Vydrží nám to!

13.

Bylo půl 1 v noci. Její rodiče i se sestrou spali,takže jsme měli teoreticky celý dům pro sebe. Toho se nedalo nevyužít.

Ještě ve dveřích jsem jí stihl vysléct svetr a odhodit ho bůhví kam. Chytl jsem ji pod zadek a vyzvedl jí do vzduchu.
"Nahoru,druhé dveře v levo." Stihla mezi polibkama vyslovit větu a já usoudil,že mluví o svém pokoji.
Nohou jsem zavřel dveře a silně Stacey přitlačil ke zdi. Seskočila mi z náruče a já jí začal dravě líbat krk. Přesunul jsem se zpět k jejím rtům a ucítil jsem jak mě její ruce zbavují trička. Znovu jsem jí zvedl a cítil jak se nohama pevně přidržuje těch mých. Zbavil jsem ji jejího tílka a chytil její prso. Nepřestával jsem jí zuřivě líbat. Užíval jsem si každý její dotyk jak to jen šlo.
"Předehra by stačila ne?" Zazubil jsem se a položil ji na postel. Zaculila se a do minuty jsme na sobě leželi úplně nazí.
"Jsem na řadě." Zasmál jsem se a připomněl jí její přepadovku u mě doma. Zanechával jsem jí drobounké polibky od rtů až po stehna.
"Nějaký zkušený ne?" Střídala vzdychy se smíchem. Vzdychy však vyhrávaly na plné čáře.
Odtáhl jsem se od jejího přirození a lehl si zpět nad ní. Zadívala se mi do očí a prohrábla mi vlasy. Jemně jsem do ní pronikl,no..dále jsem už tak jemný nebyl. S každým hlasitým vzdechem jsem přirážel víc a víc.
"Lukasi." Zavzdychala a zaryla mi prsty ještě hlouběji do kůže. "Lukasi!" ozvalo se po druhé a její dechy zrychlily na tempu.
Věděl jsem,že celý dům spí,ale nechtěl jsem nic podcenit. Polibkama jsme si navzájem tlumili vzdychy.
Naposledy jsem tvrdě přirazil a pak se vrátil k jemnému kroužení.

Celí zpocení jsme usoudili,že po tomto výkonu už následuje jedině sprcha.
Po 15 minutách sprchování jsme se vydali zpět do pokoje a v objetí usnuli.

V šest mi zazvonil budík. Snažil jsem se Stacey probudit,ale nešlo to. Spala jako šípková růženka. Nedala mi na výběr.
Políbil jsem jí na tvář a prstem jí začal kroužit po vchodu. Mírně se zavlnila,ale pořád se neměla k životu. Pronikl jsem do ní prstem a začal jí po celé šířce krouživými jemnými pohyby dráždit.
"Ee.." Zavrněla ze spaní a já se musel zasmát. Přidal jsem jsem další prst a ucítil jsem jak se jí nehty zarývají do mé ruky. Něco zakňourala a já začal prsty vytahovat.
"Neříkala jsem,že toho máš nechat." Chytla mi ruku a položila mi ji zpátky na ni. Zavřela oči a nechávala si mě dál hrát.
Budík ukazoval 7:38 a my usoudili,že je na čase vstát.
"Je skvělé tě mít u sebe." Sedla si do tureckého sedu a objala.
"Taky jsem rád,že tě mám. V noci to bylo úžasné." Políbil jsem jí a majetnicky jsem ji chytl za prsa.
"Měl by si mi prozradit,s kým si celý ten čas trénoval na takové výkony."Zašklebila se a položila své dlaně na ty mé,které furt svíraly její prsa.
"Měli bych se nasnídat a vyrazit." Přikývl jsem na souhlas a následoval Stacey do kuchyně. Celá rodina seděla pohromadě u snídaně a sledovali sitcom.
"Dobré rano. Mami,tati to je Lukas."
"Moc mě těší." Natáhl jsem ruku a snažil se působit mile.
"Nás taky. Ty jsi tu spal?" Nejspíš to byla řečnická otázka,ale i tak jsem strnul.
"Ne otče,došel se k nám jen nasnídat. Jo,Luke,to je Emily,moje sestra."
Zaculila se na mě a potřásla si semnou na znamení,že jí těší. Emily bylo 11,byla na svůj věk vážně chytrá.
"Nebuď na taťku drzá." Zasmála se její mamka "Tak co budete snídat?"
Stacey mi přichystala müsli a já s nima posnídal v kruhu rodinném. Bylo to zvláštní. Jsme spolu den a už se seznamujem s rodinou.

