13. kapitola

1K 98 75
                                    

Tak jo, chtěla jsem to přidat o pár dní později, ale zase jsem nechtěla porušit slib, že tu kapča bude do dvou dnů, tak to tady máte. A přidávám to zase tahle večer, protože jsem na to úplně zapomněla, tak se omlouvám xD





„Tak na zdraví a na úspěšný lov." uchechtl se a panáka do sebe kopnul. Já chvíli váhal, protože jsem na alkohol nebyl zvyklý. Nikdy jsem nepil a začínat se mi kvůli holce nechtělo, ale ani jsem nechtěl být suchar a nechat si utéct takovouhle příležitost, takže brzy i můj frťan byl prázdný, i když jsem se nad chutí alkoholu trochu šklebil.
„Dobrý?" zeptal se Takumi a já přikývl. „Fajn, tak běž za ní, než ti jí někdo vyfoukne před nosem." usmál se a na povzbuzení mě poplácal po zádech. Vzal jsem obě skleničky rumu s kolou a odhodlaně tedy zamířil za Aimi, která se právě vybavovala s nejspíše nějakými svými kamarádkami.

„Ahoj holky. Nevadilo by vám, kdybych vám ukradl tady Aimi?" zeptal jsem se s úsměvem, pohledem přes všechny přítomné slešny přejel a zastavil se u Aimi, které jsem věnoval svůj okouzlující úsměv. Vypadal lehce překvapeně, ale usmívala se, což bylo dobré znamení. Hlouček děvčat se jen zachichotal a všechny naráz se od nás vzdálily.
„Ahoj. Dáš si kolu s rumem?" nabídl jsem jí jednu ze sklenic a ona ochotně přijala.


Nejdříve jsme se bavili a taky hodně smáli, zkrátka poznávali jeden druhýho, ale pak jsme putovali mezi tanečním parketem a barem, kde jsme si objednávali... bože, já už ani nevím co všechno. Každopádně jsem se s ní úžasně bavil, byla to úžasná holka a tak, když jsme vyšli uprostřed párty ven, abychom se nadýchali čerstvého vzduchu, odhodlal jsem se ji políbit. Zvládl jsem to tedy především díky podnapilému stavu, ale co bylo důležitější... ona se neodtáhla, naopak mi polibek oplatila. Myslel jsem, že je tohle celé snad nějaký sen, ale nebyl a já si tento moment užíval, co jen jsem mohl.


„To bylo pěkný." usmála se na mě, když jsme se od sebe po chvíli odtáhli. Nic jsem na to neřekl, jen jsem jí úsměv opětoval a zahleděl se do těch jejích krásných hnědých očí a pohladil ji po tváři, přičemž prameny vlasů, které jí přepadaly do obličeje, jsem jí zastrčil za ucho. Chytil jsem jí za ruku a posadil se s ní za větší ozdobný keř a zakoukali se na černé nebe, které zdobilo miliony zářících hvězd. Chvíli jsme tam takto seděli, bez jediného slova, ale pak začalo být u bazénu poněkud rušno, a tak jsem se tam šli společně podívat, co se tam děje.


Kolem bazénu se začaly všichni shromažďovat a i když jsme zpočátku neznali důvod, hned nám došlo proč, když jsme uviděli partičku kluků na střeše, kteří se začali přede všemi naparovat a postupně seskakovali do bazénu, přičemž se pokoušeli o různá salta a podobné triky, aby udělali na holky co nejlepší dojem. Jelikož několik z nich bylo už dosti podnapilých a byli rádi, že se vůbec udrží na nohou, bylo docela k popukání je sledovat. Asi byl zázrak, že se nikomu nic nestalo, tedy alespoň zatím.


„Rei, pojď taky!" houkl na mě jako vždy rozesmátý Takumi, který právě vylézal z bazénu, do kterého i on ze střechy luxusního domu skákal. Pootočil jsem hlavu k Aimi, která se mě držela za ruku, jestli by jí to nevadilo.
„Jen běž." pousmála se, pustila mě a pohladila po paži. Úsměv jsem jí opětoval, ještě se k ní sklonil, abych jí něžně políbil a už jsem následoval Takumiho a ostatní, kteří se rozhodli taky trochu předvést.

