, vyřídit něco v jedné z poboček. Takže tu nebudu zítra až dorazí kluci, je mi to líto, ale žádá si to mojí přítomnost" jeho pohled mě prosí o prominutí a já se jen usměji.

„To přece nevadí zlato, svět se nezboří, poznáte se jindy. Jsou tu na celý měsíc. Příležitostí bude ještě hodně" pohladím ho a on se konečně usměje. „Dáš si se mnou oběd nebo pospícháš" podívám se na něj s otázkou a on jen zavrtí hlavou a opět se smutně usměje. 

„Rád bych lásko, ale musím si ještě sbalit, večer mi to letí a výš jaký je problém se dostat na letiště" obmotám mu ruce kolem krku, protože se s ním jen velmi nerada loučím.

Každý chvilka bez něj mi teď přijde strašně dlouhá a on mě chytí pevně kolem pasu a spojí naše rty v dlouhém polibku. Po několika minutách kdy nám konečně dojde kyslík se od sebe odtrhneme a Jake mě ještě chvilku drží v náručí což si vychutnám do poslední minuty, jelikož je to na hodně dlouho naposledy.

Když ho vyprovodím a předám ochrance aby ho dostala do auta, vrátím se do kuchyně kde je toho ještě potřeba hodně udělat než zítra kluci přijedou a snažím se potom posledním polibku zkoncentrovat svoje myšlenky, ale jde to hodně těžko a, když už po druhé zkazím těsto a nadávám sama sobě vyruší mě zvonění telefonu za což jsem v tu chvíli docela vděčná. 

Přijmu hovor přes skyp od Louise a jdu si sednout na verandu, abych se trochu uklidnila, tohle bude náročné odpoledne běží mi hlavou, když ho zdravím a musím se usmát, když za ním vidím se střídat zbytek party. „Ahoj Loui jak to jde".....

Druhý den ráno

„Mary-Ann jsme domaaa" slyším z haly Liamův hlas než se objeví v kuchyni a já jsem uvězněná v jeho náručí. „Li prosím neumačkej mě" musím se začít smát, když se se mnou stejně jako to dělá Harry začne točit po kuchyni.

 „Li postav mě na zem prosím" plácnu ho lehce ze smíchem a konečně se ocitám zpět na svých vlastních nohou. „Taky tě ráda vidím Liame, jste slyšet až z garáže" věnuju mu malí polibek na tvář a on se rozzáří jak sluníčko, ale to už jsou tu ostatní a já putuji z jednoho obětí do druhého.

„Jsem rád, že jsme doma" oddechne si Louis když se všichni složí v obýváku na gauč a křesla a já si je s úsměvem prohlížím. „Jo nápodobně Loui, konečně pořádné domácí jídlo" ozve se Niall a všichni se začnou smát a já s nimi. Niall to vždycky rozsekne.

 „Něco pro tebe mám na uvítanou Ni" usměju se záhadně a on okamžitě zpozorní. „Kde co jako jenom pro mě?" chrlí jednu otázku za druhou a já se snažím zadržet další záchvat. 

„No já nevím když se rozdělíš z ostatními tak by to bylo asi fajn, ale nechám to na tobě. Je to v kuchyni v horní polici" ještě to ani nedořeknu a za Niallem je žíznivá čára a vteřinu na to je slyšet z kuchyně nadšený výkřik.

 „Sušenkyyyyy a čokoládovýýýý" tentokrát opravdu klesám v záchvatu smíchu a ostatní se mnou. Tohle mi chybělo, opravdu ano. Přes slzy smíchu si prohlížím ostatní a Nialla který se nakonec rozhodl rozdělit se ze všemi a jsem šťastná že je tu mám zase na chvilku všechny pohromadě.

Tak lásky moje páteční kapitolka na odlehčení, snad se vám líbila. Niall a sušenky skvělá to kombinace no ne ☻ ☻ ☻

Coment & Votes díky moc lásky moje ♥

With big love...♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Vaše Nathalii...