HouseKeeper (N.H. & 1D) /korekce a úpravy/

*Hunter and prey...*

Pohled Mary-Ann

Uběhlo deset dní od oslavy nového roku, a kromě těch dvou zpráv se mi Jack neozval. Tedy asi to bude Jack. Ihned druhý den odpoledne jsem jela s Paulem na policii a ukázala jim ty zprávy. Nebyl pro mě dobrý pocit, být opět venku na veřejnosti, ale musela jsem. Nemohla jsem si změnit číslo, chtěly vědět jestli se mnou zůstane v kontaktu.

Stále mám pocit jako by mě někdo pozoroval. Někdy si připadám, že jsem paranoidní, ale co kdyby. Nejlépe se cítím s nimi mezi zdmi vily. Dominik se včera vrátil od rodičů, jeho matka která byla velmi nemocná je z nejhoršího venku. Navíc byl na nervy z toho co se tady děje, a on tu nemůže být. 

Nechtěla jsem vystavit nebezpečí ještě navíc jeho a tak jsme ho s klukama radši udržovaly co nejdál od Londýna. Jenže dnes musím na domluvenou prohlídku do nemocnice, kluci jsou ve studiu a tak jedu jen z Eleanor a Olliem mým bodyguardem kterého mi přidělily kluci, hlavně na radu policie a poručíka McDermota.

Podívám se na sebe naposledy do zrcadla v šatně a zhluboka se nadechnu než sejdu do haly kde na mě všichni čekají. „Neboj Mary-Ann všechno bude fajn, jsme tu s tebou a stejně budeš většinu doby v autě" Eleanor se mě snaží rozptýlit zatím co se oblékáme do kabátů a nasedáme v garáži do auta.

Ještě že auto má tmavá skla, cítím se tak víc chráněná, co kdyby byl tam někde venku, když Ollie vyjede za bránu oslní auto pár záblesků fotoaparátů ale stačí to na to aby mě to dost vylekalo, takže když mi v ruce zazvoní mobil doslova se leknu a moje srdce začne splašeně být. „Mary-Ann klid jsou to jen fotografové" El mě hladí po zádech zatím co se snažím popadnout dech a zvedám druhý hovor od Nialla.

Pohled Nialla

Mary-Ann byla dnes myšlenkami úplně mimo. Musí na prohlídku do nemocnice, jelikož jí chtějí udělat nějaké testy, takže to nepůjde jen s doktorovou návštěvou doma. Je vyděšená pokaždé, když musí ven z vily, ale nadává to na sobě znát. Ale já to poznám, z jejího napnutého postoje, z držení těla.

„Tak zvedni to sakra" snažím se dovolat Mary-Ann na druhý pokud jelikož mi to nezvedla a zachytím pohled Liama a uvědomím si že jsem to řekl nahlas. „Nebere to, právě by měli být na cestě do nemocnice" cítím jak jsem napnutý a oddychnu si když uslyším její hlas.

„Nialle lásko děje se něco" její hlas je roztřesený, poznám že nemá daleko k slzám a vedle ní slyším tichý hlas Eleanor. „Mary-Ann děje se něco, lekl jsem se že se něco stalo když jsi mi to na poprvé nezvedla".

„Ne nic Ni jen jsem se lekla pár záblesků fotoaparátů, a trochu mě to zaskočilo, omlouvám se...já...prostě už bych chtěla být zpět" její hlas se skoro vytrácí a já slyším jak se snaží přemoct pláč.

„Lásko neplač, všechno bude v pořádku, máš sebou El a Olliho. Mi tu za chvilku končíme a já přijedu za tebou jak budu moct ano" na odpověď nemusím čekat dlouho, slyším její trhavý dech jak se snaží uklidnit a vůbec se mi to nelíbí. O silvestra byla tak sebejistá, ale pak její sebejistota začala upadat. Začínám z toho všeho pomalu šílet.

„Děkuju Nialle, já budu v pořádku. Už to bude fajn. Ale přijeď prosím co nejdřív. Miluju tě"

„Já tebe taky lásko uvidíme se" když ukončím hovor je moje nálada na bodu mrazu. Chtěl bych už mít toho grázla pod zámkem a pořádně si to s ním vyřídit. Z mých úvah mě vytrhne ruka na mém rameni a když se otočím stojí za mnou Louis.

„Tváříš se jak kdybys chtěl právě někoho zabít Nialle, děje se něco" v jeho očích je vidět starost a tak mu mé obavy radši vyklopím, protože bych stejně neměl pokoj. „Neboj ještě hodinu a jsi u ní, stejně to chvilku potrvá než udělají všechny vyšetření. El jí ohlídá a teď pojď ať to máme z krku" táhne mě zpátky do studia, a já se snažím soustředit na další píseň i když jsem duchem stále v nemocnici u dívky kterou tak miluji.

O pár kilometrů dál Londýnská všeobecná nemocnice

Pohled třetí osoby

Černý vůz zajede na parkoviště k hlavnímu vchodu nemocnice a vystoupí z něj dvě dívky a muž, mířící ihned do útrob budovy neohlížející se na nic a nikoho. Míjí fotografy, kteří je pronásledovaly již od výjezdu z vily a hlavním vchodem míří k výtahu. 

Nikdo z nich si nevšimne vysokého muže v tmavé bundě a s velkou kapucí, která mu zakrývala obličej pokrytý několika denním strništěm. Muž vysedával každý den několik hodin nehnutě na dohled vily v nenápadném autě, pozorující denní rituály všech obyvatel toho domu, a té dotyčné osoby díky které se dostal do této situace.

Bavilo ho pozorovat její vyděšený výraz pokaždé když za doprovodu někoho z nich musela opustit bezpečí vily. Její těkající pohled. Nevšimly si ho, nikdo si ho nevšiml, uměl splynout s prostředím a z davem. Zaměřil se na ni jako lovec na svojí kořist. Ona bude jednoho dne jeho a pak si vybere vše o co ho připravila.

Zatím je to jen hra. On je lovec a ona jeho kořist. Pomalu se vydal do útrob nemocnice bočním vchodem a vyjel do patra kde se nacházel doktor pečující o ně všechny. Zastavil se v jedné z bočních chodeb odkud měl dobrý výhled z okna do oken čekárny před ordinací lékaře. Viděl jí, stála u okna a nervózně si hrála s telefonem v ruce. Bavilo ho ji deptat.

Nenáviděl ji, díky ní momentálně ztratil skoro všechno, ale on se jen tak nevzdává. Hra teprve začala. Na jeho obličeji se objevil nehezký úsměv, když na displeji svého telefonu vyťukal zprávu a dotkl se tlačítka odeslat.

Hurááá tak jsem tu z dalším dílem lásky moje. Už se nám to rozjíždí. A náš Niallík už by se chtěl prát. Neboj Terko už brzy :D

Coment & Votes díky moc lásky ♥

With big love...♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Vaše Nathalii...