„Tak se ti zadařilo, jo?" zašklebil se na mě Takumi, když už jsme stáli na střeše a i já byl již pouze v trenýrkách. Zatím jsme se drželi od okraje dál, protože tam bylo ještě několik dalších kluků a s tím, jak kolem sebe všemožné máchali rukama, bych se v jejich blízkosti moc bezpečně necítil.
„Co přesně myslíš?" nepochopil jsem nejdřív. Nevím, jestli za to mohl ten alkohol nebo jsem dnes natvrdlejší, než obvykle.
„No Aimi přece." uchechtl se a udělal pár kroků ke kraji střechy, protože nebezpečí v podobě dosti napitých frajírků, již zmizelo.
„Jo tohle." usmál jsem se, podrbal se na zátylku a i já si stoupl ke kraji. „Jo, zadařilo se mi. A díky za podporu."
„Tak co tady jenom tak stojíte?!" zaslechl jsem za sebou Soutu, ale než jsem stihl cokoliv říct, natož udělat, už nás oba s sebou strhával do bazénu. Vůbec jsem to nečekal, a tak, když jsem se ponořil pod hladinu bazénu, trochu jsem si lokl vody, kterou jsem po vynoření začal vykašlávat.
„Ty jsi pako!" rozesmál jsem se nakonec a se mnou i Souta a Takumi a i ostatní kolem bazénu, kteří do toho ještě povzbuzovali další, co se rozhodli skočit.


Vylezl jsem z vody a došel ke stále se smějící Aimi. Bože, byla tak krásná a zvláště, když se smála. Nikdy bych nevěřil, že by mě mohl někdo takhle na první pohled okouzlit, že by mohl existovat někdo, kdo by mi takhle pomotal hlavu. Ale dnes jsem se přesvědčil o tom, že někdo takový existuje, že je to opravdu možné a já se tomu nehodlal nikterak bránit. Byl šťastný, že jsem narazil na takovou skvělou partu lidí, díky kterým jsem mohl poznat právě ji a i když je to asi předčasné, tak si myslím, že ona je ta pravá, věřím v to. Pohladil jsem ji po tváři a sklonil se k ní k dalšímu polibku, který jsem postupně prohluboval.


„Hele, vy hrdličky..." ozval se vedle nás Souta, držící každou rukou kolem pasu jednu holku, který upoutal naši pozornost a tím mě přiměl své rty od těch Aiminých odloučit. Páni, jak mě jen na hřišti, když jsme si šli zakopat, mohlo napadnout, že by nemusel být hetero? uchechtl jsem se v duchu.
„...kluci přinesli pivní bong, pojďte se mrknout, bude to sranda." rozesmál se a vykročil směrem k domu. S Aimi jsme se na sebe jen usmáli a rozešli se za ním. Nikdy jsem v pivním bongu neviděl moc velkou pointu, ale to vlastně nikdy celkově v alkoholu a jak mi tady v tomto případě pomohl.


Díky Soutovi jsme se dostali do 'první řady', takže jsme měli dobrý výhled. Jak se ale později ukázalo, taky jsme tím byli i přímo na mušce, tudíž když někdo nezvládal pít, jednoduše pivo vyprsknul a my byli první na ráně a díky alkoholu v krvi jsme zrovna dvakrát účinně uhýbat nezvládali. Zároveň to ale byla vážně docela sranda a jak jsem mohl tušit, ani já jsem se tomu nezvládl vyhnout. Opravdu netuším, kolik jsem toho vypil, jen jsem věděl, že toho bylo dost, protože nemám ani tucha, co se dělo potom, natož abych věděl, jak jsem se dostal do postele. To po mně chtít opravdu nemůžete a i kdyby jste to po mně chtít věděli, tak se vám odpovědi nedostane.





Lidi, teď vážně!!  zabraňte mi v napsání další kapitoly, jinak se snad vážně něco stane!!

FoulKde žijí příběhy. Začni objevovat