Rozloučili jsme se a souhlasili jsme,že Emily doprovodíme ke škole.
"Vy se máte moc rádi,žejo?" Přitáhl jsem si Stacey blíž k sobě a hledal jsem odpověď na Emilyninu otázku. Stacey mě předběhla.
"To máme." Usmála se.
"A moc." Doplnil jsem ji a políbil ji,Emily uhla pohledem a zpomalila chůzi.
"Taky máš někoho tak moc ráda,Emily?" Poškádlil jsem ji.
"Jo!" Vykřikla a skočila Stacey kolem krku. "Tebe!" Vykřikla.
"Já tebe taky,zlatíčko. Jsme u školy." Rozloučili jsme se s Emily a dále pokračovali v chůzi sami.
"Tak zlatíčko,jo?" Hrál jsem uraženého.
"Budeš se muset kurevsky snažit,aby sis vybudoval takové oslovení." Tohle ve mě probudilo další chtíč. Stikl jsem jí zadek a něco jí pošeptal do ucha. Něco tak tajného z čeho zrudla na všech místech,něco tak bájného o čem vím jen já a ona.

Museli jsme přidat do kroku. Tohle to naše škádlení nám zabralo moc času,takže jsme stíhali školu jen tak tak.
"Stejně je zvláštní,jak mě vaši tak v pohodě vzali."
"Scéna ještě příjde. Nechtěli to rozebírat před Emily,no a možná ani před tebou." Jasně,jasně. Proč rozebírat vztah před někým,kdo je jeho součástí. Neměli jsme čas se o tom víc pobavit. Zazvonilo a my se vydali každý do své učebny.

"Bowie k tabuli!" Tuhle větu jsem sakra dlouho neslyšel..nebudu lhát,nechyběla mi.
"Pane učiteli.."
"Neodmlouvej. Vstaň." Měl jsem za to,že panu Marinovi nejsem zas až tak proti srsti,očividně i jemu.
"Kótování bys mohl zvládnout. Na tabuli máš obrazce. Vy ostatní to přerýsujte do sešitu." Kótovat jsem pomalu ale jistě zapomínal,jasně,není to těžké,ale je kolem toho zbytečně velké haló. Jakoby nebylo jedno jak velkou šipku nakreslím a v jaké vzdálenosti od obrazce.
U tabule jsem vypotil krev,ale stálo to za to. Odešel jsem s dvojkou.

Čekala nás volná hodina a já se rozhodl kluky vytáhnout do bistra a říct jimno Stacey.
"Víte,že jste strašní idioti?" Uznávám,je to zvláštní způsob jak někomu oznámit vztah,ale jde to i touto cestou.
"Ale prosim tě." Našpulil Barney pusu a začal mi posílat vzdušné pusy.
"Ne,teď vážně. V něčem jste měli pravdu." Sborově po mně hodili nechápavý výraz.
"Se Stacey jsme to dali dohromady." Hromadě zajásali a já byl zavalen vlnou pokřiků.
"A co Lana? To se teď přestanete stýkat? Pochybuju,že zvládnete být jen obyčejní přátelé." 'Tomasi,stejně ti nedá'..řekl jsem si v duchu a musel jsem se nad tím pousmát.
"Lana má přítele,nebudeme si zasahovat do vztahu věcma,které jsou ve škatulce přátelství." Uvědomil jsem si,že jsem řekl děsnou pičovinu,ale kluci se nad tím nijak zvlášť nepozastavili a nesnažili se tu větu doslovně pochopit. Stejně by tu podstatu věci z té věty nevyvodili. Jakobych nic neřekl.
"Není zvláštní,že si Lana najde nabíječe a ty se hned po ní dáš do vztahu se Stacey?"
"Na co narázíš Jimme?" Probodl jsem ho pohledem a zamyslel jsem se nad tím.
"Na nic,jen říkám,že je to zvláštní."
"Je to náhoda. Sešlo se to vše rychle a shodou okolností i najednou." Usmál jsem a podal Barneymu zapalovač,kterého se dožadoval dobrých 8 minut.

Následovala hodina Společenských věd. Kdybych do té hodiny nepřišel,udělal bych líp. Jelikož jsem se fakt nudil,vytáhl jsem mobil a začal si psát s Lanou.

"Ahoj<3 Dekuju za vcerejsek." Napsal jsem.
"Cau,taky dekuju. Stacey je hrozne v pohode:)" Byl jsem rád,že to obě vnímají stejně.
"Dlouho jsme nebyli na praska,nezajdem vecer?"
"Vecer jdeme s Joshem na veceri:/ Sla bych pred tim,ale nesnasi drogy,travu a takove veci,takze nechci aby to na me poznal."
"A s takovym clovekem ty ses?:DD" Když jsem se nad tím zamyslel,Stacey taky neví,že hulím. Respektive ví,že jsem trávu zkoušel,ale neví v jaké míře.
"Vtipne:D Musim koncit,jdu na koberecek k sefovi. Ahoj♡ Pozdravuj!:*"
"Nezapomínej,ze si pred nim nesmis klekat,si zadana,musis se naucit prusery resit jinak:P"
"Debile:D"

"Tome,Lana tě pozdravuje."
"Co?" Nadšení skrýval velice špatně.
"Mám pozdravovat,tak vyřizuju." Ušklíbl jsem se. Vím,že tak to Lana nemyslela,ale co bych neudělal pro ty jeho jiskřičky v očích.

Po škole jsem šel rovnou domů. Byl jsem naprosto utahaný,jediná věc co jsem udělal,bylo odhození batohu a lehnutí do postele. Usnul jsem dřív,než jsem stihl zavřít oči.